epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    30. 11. 2010
    ID: 68472upozornění pro uživatele

    Hayekovo myšlení ve světle současné hypertrofie legislativy

    F. A. Hayek, rakouský ekonom, autor několika knih, jež je možno právem označit za v dějinách evropského právního a ekonomického myšlení převratné [srov. zejména Hayekovu trilogii Právo, zákonodárství a svoboda (Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie), která vyšla v českém překladu Tomáše Ježka v roce 1991 v nakladatelství Academia], viděl ústřední téma svobodné společnosti v naplnění ideálu co nejmenšího zasahování státu do individuálního života občanů, čímž v klasické dichotomii občan-stát preferoval nevyhnutelně jen takové pojetí obecného dobra, které usnadňuje dosahování individuálně stanovených cílů jedinci, jež žijí v určitém časovém období v určitém místě.

    Ústavu práva a právní vědy

    „Obecné dobro“ by tak v hayekovském pojetí nemělo aspirovat na revoluční a objektivní „pravdu a lásku“ v jakémkoli obecnějším (kolektivistickém) slova smyslu, ale mělo by být toliko právní a ekonomickou platformou pro předem předvídatelný, pevně strukturovaný a v právním řádu ukotvený a vynucovaný systém normativních pravidel, jež se pokud možno v čase nemění, jež nikoho (ani jednotlivce, skupinu, nebo stát) nepreferují a jež slouží pouze „vykolíkování“ hranic hřiště, a stanovení pravidel, podle nichž má sledování individuálních zájmů jednotlivců probíhat. Obecné dobro v hayekovském pojetí nepátrá po objektivním zjišťování cílů jednotlivých občanů, které jsou předem neznámé, a jež ani není možné ani vhodné podrobovat jakémukoliv objektivizujícímu zkoumání a hodnocení. Hayek to shrnuje do jediné věty ve spisu Právo, zákonodárství, svoboda, když píše: „Ve svobodné společnosti spočívá obecné dobro principiálně v tom, že usnadňuje sledování neznámých individuálních účelů“.

    Právo jako normativní fenomén je pak prostředkem vytvoření oné platformy pro svobodný život individuí tím, že stanovením pravidel, jež jedince omezují (ovšem všechny jedince tímtéž stejným způsobem a ve stejné míře), vytváří současně garanci předvídatelnosti práva a tím obecného dobra, jehož je právo jakožto normativní fenomén nejen prostředkem, ale i integrální součástí. Pro právníka, resp. pro legislativu z těchto tezí plyne závěr o nezbytnosti vytváření pravidel v optice stanovení elementárních pravidel, neaspirujících na vedení individuí po trajektorii jim státem vnucovaných zájmů, ale takových pravidel, jež budou pro sledování a dosahování individuálně určených zájmů vytvářet svobodný a donucení prostý prostor.

    Přebujelost norem, v důsledku legislativních smrští, k nimž v České republice docházelo zejména za sociálně demokratických vlád Miloše Zemana a Vladimíra Špidly, a jež měly naplnit politickou objednávku vládní reprezentace na odstavení hayekovské politické opozice od moci a jež byly zaměřeny přímo proti podnikatelskému prostředí v České republice a vědomě a neskrytě podporovaly po vzoru evropských socialistických vlád zvýšenou redistribuci státních prostředků směrem k sociálně nejslabším, tak způsobovala postupnou erozi dispozitivního zákonodárství „hayekovského střihu“, a spolu s (nevyhnutelnou?) legislativní explozí související se vstupem České republiky do Evropské unie způsobila naprostou hypertrofii právních norem, s níž se nynější česká (ale s ohledem na politický mainstream v EP ani evropská) legislativa potýká a která se nejen neřeší, ale která se dokonce stala legislativním trendem, kdy je vláda hodnocena téměř podle počtu zákonů předložených parlamentu ke schválení, namísto opačného stavu, kdy by pozitivní výsledky vlády odvisely v hayekovském pojetí od stavu právě opačného, a vláda by byla kladně hodnocena podle počtu zákonů, které zruší.

    V souvislosti s trendem shora uvedeným se stalo obecnou mantrou rovněž implementovat do českého zákonodárství legislativní akty Evropské unie nikoliv v mezích prostoru, který je unijní legislativní politikou jednotlivým národním státům dán, tedy v rovině ustanovení dispozitivních (v rovině „směrnicí zamýšleného výsledku“), ale naopak se z unijních aktů jinak individuálně nezavazující povahy, ale vytvářejících toliko předem nevyplněný implementační rámec (směrnice) činit pravidla jakési „evropské kogentní legislativy“, jež musí být přijímána bezvýhradně, mnohdy doslovně, bez parlamentní diskuse nad vhodností jejich přijímání, nebo alespoň nad vhodností přijetí těchto pravidel v některé z vícero se nabízejících legislativních variant řešení. Na nebezpečí tohoto způsobu přenášení unijních směrnic do českého právního pořádku poukázal opakovaně prezident republiky, naposledy při svém projevu před poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky[1], a na stránkách e-právo tak v návaznosti na jeho názor učinila v krátké replice Daniela Kovářová[2], která správně poukázala na neúměrně zvýšenou evropskou i národní legislativní kreativitu, jež si klade za cíl upravovat stále větší část oblasti našeho soukromého života. Vše tak vede k situaci, kdy je prostor nadaný kdysi dispozitivním charakterem právní úpravy umenšován dalšími a dalšími normami povahy kogentní, jež svobodný prostor milimetr za milimetrem omezují, to vše ve spojení s fakticky již dnes objektivně danou nemožností znát všechny právní předpisy, k jejichž znalosti nás právní (paradoxně a unfair) doktrína a judikativa zachováním právního postulátu „Neznalost zákona neomlouvá“, donucuje.

    Ve světle se měnící a nejednotné judikatury soudů, která nadto platí retroaktivně, jakož i ve světle mnohých kontradiktorních zákonných ustanovení, o jejichž objektivní interpretaci vedou spory i jednotlivé soudy „nejvyšších instancí“, spolu s pokračujícím přijímáním dalších a dalších právních norem, předpisů, zákonů, nařízení, kodexů, vyhlášek obecních, profesních, odvětvových, a to vše završeno nekritickou implementací práva unijního, jakož i ve světle sílícího lobbystického tlaku státních soudů po větší autonomii, se tak společnost dostává do situace permanentní nejistoty o tom, co jako právo vlastně platí. Nyní více než kdy jindy unijně i státně centralisticky propagovaný systém „úplnosti práva“ tak v podstatě krok za krokem generuje stav, kdy je stále méně zřejmé, co je ještě po právu, a co už po právu není, tedy stav faktického bezpráví. 

    Podobně jako volá Daniela Kovářová po tom, aby „S každým přijatým zákonem byly zrušeny dva nefunkční a aby měl časem každý možnost zjistit, co je jeho právem a co nikoli, co se smí a co nesmí“, bych rád vyzval zejména naše zákonodárce k tomu, aby zejména unijní legislativa nebyla slepě a zaujatě přeceňována a přejímána do českého právního řádu v podobě, k níž se náš stát ani mezinárodně-právně nezavázal a která ve většině případů zrcadlí buď toliko lobbystické zájmy určitých (zejména veřejnoprávních) lobby, nebo je – v horším případě - výsledkem našeho vlastního nesebevědomí a překotné snahy přijmout normy v podobě ještě přísnější a svobodu každého z nás více omezující, než zamýšlel sám bruselský normotvůrce, o jehož hayekovském svobodomyslném přístupu k věci, jež jako silný liberální myšlenkový proud stál u samých kořenů naší novodobé ústavnosti, si větších iluzí nedělám.


    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.

    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.,
    autor je ředitelem Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.


    Ústav práva a právní vědy, o.p.s.

    PALÁC KONVIKT
    Konviktská 24
    110 00  Praha 1

    Tel.: 224 247 011 
    Fax.: 224 281 226
    e-mail: podatelna@ustavprava.cz


    --------------------------------------------------------------------------------

    [1] Srov. např. Zářijový projev prezidenta Václava Klause v Poslanecké sněmovně >>> zde
    [2] Srov. příspěvek pod publikovaný na stránkách epravo.cz - Proč měl pan prezident pravdu >>> zde

     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M., ( Ústav práva a právní vědy )
    30. 11. 2010
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • (Ne)možnost realizace zadržovacího práva – shrnutí pro praxi s přihlédnutím k novému zákonu o veřejných dražbách
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • DEAL MONITOR
    • Základní přehled obchodních korporací v Polsku se zaměřením na založení společnosti s ručením omezeným
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Dopad Fit for 55 na historické budovy
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 18.10.2023Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    • 19.10.2023Novela ZZVZ se zaměřením na IT veřejné zakázky - Co je v dané oblasti nového? (online - živé vysílání) - 19.10.2023
    • 20.10.2023Jak se dělá skvělá smlouva o dílo – na veřejné zakázky (nejen) na stavební práce (online - živé vysílání) - 20.10.2023
    • 24.10.2023Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) (online - živé vysílání) - 24.10.2023
    • 25.10.2023Od nápadu k exitu: Právní život start-upu (online - živé vysílání) - 25.10.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (srpen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2023)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 29.11.2023TAX FORUM 2024 – daňové a účetní novinky roku 2024 - 29.11.2023
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Podnájem bytu
    • Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Svěření nezletilého dítěte do péče
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Nárok zaměstnance na pracovní volno k vyhledání nového zaměstnání
    • Případy spoluzavinění při dopravní nehodě

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Podnájem bytu

    Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě úroku z prodlení okamžik, kdy je věřitel objektivně s to své právo uplatnit před orgány veřejné moci, nemůže předcházet dni, kdy se dlužník dostává do prodlení se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.