Je dvakrát 5 300 Kč více než 10 000 Kč?
Tentokrát se rozhodnutí Ústavního soudu dotýká odvolacího řízení a posouzení „bagatelnosti“ předmětu řízení, která je rozhodná pro přípustnost odvolání.
Ústavní soud svým nálezem ze dne 27. 9. 2016 sp. zn. IV. ÚS 3153/15 zrušil napadené usnesení odvolacího soudu. Svůj nález odůvodnil tím, že „je zcela věcí žalobce, čeho se domáhá, a je-li rozhodnuto o žalobě a výsledné peněžité plnění převyšuje limitní hranici danou v ustanovení § 202 odstavci 2 o. s. ř., není v pravomoci (odvolacího) soudu tuto částku následně dělit na "dílčí plnění", která, každé samostatně, limit 10 000 Kč nepřesáhnou. Zákon v naposledy citovaném ustanovení hovoří o "peněžitém plnění", nikoliv o "dílčích nárocích". Postup zvolený odvolacím soudem nepřípustně omezuje žalovaného v právu na spravedlivý proces, na projednání jeho věci nestranným a nezávislým soudem, jak je zakotveno v čl. 36 odstavci 1 Listiny, neboť mu fakticky "odnímá odvolací instanci". Uvedený postup je o to absurdnější, mají-li obě požadovaná peněžitá plnění (2 x 5300 Kč) společný skutkový základ - jde o žalobní nárok uplatněný na totožném závazkovém základu a toliko za dvě různá období, navíc na sebe bezprostředně navazující, přičemž rozdělení na dva samostatné nároky bylo možno dovozovat výhradně z toho, že žalobce sám a na základě svých vlastních pohnutek rozdělil nárok do dvou samostatných období, před podáním žaloby jej na stěžovateli za každé období vymáhal zvlášť, následně ovšem nárok zažaloval vcelku za obě období.“
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3153/15 ze dne 27. 9. 2016 je dostupný zde.
soudce Ústavního soudu
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz