Evropská Komise vloni ČR nejvíce kritizovala za veřejné finance a novelu o ČNB

Makroekonomický výhled České republiky se podle Evropské komise v loňském roce podstatně zlepšil a hospodářský růst v následujících dvou letech zrychlí bez větších rizik růstu inflace či deficitů běžného účtu. Naopak kritiku si ČR vloni z Bruselu vysloužila zejména za veřejné finance a kontroverzní novelu zákona o České národní bance. Komise sice ocenila snahu vlády o větší fiskální průzračnost, zároveň však upozornila na narůstající deficit veřejných rozpočtů. Poukázala, že na začátku roku byl deficit veřejných financí za letošní rok odhadnut na 3,5 procenta hrubého domácího produktu, ale vláda nedávno tento odhad zvýšila na 5,2 procenta HDP. Pokud by se nepočítalo s příjmy z privatizace, deficit by dosáhl dokonce 7,7 procenta HDP. "Vývoj ve fiskální oblasti (v ČR) zůstává vážným důvodem k obavám," varovala komise ve své podzimní zprávě o hospodářském vývoji v kandidátských zemích. ČR úrovní deficitu výrazně převyšuje průměr kandidátských zemí střední a východní Evropy a zařadila se na nejhorší příčku hned za Slovensko. Přestože plánovaný schodek státního rozpočtu na příští rok je v souladu s opoziční dohodou sociálnědemokratické vlády s ODS, deficit veřejných financí bez zahrnutí příjmů z privatizace může podle komise dosáhnout 6,1 procenta HDP. "Je však pravděpodobné, že bude ještě dodatečně zatížen náklady na čištění IPB, které mohou dosáhnout desítek miliard korun," dodává komise s tím, že "prodej IPB Československé obchodní bance byl dokončen na základě neomezených státních záruk". Právě na veřejné finance se chce Evropská komise změřit při plánovaném pravidelném hodnocení makroekonomické a finanční stability kandidátských zemí. Od příštího roku budou na toto téma zahájeny pravidelné schůzky členů hospodářského a měnového výboru EU se zástupci kandidátů. "Není to další podmínka vstupu, jde o poskytnutí pomoci kandidátským zemím, aby pokročily od současného stavu směrem k začlenění do hospodářské a měnové unie (EMU)," řekl nedávno komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pedro Solbes. Kandidáti se budou moci k EMU připojit, až po vstupu do EU splní maastrichtská kritéria. Ta požadují udržovat po dva roky maximální dovolenou výchylku kursu, určitou hladinu inflace, úrokových sazeb a podílu veřejného dluhu a maximálně tříprocentní podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP. Kromě veřejných financí si ČR letos z Bruselu vysloužila kritiku i za novelu zákonu o České národní bance. Komise opakovaně upozorňovala na to, že zákon je neslučitelný se základní Smlouvou o EU co se týče nezávislosti centrální banky a že může zkomplikovat přistoupení ČR k EU. "Jsou tam dvě neslučitelné oblasti: ustanovení, že parlament schvaluje oddělený provozní a investiční rozpočet (ČNB) a povinnost konzultovat s vládou nastavení inflačního cíle," uvedla komise v letošní hodnotící zprávě. Novela zákona o ČNB dále již v souladu s právem EU mění hlavní cíl centrální banky z měnové na cenovou stabilitu a zakazuje ČNB financovat státní sektor. Makroekonomický výhled ČR kromě již zmíněných veřejných rozpočtů komise hodnotí kladně. Ve své podzimní prognóze pro jednotlivé kandidátské komise konstatovala, že od poloviny loňského roku ekonomika ČR jeví známky oživení, založeného na zahraniční poptávce a mírném růstu domácí spotřeby, která letos nabírá na síle a příštích dvou letech bude hlavním tahounem růstu. Nicméně ČR se svým letošním odhadovaným 2,5procentním růstem stále zaostává za očekávaným průměrným růstem HDP o 4,2 procenta v deseti kandidátských zemích střední a východní Evropy, ale i za průměrem 3,5 procenta v EU. Ekonomické oživení se v ČR odráží i v mírném poklesu míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v ČR letos podle komise dosáhne 9,1 procenta, zatímco například na Slovensku 19,2 procenta a Polsku 16,4 procenta. Průměrná míra nezaměstnanosti v EU bude letos činit 8,4 procenta. Spotřebitelské ceny v ČR porostou v důsledku vyšší domácí poptávky a vyšších dovozních cen. Nicméně komise očekává, že inflace zůstane i v následujících letech nízká. Růst spotřebitelských cen v Polsku, Maďarsku a na Slovensku letos přesáhne deset procent, zatímco v ČR dosáhne pouhých 3,8 procenta. Průměrná