I když to klouže, není nutno bourat

Sedmero profesionálů
Výsledkem pátrání MF DNES je sedm stabilních výcvikových center pro zdokonalování schopností řidičů. Většina patří některému ze dvou celostátních autoklubů, výcvik na nich provozují soukromé společnosti.

Z některých center navíc umějí i vyjet se speciálními fóliemi, které na vhodném místě instalují; výcvik probíhá tam, kde si to místní autoklub nebo třeba i velká firma přejí. Ale je třeba počítat s tím, že za padesát korun se už nikdo nesveze. Nejnižší cenou pro jednotlivého účastníka, co se nám podařilo zjistit, je 950 Kč.

Na počátku byly nehody autobusů
"S kurzy v moderním pojetí jsme u nás začali počátkem devadesátých let," říká Karel Pospíšil z Ústředního Automotoklubu (ÚAMK). "Podnětem byly nehody českých autobusů v Alpách. Začaly se hledat zkušenosti v rakouském autoklubu OAMTC, konkrétně v jeho výcvikovém středisku v Teesdorfu.

A tak se od různých slalomů a škol smyků na hřištích pokrytých ledem či zamrzlých rybnících přešlo k ucelenému systému výcviku k bezpečné jízdě." Dnešní kurzy mají za cíl naučit řidiče, jak znovu získat kontrolu nad vozidlem během nouzového zastavování za mokra, na sněhu, ale také jak správně sedět za volantem, aby se páteř nekřivila, jak se najíst, jak se vyspat, jaké mít oblečení. Využívají se při nich i poznatky lékařské.

Na čem výcvik probíhá
Václav Špička z Autoklubu České republiky tvrdí, že nejmodernější výcvikové zařízení je ve Vysokém Mýtě. Vzniklo na místě bývalého vojenského autodromu. Na cvičné komunikaci v délce 170 metrů se pak trénuje správné brzdění na různých površích. Kluzná plocha opatřená speciálním povrchem vytvoří při kropení vodou situaci blízkou jízdě na ledu. Zde se také nacvičuje vyhýbání se nenadálé překážce simulované clonou vodních trysek. Následuje cvičná zatáčka, která může mít také proměnlivý povrch kluzkosti.

Na řidiče čeká i kluzká vozovka do kopce. Tam se nacvičuje rozjíždění i brzdění, také například s levou půlkou vozu na kluzké části a pravou na pevném podkladu. V poslední době je zajímavý také nový projekt Advance, který je rozšířením klasické rakouské školy. Rozdíl je v tom, že se dává větší důraz na předcházení krizovým situacím; řidič je připravován tak, jako by byl o padesát metrů napřed.

Nešlo by to levněji?
Základní problém je, že všechny současné kurzy jsou postaveny na komerčním principu. Celkem logicky, pořadatelé se musí chovat tak, aby celé zařízení udrželi v provozu na patřičné úrovni. Ceny vycházejí i z rozsahu technického vybavení a možností, které areál poskytuje. Nejčastějšími klienty výcvikových center jsou proto takzvané modré majáky. Řidiči vozidel s právem přednosti v jízdě (tedy sanitek, hasičských vozů a automobilů policie) potřebují výcvik nejvíce.

A jak vidí Špička možnosti levnějšího výcviku pro jednotlivce, tedy pro řadové motoristy? "V západní Evropě na takový výcvik řidičů přispívají pojišťovny tím, že absolventům výcviku dávají následně slevu na pojistném. Pokud by k tomu došlo i u nás, byl by to průlom, který by přitáhl do výcvikových areálů množství dalších zájemců."

"Jsem přísný i na závodníky, kteří k nám přijedou a myslí si, že všechno umějí," říká Jiří Patera, bývalý závodník, vedoucí areálů ve Vysokém Mýtě a v Mostě. "A poněvadž máme k dispozici možnost snímání dat během jízdy, zjistíme třeba i to, že takoví závodníci jako Enge či Kresta využívali brzdový potenciál jen ze 76 až 78 procent, ačkoliv mysleli, že brzdili naplno." A jací klienti na výcvik přicházejí? "Budete se divit, ale taxikářů nebo instruktorů autoškol přijde minimum. Kromě větších firem nebo státních institucí přijdou jednotlivě třeba soudci, právníci, manažeři, obchodníci, lidé, kteří mají přístup k internetu a chtějí se v řidičském umění zdokonalit," říká Jan Faktor z firmy Max Cars, jedné z těch, které se těmito akcemi zabývají. Ve Vysokém Mýtě běží kurzy také pro řidiče autobusů a nákladních vozů. S firmou High Car Training je možné jet na kurz i do rakouského Teesdorfu.

Orientační ceny jednodenních kurzů v Kč

Zdroj: www.idnes.cz