Mají správní orgány pomáhat zlodějům?

Medii proběhla zpráva[1], která hodně slušných a rozumných lidí doslova nadzvedla ze židle. Jednalo se o případ drobného obchodníka s elektrokoly, který se snažil udělat vše pro to, aby byl dopaden zloděj, který jej okradl. Pokutu 5000 Kč plus 1000 korun za náklady řízení má zaplatit majitel obchodu s elektrokoly, který dal na sociální síť Facebook snímek „svého“ zloděje. Pachatel, jenž mu ukradl bicykl za 50 tisíc korun, mu totiž nedal ke zveřejnění své fotografie souhlas. Diskutabilní sankci udělil Úřad pro ochranu osobních údajů.

Interpretací dnešního českého práva dojdeme k závěru, že záznamy z kamerového systému je při hledání pachatelů krádeží možné předat jen Policii ČR. Publikovat je např. na sociálních sítích či nástěnce v supermarketu nelze. Dodejme, policisté drahé ukradené elektrokolo vypátrali po třech dnech, a to paradoxně též údajně díky na Facebooku „protiprávně“ zveřejněném snímku.

Pro objektivitu dodejme, že dle zákona o ochraně osobních údajů, mohla být pokuta pro zmíněného okradeného podnikatele za porušení zákazu zveřejnění osobních údajů až do 1 000 000 Kč. takže v tomto ohledu se sankce možná někomu nejeví jako příliš vysoká, nicméně jde o princip. A zejména o signál, který správní orgán udělující takovouto morálně spornou pokutu vysílá veřejnosti a jeho vliv na celkové právní vědomí obyvatelstva.

Nepodkopávají takovéto správní akty důvěru lidí v právní stát? Možná i více než různí Kožení nebo Krejčířové? Není život malých a středních podnikatelů – obzvláště nyní v čase hospodářské krize - dost složitý a náročný i bez takovýchto zásahů veřejné správy?

Přirozeně něco jiného by bylo kdyby zmíněný podnikatel záznam schválně poupravil a třeba by perfidně z krádeže obvinil konkurenci či pracovníky finančního úřadu, ale to se zde, dle dostupných informací, nestalo. Stejně by jinou situací bylo, pokud by poškozený zveřejnil citovaný záznam v rozporu s pokynem policie, a tím by vážně ohrozil vyšetřování, ale ani toto se nestalo. Ba naopak, podle dostupných informací, publikace na sociální síti napomohla k dopadení pachatele.

Myslím, že aplikující orgán – tedy ÚOOÚ měl intenzivněji využít institutu správního uvážení a neudělit zde, vzhledem k okolnostem případu , pokutu žádnou. Samozřejmě plně respektuji nezávislost tohoto úřadu a též i nezávislost správních soudů, které budou předmětný akt asi brzy přezkoumávat, ale domnívám se , že by měl být zrušen či změněn . Formálně pozitivně-právně bude patrně v pořádku, nicméně kde zůstala spravedlnost, ústavní principy a koneckonců i zdravý rozum?

Podtrženo a sečteno – mám za to, že obdobné správně-trestní postupy ve svých důsledcích vedou k oslabení důvěry v právní stát a tím i (ne)přímo spoluzpůsobují celospolečenský pokles motivace fyzických a právnických osob k dodržování práva.

kolman mala