Insolvenční zákon ve svém ust. 395 odst. 1 stanovuje dvě esenciální podmínky, při jejichž splnění lze dlužníkovi povolit oddlužení. Tou první je dostatečná ekonomická nabídka dlužníka (požadavek minimální třicetiprocentní míry uspokojení pohledávek jeho nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení), tou druhou absence nepoctivého záměru dlužníka…
Jednou z podmínek pro povolení oddlužení je, aby podáním návrhu (rozuměj insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení) nebyl sledován nepoctivý záměr. Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále též jen „IZ“ nebo „insolvenční zákon“) zcela obecně konstatuje, že insolvenční soud…
Dle výslovného ustanovení § 167 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InsZ“) zpeněžením věci v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele. To platí jak pro konkurs, tak pro oddlužení i pro reorganizaci. Při výkonu své praxe jsme…
Koupě obchodního závodu („závod“) z majetkové podstaty společnosti v konkursu je unikátní příležitostí pro investora k získání aktiv zavedené společnosti s měřitelným potenciálem. Investor nemusí sám vytvářet vlastní aktiva, budovat závod a nemusí ani podstupovat standardní akviziční proces nutný ke koupi podílů nebo akcií cílové společnosti či…
Reorganizace je dle insolvenčního zákona[1] jedním ze způsobů řešení úpadku dlužníka.[2] Reorganizaci insolvenční zákon definuje jako zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova závodu, zajištěného opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto závodu podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s…
Střet legitimního očekávání nabytí majetkové hodnoty jedním účastníkem soudního řízení spočívající ve fakticky očekávaném inkasu soudem přiznané náhrady nákladů nalézacího řízení a trpké insolvenční reality na straně účastníka druhého může stěží skončit jinak než finančním zklamáním (papírově) úspěšného účastníka, ale mnohdy i jeho advokáta, který…
Zejména v případě smluv uzavíraných mezi podnikateli je poměrně často využívaným ustanovením klauzule přibližně následujícího znění: "V případě, že proti jedné smluvní straně bude zahájeno insolvenční řízení, má druhá smluvní strana právo odstoupit od smlouvy." Cílem zmíněného ustanovení (dále jen "doložka o odstoupení od smlouvy") je ochrana…
V poslední době se nejen mezi insolvenčními správci, ale především mezi zajištěnými věřiteli, nahlas diskutuje o možnosti štěpení pohledávky vycházející z jednoho hmotněprávního nároku v insolvenčím řízení.
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) vychází v rámci rekodifikace soukromého práva „z přesvědčení o relativní dokonalosti platného právního řádu (Osnova obchodního zákona z roku 1937).“[1] Navzdory výše uvedenému v sobě zákon současně reflektuje progresivní postupy a úpravy…
Cílem tohoto článku je úvaha nad možností postoupení pohledávky na vydání plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty úpadce, neboť v praxi dochází ke zpeněžení těchto pohledávek insolvenčními správci.
Bude tomu téměř rok, co Soudní dvůr Evropské unie vydal další z mnoha rozhodnutí interpretujících některé problematické aspekty přeshraničních insolvenčních řízení. Toto rozhodnutí uveřejněné pod sp. zn. C - 327/13 kupodivu ponechalo velkou část evropské odborné veřejnosti tzv. chladnou. Přesto je cílem tohoto článku upozornit alespoň českou…
Jedním z největších praktických problémů, se kterým se potýkají věřitelé při přihlašování svých pohledávek do insolvenčního řízení, je otázka, jak (a případně zda vůbec) přihlásit nepravomocně přiznaný nárok na náhradu nákladů nalézacího řízení. Většina věřitelů tento problém při zpracování své přihlášky řeší tak, že nárok přihlásí jako podmíněný…
Pro věřitele, kteří v insolvenčním řízení chtějí hlasovat na schůzi věřitelů, může využití hlasování hlasovacím lístkem představovat méně nákladnou variantu oproti osobní účasti na schůzi věřitelů. Náležitosti hlasovacího lístku jsou stanoveny v §§ 19 a 20 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení…
Nedávno jsem četl knihu psychiatra Miroslava Plzáka Tušení o lidské duši. Vyjádřil v ní srozumitelně a nematematicky podstatu Teorie her[1]: „Chci-li něco získat, musím o to s někým nebo něčím hrát hru. Je možné, že se mé přání nenaplní, a proto vzniká příběh. V každém příběhu je obsaženo chtění a usilování. Závěrem příběhu je, že se to chtění…
Problematika předběžných opatření dle insolvenčního zákona[1] (dále jen „IZ“) není zatím oblastí příliš často aplikovanou. O to zásadnější otázky zůstávají, bohužel, nezodpovězeny. Zároveň dochází i k občasným excesům a nejednotnosti soudní judikatury, a to právě z důvodu nedostatku aplikační praxe. Úpravu předběžných opatření v IZ a některé…
Od zavedení nového právního institutu oddlužení do českého právního řádu zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení [insolvenčním zákonem (dále také jen „IZ“)], vyvstala k povinnostem dlužníků se schváleným oddlužením plněním splátkového kalendáře řada nejasností. Jednou z otázek, jež předmětná právní úprava vyvolává, je výklad…
Pro finanční instituce platí v rámci insolvenčního řízení celkem zásadní specifika oproti ostatním subjektům. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “InsZ) obsahuje ve své části IV. speciální úpravu pro případ úpadku finančních institucí. Jejich úpadek je tedy řešen v…
Revizní novelou Insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) provedenou v r. 2013 byly odstraněny mnohé sporné otázky týkající se postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení ve vztahu k uplatňování práv na uspokojení za zajištění, kdy byla ve významné míře posílena práva nezajištěných věřitelů (institut uplatnění námitek vůči návrhu…
Stěžejním pramenem pro tuto problematiku je Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Nařízení“). Nařízení se stalo účinným dne 31. 5. 2002. Přijetím tohoto Nařízení vznikla ucelená úprava soustředěna do jednoho předpisu, která, vzhledem k tomu že Nařízení Brusel I. vylučuje ze své působnosti v čl. 1 odst. 2 písm. b) konkurs…
Novela insolvenčního zákona, provedená zákonem č. 294/2013 Sb., jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2014, znamenala mimo jiné odklon od kategorického požadavku osobní účasti insolvenčního správce při přezkumném jednání.[1] Zákon totiž od počátku minulého roku stanoví, že je-li (bude-li) úpadek dlužníka řešen konkursem či reorganizací, může se…
Pro přiznání bezplatné obhajoby nemohou soudy stanovit podmínky, které nemají oporu v zákoně či v judikatuře. Jde zejména o podmínky vztahující se k budoucnosti, které toliko mohou,...
Souhlasil-li vlastník pozemku s jeho veřejným užíváním, je výklad obecných soudů, podle něhož mu nevzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení za omezení jeho vlastnického...
Pokud obecný soud vezme v potaz podání pouze jednoho z účastníků řízení a řádně nevypořádá relevantní argumenty, tj. takové, které by mohly mít vliv na výsledek řízení,...
Pokud soud označí zrušení služebního poměru ve zkušební době a důsledky z něj plynoucí za trvající zásah a s odkazem na § 85 soudního řádu správního podmiňuje poskytnutí...
I. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením není součástí ústavního pořádku ani referenčního rámce pro přezkum ústavnosti. Jde o mezinárodní smlouvu ve smyslu čl. 10...
