Problematika zpeněžování majetku z majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu je obecně dost široká a v praxi nezřídka přináší situace, které jsou složité jak pro nabyvatele dlužníkova majetku, tak i pro insolvenčního správce a případného zajištěného věřitele.
Při své praxi jsem narazil na několik zajímavých případů, které mohly v nezúčastněné osobě iniciovat vznik pocitu o neadekvátní tužbě insolvenčních správců po co největším profitu získaném z insolvenčního řízení. Nejsem naivní a vím, že se jedná o náročnou činnost, za kterou musí náležet odměna, a je poměrně logické, že se dotčený subjekt bude…
Jaký je význam znaleckých posudků a znaleckého zkoumání v insolvenčním řízení? Hrají zde znalci významnou, či marginální roli? Co všechno může kvalita znaleckého posudku ovlivnit? Věřte tomu, že mnoho!
Můj vážený kolega Mgr. Vítězslav Pleva zakončoval svůj nedávný příspěvek na stránkách eprava[1], který se zabýval možností oddlužení podnikatelů po 1.1.2014, povzdechem: „je udivující, že vložení daného textu do zákona bylo sledováno s úmyslem zvýšit právní jistotu v dané problematice, a důsledkem je nejistota.“ Vystihl tím naprosté tápání…
Předmětem příspěvku je právní otázka, zda je insolvenční správce (potažmo správce konkursní podstaty) v rozhodčím řízení osvobozen od úhrady poplatku za rozhodčí řízení. V praxi rozhodčího řízení totiž čas od času nastává případ, kdy insolvenční správce žádá rozhodce o osvobození od úhrady poplatku za rozhodčí řízení, odkazuje zejména na zákon č.
Při uplatnění pohledávky mého klienta přiznané vykonatelným soudním rozhodnutím jsem se neubránil politování nad situací likvidátorů jmenovaných soudy, ke kterým právní řád v současném není vůbec milostiv. Tento článek se týká zejm. obchodních korporací, byť v některých částech dopadá i na další právnické…
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“) rozlišuje mezi rozhodnutím o úpadku dlužníka a rozhodnutím o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Toto rozlišení hraje významnou roli při vydávání obou rozhodnutí i při jejich…
V poslední době vyvstala otázka, jak aplikovat ustanovení § 389 odst. 2 písm. a) a § 403 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“) po provedené novelizaci. Vrchní soudy se doposud přiklánějí k takové intepretaci, která akcentuje povinnost věřitele bděle hájit svá práva a v případě uspokojení podnikatelských…
Oddlužení podnikatelů? Podnikatelské dluhy přece oddlužením řešit nelze, může někdo namítnout. Tato zásada sice nadále platí, avšak revizní novela insolvenčního zákona, účinná od 1. 1. 2014, tuto zásadu značně relativizovala. S trochou nadsázky lze dokonce tvrdit, že fakticky platí téměř opak – každopádně oddlužení by nyní mělo být zvažováno…
V zájmu o zachování majetkové podstaty a rovnoměrného uspokojení věřitelů obsahuje insolvenční zákon úpravu řešící neúčinnost právních úkonů. Pomocí tohoto institutu lze totiž odporovat úkonům dlužníka, kterými zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Nejvyšší soud ČR přitom v nedávné době řešil poměrně…
S účinností k 1. 1. 2014 došlo v rámci rozsáhlé novely insolvenčního zákona (dále jen „IZ“) a zákona o insolvenčních správcích (dále jen „ZIS“) provedené zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen „novela“) mj. k zásadní změně způsobu určování insolvenčních správců v návaznosti na novou úpravu zřizování provozoven insolvenčních správců. Podle ust. § 5a ZIS…
Dne 1. listopadu 2012 vstoupil v účinnost zákon č. 334/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, kterým bylo ze strany zákonodárce reagováno na…
V poslední době prudce roste počet osobních bankrotů a zvyšuje se i počet úpadků korporací. Osobní bankroty dosáhly masového měřítka z jednoduchého důvodu. Lidé zjistili, že je pro ně výhodné oddlužení. Když člověk není schopen splácet své dluhy, oddlužení mu dává možnost uhradit jen část závazků a zbytek se mu odpustí. To lidé pochopili velmi…
Věřitelský výbor je jedním z nejdůležitějších institutů rozhodujících o směřování insolvenčního řízení a zároveň je hlavní platformou pro uplatňování vlivu věřitelů. Pro věřitele je často zásadní možnost získat vliv na další vývoj insolvenčního řízení, a to právě prostřednictvím členství ve věřitelském výboru. Do 31.12.2013 přitom bylo určitým…
V případě dokazování určitých skutečnosti v insolvenčním řízení se setkáváme s institutem veřejné listiny. Toto téma je významné zejména z hlediska prokazování vykonatelné pohledávky věřitele a má vliv na jeho procesní postavení v přezkumu. Ačkoli se může tato problematika jevit jako zcela okrajová, v některých situacích nepříjemně zasahuje do…
Tento článek se zabývá úvahou, zda je aplikace ustanovení § 17 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového (dále jen „ZSŠ“) zcela striktní v souvislosti s insolvenčním řízením a popíráním pohledávek přihlášených věřitelů, jež jsou doloženy směnkou indosovanou na nového majitele – přihlášeného…
Dle ustanovení § 54 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen „IZ“) může insolvenční soud zrušit usnesení schůze věřitelů odporuje-li toto usnesení společnému zájmu věřitelů; to však neplatí v případě rozhodnutí o odvolání či ustavení insolvenčního správce, usnesení o přiznání hlasovacího práva a pro usnesení…
Od 1. ledna 2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. novelizován insolvenční zákon. Tato rozsáhlá novela přináší mimo jiné řadu změn, jejichž pomocí by měl být lépe naplňován účel zákona, tedy co nejvyšší uspokojení nároků věřitelů. Zda tomu tak skutečně bude, ukáže nejspíše až praxe. Již nyní je však možno vyslovit určité…
V lednu tohoto roku nabyla účinnosti novela ust. § 191 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterého se v rámci insolvenčního řízení při přezkumném jednání pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat…
Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“) se v insolvenčních řízeních použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, jestliže tomu nebrání insolvenční zákon nebo zásady, na kterých spočívá insolvenční řízení. Takto přiměřeně aplikovatelná jsou i…
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona...
Pojem „neoddělitelnost věcí“ ve smyslu § 2149 odst. 2 o. z. zákon blíže nedefinuje. Jde zde o právní normu s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není...
Smyslem § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního...
