ELS schválila uhlazený návrh rezoluce o bývalých komunistech v EU

Evropští lidovci nakonec vyzývají všechny ty, kdo se chystají ujmout politické funkce v institucích EU (tedy nikoli úředníky), aby zveřejnili podrobnosti o své minulé profesní a politické činnosti. Pokud byli součástí represivních komunistických orgánů nebo zapojeni do zločinů proti lidskosti, mají se zdržet kandidatury na jakékoli posty v EU.

Pro rezoluci hlasovala aklamací většina přítomných zástupců evropských křesťanskodemokratických a konzervativních stran, proti byla nicméně "silná menšina", řekl předsedající Wilfried Martens, předseda ELS a bývalý belgický premiér. Irský expremiér John Bruton, který řídil výbor pro přípravu rezolucí, přiznal značné spory kolem citlivých článků tohoto textu.

"Je to velmi skromný a rozumný kompromis," uvedl Bruton, podle něhož bylo ve výboru pro rezoluce "značné váhání a hádání". Usoudil, že ELS měla takovýto text schválit už dávno. "Je škoda, že přichází až nyní, vlastně s desetiletým zpožděním."

Rezoluce vyzývá ke zřízení politicky nezávislého orgánu, který by shromažďoval a vyhodnocoval informace o porušování lidských práv za komunismu. Údaje by mu poskytovaly národní vyšetřovací výbory, které mají zakládat vlády členských zemí.

Evropská unie by podle návrhu měla oficiálně odsoudit komunistickou totalitu, zřídit vědecké pracoviště pro její zkoumání, vyhlásit "den obětí" komunismu a vybudovat památník na jejich počest na vhodném místě.

Z textu zmizela pasáž vyzývající instituce EU, aby odmítly všechny osoby, které se podílely na fungování totalitních struktur. Zejména však vypadl odstavec vyzývající všechny kluby v Evropském parlamentu, aby do svých řad nepřijímaly po červnových volbách vedoucí činitele bývalých komunistických režimů z nových členských států střední a východní Evropy.

Tyto články vyvolaly značnou kontroverzi zejména ve vstupujících zemích (Maďarsko, Polsko, Estonsko), kde činitelé bývalých komunistických režimů zastávají vysoké funkce, obvykle v reformovaných vlastních stranách, ale i v pravicových formacích. Delegáti z členských států často poukazovali na to, že každý má právo na vývoj, že nelze všechny komunistické politiky odsoudit šmahem a že nejeden z nich se projevil jako reformátor a demokrat.

Každý poslanec EP musí po zvolení učinit veřejné prohlášení, ve kterém vypočítá všechny své aktivity, zejména ty lukrativní, a přizná majetkové poměry. Žádné pravidlo však nenařizuje, aby se svěřoval se svými minulými aktivitami.

Parlament "nelustroval" nové poslance ani po vstupu bývalých diktatur Řecka, Portugalska a Španělska, ani když přišli poslanci z někdejší NDR, vyložil ČTK generální tajemník EP Julian Priestley. Zdůraznil, že každý poslanec je zejména zavázán svým voličům, nikoli kolegům v EP. Vzpomněl si, že pouze v dávných 50. letech, když ještě nebyli poslanci EP voleni v lidovém hlasování, bylo několik vzruchů kolem nejasné válečné minulosti některých jednotlivců.

Zdroj: www.idnes.cz