Otázka, zda podat či nepodat trestní oznámení se po spáchání trestného činu objeví v mysli nejedné oběti. Důvody vedoucí oběť k tomuto rozhodování jsou mnohé a svědčí jak v oznámení, tak v rozhodnutí se delikt neoznámit, jak je zřejmé i z výzkumů chování obětí trestných činů.
Na území České republiky byl od 5. 10. 2020 vyhlášen nouzový stav z důvodu zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2. O jeho vyhlášení podle čl. 5 a 6 zákona 110/1998 Sb., Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky rozhodla Vláda ČR. Na základě souhlasů udělených Poslaneckou sněmovnou vláda 20. 10. 2020…
Z důvodu zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 byl s účinností od 5. října 2020 do 12. prosince 2020 na území České republiky opětovně vyhlášen nouzový stav, v jehož souvislosti byla přijata nová opatření. V důsledku vydaných opatření došlo k rozšíření množiny přestupků, které je navíc možné spáchat v režimu dvou…
Zákaz zcizení a zatížení nemovité věci představuje právní institut, který je možné s věcněprávními účinky sjednat od účinnosti zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen "OZ"). I přes již několikaletou existenci možnosti sjednání věcněprávního zákazu zcizení a zatížení nemovité věci se stále můžeme setkat s jeho…
Média jsou plná článků o blížící se post-koronavirové krizi, v nichž nás ekonomové varují před rostoucí nezaměstnaností a upozorňují na možné propouštění zaměstnanců. Stejně pochmurné jsou reportáže o samoživitelkách (případně samoživitelů), na které krize doléhá ještě výrazněji, neboť nemají onu „vatu“, která by změkčila propad jejich…
Uzavírání rezervačních smluv, dohod o složení blokovacího depozita či obdobně nazvaných dohod je běžnou realitní praxí v případě prodeje/koupě domu, bytu či jiné nemovité věci. Zajištění povinnosti uzavřít kupní smlouvu smluvní pokutou též není žádnou novinkou. Vzniká však nárok na smluvní pokutu v případě neuzavření kupní smlouvy vždy, když je…
Podle veřejně dostupných informací je v současné době v České republice více než 70.000 společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“).[1] Mnohá SVJ se nyní z důvodu zákazu shromažďování osob potýkají s problémem, jak odhlasovat potřebná usnesení, když není možné se sejít osobně a uspořádat tak klasické shromáždění za osobní účasti vlastníků…
Výklad pojmu veřejné instituce podle ust. § 2 odst. 1 zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SvInf“ nebo „informační zákon“) je stále aktuálním tématem a tento pojem byl teprve nedávno v judikatuře ustálen. Jeho důležitost je nutno spatřovat v tom, že kvůli jeho neurčitosti pod něj lze…
V říjnu 2019 uspěla advokátní kancelář Valíček & Valíčková, advokátní kancelář, s.r.o. u Nejvyššího soudu ČR s dovoláním, když Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 16. 10. 2019, č. j. 8 Tdo 1153/2019-209 zrušil rozhodnutí soudu druhého a prvního stupně, kterými byla obžalovaná shledána vinnou z trestného činu podvodu dle § 209 odst. 1 zákona č.
V daňovém balíčku pro rok 2021 najdeme novinku v podobě tzv. stravenkového paušálu. Zákon prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně a těší se dle průzkumů podpoře mezi zaměstnanci i zaměstnavateli.[1] Pokud zákon projde Senátem a v případě stravenek je pravděpodobné, že se tak stane, přibude nástroj, který bude výhodný pro zaměstnance i…
S přijetím zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“) se do našeho právního řádu dostalo nové ustanovení v podobě § 1987 odst. 2 tohoto zákona ve znění „pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není“. Toto ustanovení se od počátku svého přijetí stalo předmětem mnoha odborných diskuzí a ani dnes…
Dnes představovaný nález Ústavního soudu ze dne 2. září 2020, sp. zn. IV. ÚS 4156/19 se týká rodinného práva. Konkrétně praktické otázky realizace styku tzv. nerezidentního rodiče s dítětem. A to, kdo si pro dítě přijede a kdo dítě odveze zpět. Na první pohled snad tato otázka nemá ústavněprávní rozměr. Ale opravdu jen na první pohled. Mechanická…
Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1815/2018 ze dne 31. 10. 2019 uvedl, že neshledává důvody ke změně svého právního názoru, dle kterého v pracovněprávních vztazích je zneužitím práva třeba rozumět toliko jednání, které je „vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu“. Tento právní názor byl Nejvyšším soudem sice formulován…
V praxi v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu tzv. povinné osoby často řeší otázku, zda mohou pro účely identifikace a kontroly klienta pořídit kopii jeho občanského průkazu nebo cestovního dokladu bez souhlasu klienta, či pouze s jeho (písemným) souhlasem. Nový metodický pokyn Finančního analytického…
Příspěvek se věnuje povinnostem a právům rozhodce v českém právním řádu. S ohledem na skutečnost, že rozhodce je osobou, která v arbitrabilních sporech, u kterých je platně uzavřená platná rozhodčí smlouva, vydává přímo vykonatelný exekuční titul, je pochopitelné, že mu jsou ukládány určité povinnosti, aby byla zajištěna legitimita výkonu jeho…
Občanský zákoník obsahuje zvláštní pravidla pro náhradu škody způsobené zvířetem v ustanovení § 2933 až § 2935. Tato právní úprava se samozřejmě použije pouze v případě, že odpovědnost za způsobenou škodu zvířetem není upravena zvláštním předpisem.
Obecné užívání pozemní komunikace, je zakotveno v části šesté, zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), kdy konkrétně § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích definuje obecné užívání těchto prostranství v režimu veřejného prostranství tak, že veřejné…
Koncem minulého roku vyhověl Nejvyšší soud dovolání podanému naší advokátní kanceláří, ve věci určení vlastnického práva k nemovitým věcem. Rozsudek ze dne 28. 11. 2019 je dohledatelný pod sp. zn. 22 Cdo 2769/2018. Naše advokátní kancelář se zasadila o zajímavé rozhodnutí ve zmíněné věci, a to v dosud Nejvyšším soudem neřešené právní otázce.
Příspěvek si dává za cíl poukázat na zbytečnost platné právní úpravy, ukládající zákonnou povinnost držitele honitby zaplatit vlastníku přičleněných honebních pozemků náhradu za toto přičlenění. Daná problematika vychází z ust. § 30 zákona o myslivosti (dále jen „ZoM“).[1]
Úprava žaloby pro zmatečnost je založena na východisku minimalizace zásahu do pravomocných soudních rozhodnutí na základě taxativně uvedených zákonných důvodů. V režimu § 229 odst....
Zatímco odpovědnost za vady vyplývá přímo ze zákona a řeší důsledky vadného plnění, zhotovitelem smluvně přijatý závazek podle § 2113 a násl. o. z. má v závislosti na...
Lhůta poskytnutá ve výzvě a poučení dle § 118a o. s. ř. není nikdy (sama o sobě) lhůtou určenou ke koncentraci. Její marné uplynutí (a opožděné uplatnění tvrzení či důkazů) se...
Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se může dopustit pachatel až jednáním následujícím nikoli jen po vynesení...
Místem spáchání trestného činu (ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.) jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem (k dějům) naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové...
