1) DOTAZ Je zlato ve formě světově obchodovatelných slitků (zlaté cihličky), jehož ryzost prokazuje otisk značky, zbožím ve smyslu trestního zákona ? Máme na mysli skutečnost, zda by jejich případné nepřihlášení fyzickou osobou při přestupu státní hranice, mohlo být eventuelně posuzováno jako trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou.

Podle mého názoru ano. Zlato ve formě světově obchodovatelných slitků (dále jen „zlato“), je zbožím ve smyslu celního zákona a také i trestního zákona. Podle § 2 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, v platném znění (dále jen „celní zákon“), se zbožím rozumí veškeré věci movité a elektrická energie uvedené v kombinované nomenklatuře celního sazebníku. Ve vztahu k uvedenému trestnému činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou, a s ohledem na popsanou situaci – nepřihlášení zlata při přestupu státní hranice, byl by podle mého názoru naplněn minimálně jeden ze znaků tohoto protiprávního jednání. Mám tím na mysli právě zmíněné nepřihlášení zlata při přestupu státní hranice. Jinak řečeno, jednalo by se o porušení omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží (dle okolností případu). Důvodem je, že podle § 80 odst. 1 celního zákona, nestanoví-li tento zákon nebo mezinárodní smlouva jinak, jsou osoby dopravující zboží přes státní hranice povinny přihlásit toto zboží a předložit ho spolu s doklady, které se k němu vztahují, celnímu úřadu na celní cestě.
K věci dále poznamenávám, že v tomto případě přísluší uvedenému zlatu sazební zařazení do podpoložky 7108 12 00 kombinované nomenklatury celního sazebníku (zlato jiné než mincovní, v netepané formě, ne polotovar). Současně je podle § 1 písm. d) v návaznosti na obsah písm. e) zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona, v platném znění, devizovou hodnotou. Podléhá tedy i „režimu“ devizového zákona a jeho prováděcích předpisů.


2) DOTAZ Ze zahraničí dovážíme po letní a zimní sezóně od našich zahraničních partnerů různé textilní zboží. Toto zboží se nám daří nakupovat za výrazně nižší částky, neboť se jedná o sezónní výprodeje a v zemi vývozu je toto zboží téměř neprodejné. Při jeho dovozu do tuzemska máme pravidelně problémy s našimi celními úřady. Konkrétně s celní hodnotou. Námi navržená celní hodnota vypočítaná na základě metody převodní hodnoty není akceptována. Namísto toho vycházejí celní orgány z jakýchsi tzv. obdobných dovozů a námi uváděné částky – jak říkají, „navyšují“, a to někdy řádově o desítky i více procent. Jindy s námi tzv. konzultují námi deklarovanou celní hodnotu za účelu „dohodnutí“ se na vyšší částce. Ptáme se, zda je jejich postup správný či nikoli. Máme možnost se nějak účinně bránit, pokud nepostupují správně ?

V tomto případě se domnívám, že není důvod pro odmítnutí převodní hodnoty. Samozřejmě za předpokladu, že se dovozci neprokáže, že se jedná o podvod nebo že prodávající a kupující jsou osobami, které jsou ve spojení. Tato skutečnost (spojení), sama o sobě ještě ale není důvodem pro to, aby převodní hodnota byla automaticky považována za nepřijatelnou. V takovém případě celní orgány přezkoumávají okolnosti, které se týkají prodeje, a převodní hodnota bude přijata, jestliže spojení neovlivnilo v tomto případě cenu předmětného dováženého zboží. V dalších souvislostech týkajících se této záležitosti, spojení a celní hodnoty, odkazuji se na příslušnou část zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, v platném znění, konkrétně na DÍL DRUHÝ. Činím tak zejména z toho důvodu, že neznám konkrétní okolnosti daného případu – z uvedeného dotazu nejsou naprosto zřejmé. Z tohoto důvodu by v případě pominutí některých důležitých skutečností týkajících se daného případu, mohla by být moje odpověď nepřesná. Co se týče zmíněného tzv. navyšování, zde lze tazateli pouze doporučit, aby v případě, že dospěl k závěru, že je krácen na svých právech, uplatnil v dané věci řádný případně mimořádný opravný prostředek. Při volbě jeho druhu záleží mimo jiné i na stadiu projednávání dané věci, zda zboží již bylo propuštěno do navrženého celního režimu volného oběhu, pokud ano, zda ještě běží odvolací lhůta atd. V těchto souvislostech se také odkazuji na jeden ze svých minulých příspěvků, který se týká právě uplatňování opravných prostředků.

Z dotazu dále není zcela zřejmé, o jaké navyšování se jedná. Platná právní úprava v daných souvislostech tento termín nezná. Pokud se tak bez opory v příslušné platné právní úpravě skutečně děje, má tazatel možnost mimo jiné uplatnit již uvedené opravné prostředky, požádat tento celní orgán, aby mu na písemnou žádost sdělil, jakým způsobem byla celní hodnota dovezeného zboží určena, anebo může podat stížnost na postup tohoto státního orgánu, ve smyslu příslušné právní úpravy (vyhláška č. 150/1958 Ú.l.). Jako krajní variantu vidím domáhání se svého práva soudní cestou. I tato varianta již byla předmětem jednoho z mých minulých příspěvků.

Převodní hodnota nemůže být podle mě odmítnuta jen proto, že je nižší než ta, kterou uplatňuji jiní dovozci apod. Případný jiný pohled na danou věc a tzv. navyšování či blíže nespecifikovaných „konzultací“ s deklarantem o částce představující celní hodnotu, navíc nemající oporu v platné právní úpravě, podle mého názoru přímo nahrává situacím, které mohou vést např. ke korupčnímu jednání. Minimálně nesvědčí právní jistotě deklaranta ani příslušného celního úřadu.

Autor : Lubomír Bačo, zaměstnanec celní správy; lubos-baco@post.cz




© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz