Institut insolvenčního správce, jakožto zásadního procesního účastníka insolvenčního řízení dozná řady změn, a to ve světle připravovaných novel „insolvenčního zákona“[1], “zákona o insolvenčních správcích“[2] a vyhlášky „o odměňování insolvenčních správců“[3], které si kladou za cíl větší profesionalizaci insolvenčních…
Dne 1. 11. 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“), provedená zákonem č. 334/2012. Tato novela zavedla do insolvenčního zákona nový § 128a IZ, který umožňuje odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou…
Institut oddlužení do českého právního systému vnesl zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen „Insolvenční zákon“. Zákon byl vydaný dne 9.5.2006 s počátkem účinnosti ke dni 1.1.2008. Samotnému oddlužení se věnují § 389 – § 418.
Přijetím zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále též jen „insolvenční zákon“) byl mimo jiné do našeho právního řádu nově zaveden, jako jeden ze způsobů řešení úpadku, institut oddlužení. Tento způsob řešení úpadku je ze zákona určen toliko fyzickým či právnickým osobám nepodnikatelům, jež navíc nemají závazky z podnikání. I…
K odmítnutí klasické žaloby soudem dochází spíše výjimečně, což však nelze říci o odmítání insolvenčních návrhů. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku lze zjistit, že každý pracovní den soudy odmítnou v průměru 20 insolvenčních návrhů, což je 100 návrhů za týden, 400 za měsíc, tedy přibližně 5 000…
Povinnost podat insolvenční návrh je zakotvena v § 98 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „InsZ“) a vztahuje se jednak na všechny právnické osoby a jednak na fyzické osoby – podnikatele.
Insolvenční řízení může být zahájeno jen na základě insolvenčního návrhu. Insolvenční zákon přitom obsahuje speciální úpravu náležitostí insolvenčního návrhu, přičemž pro případ vad insolvenčního návrhu má insolvenční navrhovatel (ve srovnání s obecnou úpravou odstraňování vad podání) jen omezenou možnost, jak předejít odmítnutí insolvenčního…
V poslední době se na úrovni krajských soudů lze setkat s novou praxí, kterou je odnímání povahy vykonatelné pohledávky pohledávce, která byla jejímu přihlašovateli přiznána na základě rozhodčího nálezu jakožto exekučního titulu. Uvedená problematika byla nedávno traktována rovněž na stránkách odborného tisku[1], následující článek má pak za cíl…
Insolvenční řízení podnikatele se podobá šachové hře. Černé figurky má dlužník, bílé mají věřitelé. Malí věřitelé jsou pěšáci, zaměstnanci střelci, majoritní věřitelé ovládají koně a věže a zajištěný věřitel hraje bílou dámou. Černou dámu mají statutární zástupci dlužníka, vedoucí pracovníci dlužníka táhnou střelci a koňmi a věžemi hrají (často…
Nejvyšší soud ČR zveřejnil dne 26. července 2012 v insolvenčním rejstříku pod sp. zn. 29 NSČR 13/2010-P48-17 usnesení, ve kterém jasně vymezil obsah pojmu „známý věřitel“, který je užíván v ustanovení § 430 insolvenčního zákona a v ustanovení čl. 40 nařízení Rady 1346/2000. Vymezení pojmu „známý věřitel“ je klíčové pro určení okamžiku, od kdy…
Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění (dále také „Zákon“) byl v nedávné minulosti opakovaně cílem pozornosti legislativců, což se projevilo v několika jeho novelách. Nechtěná praxe záměrného podávání šikanózních insolvenčních návrhů s cílem poškodit údajně insolventní (reálně však zcela „zdravé“) subjekty si vyžádala relativně…
V rámci legislativního procesu je momentálně projednávána Poslaneckou sněmovnou České republiky významná novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), vedená pod sněmovním tiskem č. 604/0, která je zaměřena na zakotvení odpovědnosti věřitelů za podávání insolvenčních návrhů na dlužníka, a to tzv. šikanózních…
Předmětem tohoto článku je shrnutí judikatury Nejvyššího soudu (jeho senátu 29 NSČR) týkající se vybraných procesních otázek dovolacího řízení v insolvenčních věcech.
Nejvyšší soud České republiky se v nedávné době opět vyjadřoval k problematice chybějících náležitostí insolvenčního návrhu a ke specifické možnosti jeho nápravy.
V pátém roce účinnosti nového insolvenčního zákona dospěla řada insolvenčních řízení do stadia, kdy jsou v konkursech vydávána usnesení o rozvrzích, respektive částečných rozvrzích. Navýsost praktickou – a přitom výkladově nejasnou – otázkou je otázka způsobu doručování těchto usnesení věřitelům. Zejména ve velkých konkursech se zahraničními…
S problematikou tzv. mezinárodního insolvenčního práva[1] se v současné právní praxi setkáváme stále častěji, což je přirozeným důsledkem rozvoje mezinárodního obchodu a obchodněprávních vztahů s mezinárodním prvkem. Tento článek se zabývá dílčí oblastí mezinárodního insolvenčního práva, a to problematikou přihlašování pohledávky zahraničního…
Banka jako zajištěný věřitel má v insolvenčním řízení výhodnější postavení než ostatní věřitelé. Uspokojuje se odděleně od ostatních věřitelů ze zpeněžení zástavy, kterou byla její pohledávka zajištěna. To jí zpravidla zaručuje, že bude uspokojena i v případě, kdy se na ostatní věřitele nedostane. Platí to ale jen tehdy, pokud banka svou…
Insolvenční zákon zavedl novou možnost, jak řešit úpadek podnikatelských subjektů - reorganizaci. Jde o nelikvidační způsob řešení úpadku korporace, které používá stejných metod jako neformální restrukturalizace. Restrukturalizace s sebou nese značná civilní i trestněprávní rizika, je-li prováděna v době úpadku korporace. Úpadek přitom nemusí…
§ 109 je možná nejznámějším ustanovením insolvenčního zákona. Znamená, že pokud věřitel chce proti svému dlužníkovi hájit svá práva a domoci se uhrazení pohledávky v situaci, kdy je dlužník předlužen či platebně neschopen, nemůže tak učinit prostřednictvím žaloby a následujícího nalézacího řízení, ale musí svou pohledávku přihlásit do…
Od účinnosti zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) již uplynula dostatečně dlouhá doba na to, aby vešlo v obecnou známost i mezi laickou veřejností, že dle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může návrh na oddlužení podat pouze ten dlužník, který není podnikatelem.
Oznámí-li stěžovatel (sám, či prostřednictvím obhájce) jasně, srozumitelně a včas úmysl doplnit blanketní stížnost o věcnou argumentaci, nelze takové oznámení – až na výjimky...
Postup soudu, který interpretoval § 73aa trestního řádu v tom smyslu, že část jeho věty druhé "nestanoví-li zákon jinak" vylučuje aplikaci tohoto ustanovení u peněžité záruky a...
Po ukončení zahraniční pracovní cesty je zaměstnanec povinen do 10 pracovních dnů po jejím ukončení předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních...
Při posuzování otázky, v jakém místě jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka ve smyslu článku 3 odst. 1 nařízení o úpadkovém řízení, musí soud přihlédnout též k tomu, zda...
Opatření předsedy insolvenčního soudu o určení osoby insolvenčního správce zásadně platí pro celé insolvenční řízení. Uplatní se i tehdy, je-li zrušeno usnesení o zjištění...
