O evropském zatykači rozhodne sněmovna nejdříve v květnu

    Za dnešním rozhodnutím sněmovny stojí zřejmě spory o to, zda je možné novelu trestního zákona, na jejímž základě by se eurozatykač vztahoval na české občany, přijmout beze změny základních ústavních dokumentů, především novely ústavní Listiny základních práv a svobod. Podobné pochyby má i opozice.

    Právě novela listiny měla podle původních záměrů vlády předcházet schválení novely trestního zákona. Novela listiny totiž měla v obecné rovině umožnit vydávání českých občanů do ciziny. Opozice ale předminulý týden přehlasovala vládní koalici a prosadila, že sněmovna změnu listiny zamítla.

    Spor kvůli těmto ústavním nejasnostem je ve sněmovně dlouhodobý. Březnové jednání dolní komory naznačilo, že boj o eurozatykač a to, zda by na jeho základě mohli být čeští občané vydáváni do ciziny k trestnímu stíhání, může skončit až u Ústavního soudu.

    Smyslem evropského zatykače, jehož zavedení je přímým důsledkem teroristických útoků proti USA v září 2001, je usnadnit a urychlit dosavadní procedury vydávání stíhaných osob a přimět členské státy, aby vydávaly k potrestání v rámci EU i své vlastní občany. Znemožňuje, aby se pachatelé závažných trestných činů vyhýbali stíhání v zahraničí. Procedura vydávání stíhaných lidí by se díky eurozatykači zkrátila z 1,5 až na čtvrt roku.

    Ministr spravedlnosti Karel Čermák již dříve varoval, že nepřijetím eurozatykače by se ČR stala "zaslíbenou zemí všech zločinců z celého světa, anebo aspoň z Evropy". Takové argumenty ale opozice odmítá.

    Česko není jediným státem, který má s přistoupením na evropský zatykač problémy. Podobná polemika se teď vede například v Německu. Evropský zatykač měl v rámci "patnáctky" platit od letošního 1. ledna. Termín však splnilo jen osm zemí. Zbývajících sedm slibovalo, že ho zavede do národních právních řádů do května. Evropský zatykač mají Británie, Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.