míra inflace v EU bude letos činit 2,1 procenta. Deficit běžného účtu, který letos v ČR vzroste v důsledku rostoucí spotřeby kombinované s vysokými dovozními cenami na 2,7 procenta HDP, se v dalších dvou letech opět sníží až na 1,7 procenta v roce 2002. "Silný příliv přímých zahraničních investic pomůže deficit běžného účtu pokrýt," tvrdí komise. Problémy s vnější rovnováhou má například Polsko, kde se deficit běžného účtu letos vyšplhá až na 7,0 procenta. Veliký rozruch mezi domácími politiky vyvolala letošní hodnotící zpráva o pokroku ČR v přípravě na členství v EU. Podle plnění ekonomických kritérií zařadila ČR až za Polsko, což úplně zastínilo jinak celkem pozitivní hodnocení komise. Zpráva konstatovala, že Maďarsko, Estonsko a Polsko již jsou funkčními tržními ekonomikami, zatímco Česká republika či Slovinsko za ně mohou být pouze považované. Komisař pro rozšíření Günter Verheugen vysvětlil, že rozdíly jsou způsobeny délkou a úspěšností prováděných strukturálních reforem v kandidátských zemích. Jinými slovy, hlavní důvody, které řadí ČR až za Maďarsko, Estonsko a Polsko, jsou horší stav bankovního sektoru, vysoký podíl špatných úvěrů a nepříliš povedená privatizace a restrukturalizace podniků. "V Polsku vidíme změnu vlastnictví a co je důležitější, změnu managementu, která vedla k hluboké restrukturalizaci a zvýšení výkonnosti těchto podniků. A to v mnoha privatizovaných podnicích v České republice chybí," uvedla jako příklad analytička Dresdner Bank Christiane Lienekeová. Naopak ředitel bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky Daniel Gros mezi Českou republikou a Polskem až tak velký rozdíl nevidí. "Nemyslím si, že lze skutečně objektivně říci, která ze zmíněných zemí je na tom lépe," řekl s tím, že komise má pouze omezené informace i čas na precizní posudek. Prognóza růstu HDP (v procentech) pro období 2000-2002 ----------------------------------------------------------------- země 2000 2001 2002 ----------------------------------------------------------------- ČR 2,5 3,0 3,7 Maďarsko 5,4 5,5 5,2 Polsko 5,1 5,0 4,8 Slovensko 2,0 3,1 4,1 ----------------------------------------------------------------- Průměr 10 kandidátů 4,2 4,3 4,4 ----------------------------------------------------------------- EU 15 3,4 3,1 3,0 ----------------------------------------------------------------- eurozóna 3,5 3,2 3,0 ----------------------------------------------------------------- Prognóza inflace (průměrná míra v procentech) pro období 2000-2002 ----------------------------------------------------------------- země 2000 2001 2002 ----------------------------------------------------------------- ČR 3,8 4,3 4,3 Maďarsko 10,1 8,4 6,8 Polsko 10,1 7,5 5,5 Slovensko 12,1 6,0 4,5 ----------------------------------------------------------------- Průměr 10 kandidátů 12,5 9,0 7,1 ----------------------------------------------------------------- EU 15 2,1 2,0 1,8 ----------------------------------------------------------------- eurozóna 2,3 2,2 1,9 ----------------------------------------------------------------- Prognóza míry nezaměstnanosti (v procentech) pro období 2000-2002 ----------------------------------------------------------------- země 2000 2001 2002 ----------------------------------------------------------------- ČR 9,1 8,9 8,8 Maďarsko 6,5 6,2 5,3 Polsko 16,4 16,1 15,7 Slovensko 19,2 18,8 18,4 ----------------------------------------------------------------- Průměr 10 kandidátů 12,1 12,0 11,6 ----------------------------------------------------------------- EU 15 8,4 7,8 7,3 ----------------------------------------------------------------- eurozóna 9,0 8,5 7,9 ----------------------------------------------------------------- Prognóza deficitu veřejných financí (jako podíl HDP v procentech) pro období 2000-2002 ----------------------------------------------------------------- země 2000 2001 2002 ----------------------------------------------------------------- ČR -5,1 -4,8 -4,3 Maďarsko -3,3 -3,0 -3,1 Polsko -3,1 -2,8 -2,8 Slovensko -5,2 -5,5 -4,0 ----------------------------------------------------------------- Průměr 10 kandidátů -3,5 -3,3 -3,1 -----------------------------------------------------------------

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz