Mzda za práci ve svátek

Odpověď na uvedený dotaz je třeba u zaměstnanců „podnikatelských subjektů“ hledat v ustanovení § 115 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).

Dle dikce tohoto ustanovení náleží zaměstnanci za práci ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu vykonané práce. Po dobu čerpání náhradního volna navíc zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Z uvedeného tedy vyplývá, že v případě práce ve svátek nepřísluší zaměstnanci k dosažené mzdě automaticky žádný příplatek. Namísto něj má zaměstnanec právo na náhradní volno. Náhradní volno musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, nedohodnou-li se na termínu volna společně jinak.

I přesto je ale možné, aby zaměstnanec příplatek za práci ve svátek obdržel. Nutno ovšem dodat, že se tak může stát pouze s jeho výslovným souhlasem.

Zákoník práce totiž umožňuje, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl na tom, že namísto náhradního volna poskytne zaměstnanci příplatek k dosažené mzdě. V takovém případě však musí hodnota příplatku odpovídat alespoň průměrné výši výdělku za dobu práce ve svátek.

Shora uvedené lze proto zrekapitulovat následujícím způsobem. V případě práce ve svátek má přednost právo zaměstnance na náhradní volno. Namísto něj sice zaměstnavatel může  poskytnout zaměstnanci příplatek, to ale pouze na základě předchozí oboustranné dohody. Tuto dohodu doporučuji s ohledem na právní jistotu obou jejích aktérů vypracovat v písemné formě.