Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo novelu zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Novela je v současné době v připomínkovém řízení. Předpokládaná účinnost je od 1. 7. 2005. Cílem nové právní úpravy je především umožnit dětem, aby vyrůstaly v prostředí, které bude co nejvíce podobné prostředí rodinnému. Novela by měla také posílit ochranu dětí před týráním, zneužíváním a zanedbáváním a zlepšit postavení pěstounů.

Základním principem zákona o sociálně-právní ochraně dětí je odpovědnost státu za zajištění ochrany a péče o dítě, která je nezbytná pro jeho všestranné blaho, a to při respektování zákonných práv rodičů. Jakmile jsou však práva nebo vývoj dítěte ohroženy, je právem i povinností státu zasáhnout do poměrů dítěte a jeho rodiny, a to i proti vůli rodičů.

Mezi hlavní oblasti, na které se zákon zaměřuje, patří prevence případů, kdy je narušen příznivý vývoj dítěte, opatření na ochranu dětí, které se ocitly v krizových situacích, zprostředkování osvojení a pěstounské péče, sledování vývoje dětí žijících v náhradní rodinné péči nebo v ústavních zařízeních, ochrana dětí před sociálně patologickými jevy, pravidla pro spolupráci s cizinou ve věcech sociálně-právní ochrany dětí a podmínky, za kterých mohou nestátní organizace podnikat určité kroky v oblasti sociálně-právní ochrany dětí.

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí platí více než tři roky a za tu dobu MPSV nasbíralo dostatek zkušeností, ze kterých vycházelo i při tvorbě novely. Návrh obsahuje změny, které celý systém zefektivní a zkvalitní sociálně-právní ochranu dětí. Novela by měla zároveň přispět k prohloubení plnění závazků, které pro ČR vyplývají z mezinárodních smluv týkajících se sociálně-právní ochrany dětí, především z Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení.

Základním záměrem navrhované právní úpravy je snaha podpořit všechny formy náhradní péče o dítě, které dětem umožní vyrůstat v prostředí co nejvíce podobném prostředí rodinnému. Návrh klade důraz i na prevenci sociopatologických jevů, posílení ochrany dětí před nezákonnými manipulacemi při zprostředkování náhradní rodinné péče a na zkvalitnění právního prostředí.

Novela zákona obsahuje tyto zásadní změny:
Mezi děti, na které se sociálně-právní ochrana zaměří, se nově zahrnují i děti, o které jejich rodiče projevují malý zájem, dostatečně se o ně nestarají a opakovaně je svěřují do péče různých zařízení s celodenním provozem (např. hospitalizace v různých zařízeních, včasné nepřijetí dítěte z těchto zařízení atd.). Nová právní úprava pamatuje také na děti, které jsou ohroženy domácím násilím (např. v důsledku častých konfliktů mezi rodiči).

Pokud jde o ochranu dětí před domácím násilím, budou mít orgány sociálně-právní ochrany dětí (např. obecní úřady obcí s rozšířenou působností, nestátní neziskové subjekty atd.) nově upravenou povinnost mlčenlivosti. V praxi to bude znamenat, že v případech, kdy dítě s rodičem, na kterém jeho partner páchá domácí násilí, najde azyl v některém ze zařízení k tomu určených, budou mít úřady povinnost mlčenlivosti o pobytu těchto lidí.

K určitým změnám by mělo dojít v oznamovací povinnosti vůči orgánu sociálně-právní ochrany. Tato povinnost bude platit i v případech, kdy matka dává už před narozením dítěte najevo svou vůli vzdát se péče o dítě a vyslovit souhlas s jeho osvojením. To umožní poskytnout matce i dítěti odpovídající pomoc a předejít vzniku krizové situace po porodu.

Další změny se týkají oblasti zprostředkování náhradní rodinné péče. V souladu s principy Úmluvy o právech dítěte nesmí, kromě orgánů sociálně-právní ochrany, nikdo jiný zprostředkovávat náhradní rodinnou péči. Novela počítá s tím, že nestátní neziskové subjekty, které se touto problematikou zabývají, budou nadále pomáhat při zajišťování náhradní rodinné péče, pokud - na základě pověření - poskytují budoucím pěstounům a osvojitelům poradenskou pomoc, organizují přípravu budoucích pěstounů a osvojitelů k přijetí dítěte do rodiny nebo navrhují osoby vhodné stát se pěstouny v zařízení pro výkon pěstounské péče. MPSV takovou pomoc velmi vítá a považuje ji za cenný přínos.

Do náhradní rodinné péče patří i péče pěstounská. MPSV připravilo návrh, který upraví zákon o rodině a umožní tak svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu, jako alternativu k péči ústavní. Podmínkou k umístění dítěte do této péče by měl být fakt, že se dítě vrátí zpět ke svým rodičům nebo příbuzným, nebo bude svěřeno do péče náhradních rodičů. Hlavním kritériem, které umožní pěstounskou péči na přechodnou dobu, bude zdravotní stav dítěte. Vzhledem k tomu, že do pěstounské péče budou moci být svěřovány i děti krátce po narození, počítá novela také s tím, že pěstouni, kteří se budou o dítě starat, budou muset splňovat odborné předpoklady (vzdělání a odborná praxe). MPSV navrhuje, aby vznikla samostatná evidence pěstounů, kteří tyto podmínky budou splňovat. O zařazení osob do evidence by rozhodoval krajský úřad a data by shromažďovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Hlavním úkolem těchto zvláštních pěstounů bude osobní péče o dítě. Jejich povinností zároveň bude společně s orgánem sociálně-právní ochrany dětí a rodiči vytvářet takové podmínky, které umožní, aby se dítě vrátilo do své původní rodiny nebo bylo umístěno do rodiny náhradní.

Nová úprava pamatuje i na děti, které žijí v zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Podle novely budou muset orgány sociálně-právní ochrany pravidelně spolupracovat s rodiči těchto dětí. Toto opatření by mělo především řešit sociální situaci rodiny a umožnit tak dítěti jeho návrat domů. Návrh vychází ze zásady, že primárním zájmem dítěte je žít s vlastními rodiči, popř. blízkými osobami.

Samostatnou část v rámci navrhovaných změn tvoří návrhy týkající se zařízení sociálně-právní ochrany. Ke změnám musí dojít především u zařízení pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc. Podle dosud platné novely zákona o rodině (účinná od 1. 7. 2002) je možné umístit do těchto zařízení děti, které měly být umístěny do ústavní výchovy.

Pokud nebudou zakotveny podrobnější podmínky pro provoz a vybavení těchto zařízení, může to přinést provozní komplikace, neboť stávající právní úprava nepočítala s tím, že děti budou v těchto zařízeních dlouhodobě pobývat. Vzhledem k možnosti dlouhodobějšího pobytu dítěte v zařízení je nezbytné stanovit povinnost rodičů podílet se na úhradě nákladů spojených s pobytem dítěte.

Nová právní úprava vylepší postavení všech pěstounů, bude jim navýšena odměna za výkon pěstounské péče. Novela také posílí profesionální charakter pěstounské péče vykonávané v zařízení.

Specifickou oblastí sociálně-právní ochrany dětí je činnost fyzických a právnických osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany.

Svou neodmyslitelnou úlohu zde hrají nestátní neziskové organizace. Jejich činnost je velmi důležitá a zvyšuje úroveň sociálně-právní ochrany dětí. Tento fakt stát respektuje. Na druhou stranu je ale zodpovědný za výkon sociálně-právní ochrany a za její kvalitu. A to i tehdy, když ji poskytují soukromé subjekty. Proto musí fungovat takový mechanismus prověřování a kontroly nestátních organizací, který skutečně zajistí odpovídající kvalitu sociálně-právní ochrany. Proto je nutné, aby pracovníci těchto organizací splňovali požadavky na vzdělání a odbornou praxi. Tyto požadavky jsou obsaženy v nové právní úpravě. Takové opatření zajistí, aby ohrožené děti, jejich rodiče nebo rodiče náhradní dostali potřebnou pomoc od adekvátně vzdělaných a odborně způsobilých lidí.

Počet evidovaných rodin na odděleních sociálně-právní ochrany děti
zdroj: MPSV