epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    12. 9. 2001
    ID: 13301upozornění pro uživatele

    Dovoz zlata

    Zlato ve formě světově obchodovatelných slitků (dále jen „zlato“), je zbožím ve smyslu celního zákona a také i trestního zákona. Podle § 2 písm. d) zákona 13/1993 Sb., celního zákona, v platném znění (dále jen „celní zákon“), se zbožím rozumí veškeré věci movité a elektrická energie uvedené v kombinované nomenklatuře celního sazebníku.


    1) DOTAZ Je zlato ve formě světově obchodovatelných slitků (zlaté cihličky), jehož ryzost prokazuje otisk značky, zbožím ve smyslu trestního zákona ? Máme na mysli skutečnost, zda by jejich případné nepřihlášení fyzickou osobou při přestupu státní hranice, mohlo být eventuelně posuzováno jako trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou.

    Podle mého názoru ano. Zlato ve formě světově obchodovatelných slitků (dále jen „zlato“), je zbožím ve smyslu celního zákona a také i trestního zákona. Podle § 2 písm. d) zákona 13/1993 Sb., celního zákona, v platném znění (dále jen „celní zákon“), se zbožím rozumí veškeré věci movité a elektrická energie uvedené v kombinované nomenklatuře celního sazebníku. Ve vztahu k uvedenému trestnému činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou, a s ohledem na popsanou situaci – nepřihlášení zlata při přestupu státní hranice, byl by podle mého názoru naplněn minimálně jeden ze znaků tohoto protiprávního jednání. Mám tím na mysli právě zmíněné nepřihlášení zlata při přestupu státní hranice. Jinak řečeno, jednalo by se o porušení omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží (dle okolností případu). Důvodem je, že podle § 80 odst. 1 celního zákona, nestanoví-li tento zákon nebo mezinárodní smlouva jinak, jsou osoby dopravující zboží přes státní hranice povinny přihlásit toto zboží a předložit ho spolu s doklady, které se k němu vztahují, celnímu úřadu na celní cestě.
    K věci dále poznamenávám, že v tomto případě přísluší uvedenému zlatu sazební zařazení do podpoložky 7108 12 00 kombinované nomenklatury celního sazebníku (zlato jiné než mincovní, v netepané formě, ne polotovar). Současně je podle § 1 písm. d) v návaznosti na obsah písm. e) zákona 219/1995 Sb., devizového zákona, v platném znění, devizovou hodnotou. Podléhá tedy i „režimu“ devizového zákona a jeho prováděcích předpisů.


    2) DOTAZ Ze zahraničí dovážíme po letní a zimní sezóně od našich zahraničních partnerů různé textilní zboží. Toto zboží se nám daří nakupovat za výrazně nižší částky, neboť se jedná o sezónní výprodeje a v zemi vývozu je toto zboží téměř neprodejné. Při jeho dovozu do tuzemska máme pravidelně problémy s našimi celními úřady. Konkrétně s celní hodnotou. Námi navržená celní hodnota vypočítaná na základě metody převodní hodnoty není akceptována. Namísto toho vycházejí celní orgány z jakýchsi tzv. obdobných dovozů a námi uváděné částky – jak říkají, „navyšují“, a to někdy řádově o desítky i více procent. Jindy s námi tzv. konzultují námi deklarovanou celní hodnotu za účelu „dohodnutí“ se na vyšší částce. Ptáme se, zda je jejich postup správný či nikoli. Máme možnost se nějak účinně bránit, pokud nepostupují správně ?

    V tomto případě se domnívám, že není důvod pro odmítnutí převodní hodnoty. Samozřejmě za předpokladu, že se dovozci neprokáže, že se jedná o podvod nebo že prodávající a kupující jsou osobami, které jsou ve spojení. Tato skutečnost (spojení), sama o sobě ještě ale není důvodem pro to, aby převodní hodnota byla automaticky považována za nepřijatelnou. V takovém případě celní orgány přezkoumávají okolnosti, které se týkají prodeje, a převodní hodnota bude přijata, jestliže spojení neovlivnilo v tomto případě cenu předmětného dováženého zboží. V dalších souvislostech týkajících se této záležitosti, spojení a celní hodnoty, odkazuji se na příslušnou část zákona 13/1993 Sb., celního zákona, v platném znění, konkrétně na DÍL DRUHÝ. Činím tak zejména z toho důvodu, že neznám konkrétní okolnosti daného případu – z uvedeného dotazu nejsou naprosto zřejmé. Z tohoto důvodu by v případě pominutí některých důležitých skutečností týkajících se daného případu, mohla by být moje odpověď nepřesná. Co se týče zmíněného tzv. navyšování, zde lze tazateli pouze doporučit, aby v případě, že dospěl k závěru, že je krácen na svých právech, uplatnil v dané věci řádný případně mimořádný opravný prostředek. Při volbě jeho druhu záleží mimo jiné i na stadiu projednávání dané věci, zda zboží již bylo propuštěno do navrženého celního režimu volného oběhu, pokud ano, zda ještě běží odvolací lhůta atd. V těchto souvislostech se také odkazuji na jeden ze svých minulých příspěvků, který se týká právě uplatňování opravných prostředků.

    Z dotazu dále není zcela zřejmé, o jaké navyšování se jedná. Platná právní úprava v daných souvislostech tento termín nezná. Pokud se tak bez opory v příslušné platné právní úpravě skutečně děje, má tazatel možnost mimo jiné uplatnit již uvedené opravné prostředky, požádat tento celní orgán, aby mu na písemnou žádost sdělil, jakým způsobem byla celní hodnota dovezeného zboží určena, anebo může podat stížnost na postup tohoto státního orgánu, ve smyslu příslušné právní úpravy (vyhláška č. 150/1958 Ú.l.). Jako krajní variantu vidím domáhání se svého práva soudní cestou. I tato varianta již byla předmětem jednoho z mých minulých příspěvků.

    Převodní hodnota nemůže být podle mě odmítnuta jen proto, že je nižší než ta, kterou uplatňuji jiní dovozci apod. Případný jiný pohled na danou věc a tzv. navyšování či blíže nespecifikovaných „konzultací“ s deklarantem o částce představující celní hodnotu, navíc nemající oporu v platné právní úpravě, podle mého názoru přímo nahrává situacím, které mohou vést např. ke korupčnímu jednání. Minimálně nesvědčí právní jistotě deklaranta ani příslušného celního úřadu.

    Autor : Lubomír Bačo, zaměstnanec celní správy; lubos-baco@post.cz




    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Lubomír Bačo
    12. 9. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.