obchodní právo

V poslední době mě zaujala diskuse na Internetu, týkající se omezování činnosti několika systémů elektronických platebních služeb jako IlikeQ a DirectPay. Údajným důvodem pro omezování činnosti těchto zajímavých, poměrně jednoduchých a zdá se, že populárních systémů placení po Internetu, je nová právní úprava, přijatá v rámci zákona č. 124/2002…

U každého podnikatele zákon předpokládá, že jde o profesionála, který zná dobře svůj obor činnosti a který při svém podnikání jedná s pečlivostí a pílí, jaká se obecně očekává u každého řádného obchodníka (tzv. péče řádného hospodáře). Pro obchodníka s cennými papíry to platí tím spíš, neboť je oproti „běžným“ podnikatelům povinován péčí vyšší…

Obchodní zákoník o spotřebiteli per definitionem v rámci dané úpravy nehovoří, jeho předmětná úprava směřuje k ochraně osoby (smluvní strany), která není podnikatelem, nikoli tedy osoby, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Pro obchodní závazkové vztahy je tak zásada ochrany spotřebitele uplatňována v poněkud užším pojetí. Jde tu o…

V souladu se zněním § 178 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník má každý akcionář právo na výplatu dividendy, podílu na zisku společnosti, který schválila valná hromada k rozdělení podle hospodářského výsledku. Výše tohoto podílu se stanoví na základě poměru jmenovité hodnoty akcií daného akcionáře ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů.

S akcií je spojeno právo požadovat informace nezbytné pro výkon účasti akcionáře na valné hromadě. Společník má právo na řádné a včasné pozvání na valnou hromadu, není-li toto provedeno, je možno soudem prohlásit usnesení valné hromady za neplatné. Program valné hromady se uvádí na pozvánce, aby se s ním každý akcionář mohl předem…

Na výkon státní správy vždy dopadá významná ústavně právní zásada vyjádřená v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 2 odst. 2 Listiny či čl. 17 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, promulgované pod 209/1992 Sb., (dále jen „Úmluva“). Podle tohoto principu může státní orgán…

Právo akcionáře na podíl na likvidačním zůstatku patří mezi majetková práva, se kterými jsou spojena hmotná plnění. Toto oprávnění je upraveno v § 75 a § 220 zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník. K přiznání tohoto právo akcionářům, je nutné splnit dvě zákonem vymezené podmínky, a sice že došlo ke zrušení akciové společnosti s likvidací a…

Každý akcionář má právo podílet se na řízení společnosti. Toto oprávnění se odvíjí z rozsahu podílu společníka na společnosti, to znamená jeho účasti na základním kapitálu. Nejde však pouze o právo účasti na valné hromadě, ale též právo dostavit se na valnou hromadu a být jejím účastníkem a oprávnění zde hlasovat. Účast na valné hromadě…

Obchodní zákoník upravuje celou řadu práv akcionářů. Počínaje dílčími právy, která jsou méně významná, a konče právy, která tvoří základ postavení akcionáře ve společnosti. Práva akcionářů lze rozdělit na základní, jež náleží každému akcionáři a zvláštní, náležející pouze některým akcionářům v závislosti na druhu vlastněné akcie, která obvykle…

Z hlediska závaznosti zákon rozlišuje mezi tzv. všeobecnými obchodními podmínkami, tedy podmínkami, které vypracovaly odborné nebo zájmové organizace, a tzv. jinými obchodními podmínkami. Obchodní podmínky obchodníka s cennými papíry, byť označené jako „všeobecné“, je tak dlužno posuzovat jako jiné obchodní podmínky, respektive obchodní podmínky…

Během období, co působím na Komisi pro cenné papíry, jsem se při své práci nikoliv sporadicky setkal se smlouvami týkajícími se cenných papírů - jednalo se o komisionářskou event. mandátní smlouvu o obstarání koupě či prodeje cenného papíru a o smlouvu o obhospodařování cenných papírů - respektive obchodních podmínek je kompletujících, jejichž…

Přitom podle mého názoru nic nebrání tomu, aby byla jako ochranná známka zaregistrováno celé doménové jméno, tedy včetně doménového označení nejvyšší úrovně (tak byla zaregistrována jako ochranná známka Úřadem průmyslového vlastnictví ČR („Úřad“) např. známka „www.dell.com“, nebo „www.energo.cz“). Zákon o ochranných známkách ovšem obsahuje výčet…

Nálezem ústavního soudu ze dne 2. října 2002 sp. zn. Pl ÚS 5/02 byl ke dni 31. března 2003 zrušen zákon 501/2001 Sb., kterým se mění mimo jiné i zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Protože zákon 501/2001 Sb. nabyl účinnosti 31. prosince 2001 a protože proti jeho obsahu nejsou v nálezu Ústavního soudu…

Používání doménových jmen k nekalým soutěžním praktikám včetně cybersquattingu je na českém internetu značně rozšířené. Je proto zřejmé, že dříve nebo později se česká soudní praxe dostatečně rozvine a nebude problém podobná jednání postihovat. Častým požadavkem klientů bývá obrana proti cybersquattingu, tedy registraci a používání domény…

Málokteré informační médium je tak vhodné pro poškozování subjektů účastnících se hospodářské soutěže, ale v podstatě i jakýchkoliv jiných osob, jako internet. Umístit nějakou informaci, navíc třeba i multimediální, na více smyslů útočícího charakteru (vrcholem může být videosekvence s hudbou či mluveným komentářem) na www stránku je daleko lehčí…

Sídlo právnické osoby musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. Takto je upraveno sídlo právnické osoby ustanovením § 19c odst. 2 občanského zákoníku, a to ode dne účinnosti zákona 501/2001 Sb. (účinnosti nabyl v den svého…

Institut náhrady škody patří mezi významné pilíře právního řádu, jehož funkcí je zabezpečení ochrany majetku a vyrovnání majetkové újmy osoby, která škodu utrpěla.

V minulém příspěvku jsme podrobně rozebrali nekalosoutěžní aspekty známkoprávní ochrany. V druhé části článku na téma ochranné známky a nekalá soutěž bude věnována pozornost právním prostředkům ochrany proti nekalému soutěžnímu jednání.

V tomto příspěvku se budeme zabývat problematikou, co je to nekalá soutěž v oblasti ochrany známek a jak se má majitel ochranné známky proti ní chránit příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku o nekalé soutěži.

Obchodní zákoník upravuje problematiku kompenzačních obchodů ve své hlavě III., dílu III, oddílu 5. Jedná se o ustanovení kogentní a tudíž jejich aplikaci lze vyloučit pouze zvolením jiného rozhodného práva než českého.