Kinský zváží žalobu na Dostála, podal by ji v Rakousku

"Je to ve stadiu úvah, pan Kinský je některými výroky, které jsou prezentovány v médiích, poškozený také v zahraničí, například v Rakousku nebo v Německu," řekl Čapek na dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci. Žalobu by podal v Rakousku, protože právě tam podle něj Dostál způsobil jeho klientovi největší škody. "Tam je znám jako velice seriozní osoba, velkou část života strávil jako vedoucí pracovník významných firem na území Evropy," uvedl Čapek. Rakousko by prý zvolili ještě z dalších důvodů, které nechtěl jmenovat.

Z Dostálových výroků souvisejících s Kinského kauzou jmenoval Čapek aféru kolem osvědčení o státním občanství, které Kinskému vydala matrikářka Prahy 1 Jana Talmanová. Dostál ji za to, že o osvědčení rozhodla jen na základě pasu, nazval loni v deníku Právo hlupákem a nařkl ji z úplatkářství. "Ministr Dostál se otevřeně vyjádřil v tom smyslu, že otázka pasu má zázemí v nějakém úplatkářství, což je vážné obvinění," uvedl Čapek. Dodal, že sbírá také další podobné ministrovy výroky, které by mohl použít jako podklad pro soud.

Podle pražského advokáta Tomáše Sokola nemůže Kinský žalovat ministra Dostála u rakouského soudu. "Případný výrok asi pronesl na území České republiky a jako český občan. Rakouský soud proto žalobu zřejmě nepřijme," domnívá se Sokol. "V případě, že se pan Kinský cítí poškozen na svých osobnostních právech nepravdivým výrokem, tak může podat žalobu u českého soudu," dodal další právník Ladislav Prošek, který se zabývá i restitučními kauzami.

Soud pak podle něj zjišťuje například to, zda se konkrétní výroky zakládají na pravdě a nakolik skutečně poškodily člověka, který se u soudu domáhá satisfakce. "Tedy zda například kvůli těmto výrokům přišel jako podnikatel o nějaké zákazníky," poznamenal Prošek. Podle Sokola je také důležité, zda výrok byl hodnotící, nebo skutkový. "Rozdíl je v tom, zda o někom řeknu, že vypadá hloupě, nebo že je to zloděj," uvedl příklad.

Kinskému vadí také to, že Dostál kritizoval rozhodnutí soudů, které daly Kinskému za pravdu. Kinský v Česku podal 157 žalob na navrácení majetku, uspěl zatím v pěti případech, jeden spor prohrál. Když Kinský pravomocně vyhrál své první soudní spory, Dostál prohlásil: "...jen slepý soudce mohl rozhodnout, že Benešovy dekrety nebyly v souvislosti s Kinským použity oprávněně." Ministr svolal kvůli rozhodnutí schůzku zástupců politických stran. Soudy potom začaly další jednání odročovat a od té doby padl jenom jeden pravomocný rozsudek - v neprospěch Kinského. Jedna ze soudkyň dokonce kvůli Kinského sporům navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil dvě ustanovení občanského soudního řádu.

Kinský dnes označil Dostálovu reakci za nemístnou. "Hodnotím jeho vstup jako politický tlak na soudy, o němž se domnívám, že je nevhodný především v demokratickém státě, kde by soudní moc měla být oddělena od moci zákonodárné a moci výkonné," prohlásil.

Odsoudil také poslední Dostálův krok, kdy ministr rozdal novinářům žádost Kinského matky z května 1939, kterou se obrátila na říšského ministra spravedlnosti. Dokument hodlají zástupci státu použít jako jeden z klíčových důkazů ve sporu o vydání paláce Kinských. Podle nich dokazuje, že se Kinský tehdy prostřednictvím svých zákonných zástupců prohlásil za příslušníka německého národa. Kinský dnes označil za nevhodné používat jako doklady soukromou korespondenci matky. "Jde o korespondenci, kterou já jsem nikdy neviděl, a domnívám se, že ji zřejmě našli v archivech naší rodiny, jde o osobní majetek," uvedl Kinský.

Kinského matka Mathilda podle dokumentu žádala, aby se vyřizování pozůstalosti posuzovalo podle toho, že jde o rodinu říšského německého občana. "Pokud zaznívaly nějaké pochybnosti o národnosti Františka Oldřicha Kinského, tak v tomto dokumentu on sám prostřednictvím svých zákonných zástupců se prohlašuje za příslušníka německého národa," uvedl advokát Aleš Pejchal, který se spolu s Dostálem tehdejší tiskové konference zúčastnil.

Čapek dnes zdůraznil, že z dokumentu nevyplývá nic o Kinského národnosti, jde podle něj o občanství. Kinský podotkl, že jeho říšské německé občanství bylo důsledkem mnichovské dohody. "Německá vláda tehdy prohlásila, že obyvatelé zabraných území se automaticky stávají občany německé říše. Ten, kdo nechtěl na toto rozhodnutí přistoupit, mohl odjet. My jsme tam měli poměrně rozsáhlé majetky a odjet jsme nehodlali," tvrdí Kinský. Podle Čapka tímto způsobem tehdy získalo německé občanství vedle českých Němců také 700.000 Čechů.

Majetek Kinských byl zabaven po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože údajně spolupracovali s nacisty. Čapek tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho tehdy nezletilý syn František Oldřich. Otec, podezřívaný z kolaborace, byl podle něj pouze správcem majetku.

Po válce se zabavoval majetek kolaborantům, zrádcům, Maďarům a Němcům, kromě těch, kteří sami trpěli nebo bojovali proti nacistům. Restituční zákony přitom neumožňují vracet majetek zkonfiskovaný na základě dekretů. Kinský o sobě tvrdí, že je Čech, české občanství získal odvozením od původního československého, které získal po rodičích, československých státních občanech.



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz