Dle současného občanského zákoníku se na zdraví poškozená strana může domáhat náhrady škody primárně cestou občanskoprávního nároku nebo žaloby. Občanský zákoník umožňuje po škůdci požadovat:

• účelně vynaložené náklady spojené s léčením, příp. pohřbem (§ 449 OZ)
• ušlý zisk, včetně zákonné výživy pozůstalých (§ 445 – 448 OZ)
• v případě úmrtí jednorázovou částku pozůstalým (§ 444 odst. 3 OZ)
• (paušální) odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (§ 444 odst. 1 a 2 OZ)

Zejména poslední dva body výčtu jsou pak pomyslným trnem v oku části právních odborníků. Ustanovení § 444 odst. 2 OZ stanoví, že výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění je stanovena podzákonným předpisem, konkrétně vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Lékařské nebo znalecké zhodnocení újmy na zdraví se ocení příslušným počtem bodů dle této vyhlášky a vypočte se výše náhrady.

Výše náhrady stanovená bodovou vyhláškou však je a byla v řadě případů předmětem oprávněné kritiky. Např. ztráta dolní končetiny je ohodnocena částkou 240.000,- Kč, což postiženému nepostačuje ani na pořízení nového vozidla upraveného pro jeho potřeby[1]. Byť je soud oprávněn v mimořádných případech tuto částku zvýšit, justiční praxe se často drží předepsaného odškodnění, případně se od něj odchýlí pouze minimálně.

Pevné částky odškodnění pozůstalým dle § 444 odst. 3 pak nijak neberou v úvahu zvláštní okolnosti, například vztah konkrétního pozůstalého k zemřelému. Částky 240.000,- Kč, resp. 175.000,- Kč mohou být vnímány jako nedostatečné pokud dítě ztratí rodiče, nebo naopak přemrštěné, je-li odškodněn sourozenec, který se se zemřelým desítky let nesetkal – přičemž takové nároky jsou soudy potvrzovány. Dosavadní právní úprava tak nedává soudům možnost v jednotlivých případech postupovat individuálně a vždy zvážit všechny okolnosti daného případu.

Přílišný formalismus a častá subjektivní nespravedlnost odškodnění dle tzv. bodové vyhlášky je důvodem, proč byla často jedna a ta samá újma předmětem odškodnění dle ustanovení OZ o náhradě škody a současně byla poškozeným podána i žaloba na ochranu osobnosti, ve snaze získat odpovídající zadostiučinění alespoň ve formě náhrady nemajetkové újmy v penězích za zásah do osobnostních práv ve smyslu § 13 odst. 2 OZ. Požadování náhrady „na dvou frontách“ s sebou neslo zvýšenou náročnost i náklady sporu – jsou zde rozdíly v příslušnosti soudu, důvodu a účelu žaloby, ve lhůtě k podání žaloby, nákladech řízení, možnostech satisfakce atd. Dalším nežádoucím následkem náročnosti soukromoprávního sporu je mimo jiné i nadužívání trestních oznámení.

Náhrada škody dle nového občanského zákoníku

Úprava náhrady škody prochází poměrně závažnou změnou, kdy dochází v oblasti obecné náhrady škody k preferenci uvedení do původního stavu před náhradou peněžitou, která může být přiznána až na zvláštní žádost poškozeného. V oblasti nemajetkové újmy je posun přesně opačný. Zde dosavadní úprava připouštěla přiměřené zadostiučinění v penězích, až pokud nepostačovala jiná náhrada - v NOZ je však preferováno právě odškodnění peněžité.

Úprava náhrady újmy na zdraví dle NOZ je upravena podrobně v čtvrté části zákona (oddíl 3, pododdíl 2 - závazky z deliktů). V této části jsou rovněž příhodně upraveny nároky poškozených za újmu vzniklou jako důsledek zásahu do osobnostních práv[2], jinak obsažených v § 81 a násl. NOZ. Na rozdíl od OZ jsou tedy úpravy náhrady škody na zdraví a ochrany osobnosti lépe propojeny shodnou úpravou náhrady škody. Odstraňuje se tím nejednotnost dosavadní úpravy.

Dle § 2956 NOZ vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

Novinkou je důraz na okolnosti škůdce (§2957 NOZ), když přiměřené zadostiučinění je musí zohlednit – zdali škůdce konal v úmyslu, použil lsti, pohrůžky nebo zneužil závislosti poškozeného, příp. byl motivován snahou o diskriminaci poškozeného pro jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ apod.

Asi nejdůležitější novinkou v oblasti náhrady újmy na zdraví je právě odklon NOZ od kritizovaného předepsání hodnoty bolestného, ztížení společenského uplatnění a kompenzace pozůstalých za usmrcení. Výše zmíněná bodová vyhláška pozbývá 1. 1. 2014 účinnosti a žádný další obdobný předpis již nebyl přijat. Tvůrci NOZ vnímali stanovení sazebníku jako nežádoucí - ať už zákonným nebo podzákonným předpisem. Je myšleno rovněž i na stav, kdy výši újmy nebude možné určit, pak se dává k uvážení soudu.

Samotná úprava náhrady újmy na zdraví dle NOZ zní následovně:

• § 2958: „Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“
• § 2959: „Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“

Co se týče náhrady ztráty na výdělku a poskytovaných peněžitých dávek, ponechává NOZ současný pozitivně hodnocený systém s minimálními změnami. Jsou zde však některé užitečné novinky, například je zaváděna možnost dohody poškozeného a škůdce na jednorázovém odškodném místo renty (§ 2968).

Je otázkou, zda vyšší pravomoci soudů v posuzování výše náhrad nevyvolají v soudním řízení nepřiměřené průtahy, případně zda bude soudy nadále rozhodováno předvídatelně v souladu se zásadou právní jistoty. Současný stav odškodnění újmy na zdraví a systém určení náhrady bodovou vyhláškou je ale natolik nevyhovující, že absenci pravidel v NOZ a odklon od formalismu lze hodnotit jednoznačně pozitivně.

JUDr. Evelyna Lojdová,
advokát

Mgr. Lukáš Malý,
advokátní koncipient

TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o. 

Trojanova 12
120 00 Praha 2
 
Tel.: +420 224 918 490
Fax:  +420 224 920 468
e-mail: ak@iustitia.cz 

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Podobně úplná ztráta sluchu je zhodnocena 360.000,- Kč, což představuje ekvivalent zhruba 18 měsíců výdělku při průměrném platu v ČR. Středně závažná zranění jsou zhodnocena ještě méně adekvátními částkami – např. zlomenina dolní čelisti je odškodněna částkou 2.400,- Kč.
[2] §2956 NOZ: „Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.“

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz