Úmluva o zastoupení při mezinárodním prodeji zboží z roku 1983 (Úmluva (o zastoupení)) je jedním z mezinárodních instrumentů připravených v rámci aktivit UNIDROIT. Úmluva o zastoupení má dispozitivní charakter, když umožňuje vyloučení jejího použití jako celku nebo kteréhokoli jejího ustanovení. Podmínkou takové derogace je však, pokud se…
Úmluva OSN o promlčení při mezinárodní koupi zboží (Úmluva (o promlčení)) byla stejně jako Vídeňská úmluva připravena v rámci aktivit UNCITRAL a přijata v roce 1974. V souvislosti s přijetím Vídeňské úmluvy bylo třeba uvést znění Úmluvy o promlčení do souladu se zněním Vídeňské úmluvy, především co se týče vymezení kupních smluv, kterých se týká.
Především čl. 3.1 Římské úmluvy, a čl.7.1 Haagské úmluvy hovoří o právu zvoleném stranami (“law chosen by the parties”). Ale obě Úmluvy vymezují termín “law” jako právo jiné než kolizní pravidla mezinárodního práva soukromého, tedy jako “normy platné ve státě”. Účelem této formulace bylo vyloučení renvoi, ale význam tohoto ustanovení je poněkud…
Princip uzavírání smluv elektronicky je ve své podstatě stejný jako ten „klasický“. Spíše než vytvoření speciálních pravidel pro elektronické uzavírání smluv je tedy cílem připravované Úmluvy přizpůsobení stávajících pravidel novým podmínkám, přičemž je třeba vycházet především ze zájmů smluvních stran, a učinit tak proces co nejjednodušší při…
V oblasti závazkového práva je patrný mnohem menší zájem státu na ingerenci, než v jiných oblastech práva (např. v rodinném právu). V případě absence volby rozhodného práva se především aplikují přímo použitelné hmotně-právní ustanovení mezinárodních úmluv, které mají přednost před mezinárodními unifikovanými kolizními normami, jako je níže…
U contract splitting (dépecage), tedy možnosti rozdělit smlouvu na části řídící se různým použitelným právem, je třeba rozlišovat situaci, kdy si strany zvolí právní řád jenom na jistou část smlouvy bez dalšího, od situace, kdy si strany přímo zvolí dva nebo více právních řádů. V první případě je částečná volba běžně akceptována, a výběr doplňuje…
Základní otázkou autonomie stran je, stručně řečeno, následující: co dovoluje vůbec stranám učinit volbu práva? Pokud je vůle skutečně autonomní, tedy strany smlouvy můžou podřídit svůj vztah jakýmkoli právním řádem nebo mezinárodními nestátními pravidly soukromého práva (lex mercatoria), neměli by být, alespoň podle určitých názorů, vázáni…
Prosazování se autonomie práva úzce souvisí s myšlenkami liberalizmu, politické svobody a tržního hospodářství. Na druhé straně, autonomie se těžko uplatňovala v době a ve společensko-politickém kontextu, kdy se více prosazují myšlenky teritoriální suverenity. Jádrem moderních teorií autonomie a liberálního pohledu na možnosti smluvních stran je…
Německá právní úprava zavedla po vzoru USA výjimku ze zásady existence pohledávek i po skončení konkursu, a to v podobě, kdy se dlužníku, fyzické osobě, dává možnost zbavit se neuspokojených pohledávek (§ 286 a násl. Insolvenzordnung („InsO“)). Předpokladem je, aby dlužník o takovou možnost požádal nejpozději do konání jednání o stavu konkursní…
Předcházející dva články se věnovaly spíše obecné charakteristice německé právní úpravy konkursního řízení. Dnešní téma se blíže zabývá nejdůležitějšími body celého konkursu – tedy zpeněžování a rozdělení konkursní podstaty.
Po úvodní obecné charakteristice německé právní úpravy konkursního řízení představené minulým článkem se dnes zaměřím na problematiku právního postavení správce konkursní podstaty a věřitelů v rámci konkursního řízení podle německé úpravy.
Německá právní úprava konkursu – Insolvenzordnung („InsO“), přijatá v roce 1994 a platná od 1.1.1999, byla inspirována moderními trendy konkursního práva zejména z USA. Vychází a drží se striktně zásady poměrného uspokojení všech věřitelů (§ 1 InsO), zejména při rozdělování konkursní podstaty. Novým prvkem je rozšíření konkursu na všechny subjekty…
Adresáti nabídky převzetí jsou chráněni některými ochrannými opatřeními stanovenými obchodním zákoníkem. Mezi ně patří například ustanovení zabezpečující majitelům účastnických cenných papírů, adresátům nabídky, nacházejícím se ve stejném právním postavení, aby s nimi bylo zacházeno stejně.
Obchodní zákoník stanoví, že pokud jsou účastnické cenné papíry cílové společnosti registrované, je akcionář, který získá buď sám nebo společně s jinými osobami jednajícími ve shodě podíl na hlasovacích právech, který mu umožňuje ovládnutí společnosti, povinen do 60 dnů ode dne, který následuje po dnu v němž akcionář tento podíl získá nebo…
Postup při plnění povinnosti učinit nabídku převzetí je poměrně podrobně upraven v obchodním zákoníku. Příslušné orgány navrhovatele přijmou rozhodnutí učinit nabídku převzetí. Navrhovatel je pak povinen představenstvu a dozorčí radě cílové společnosti toto rozhodnutí neprodleně oznámit.
Označení, která jsou schopná zápisu do rejstříku ochranných známek jsou vymezena jednak pozitivně, a to definicí uvedenou v § 1 zákona o ochranných známkách a jednak negativně v podobě absolutních překážek zápisné způsobilosti ve smyslu § 2 výše uvedeného zákona a dále jako relativní překážky zápisné způsobilosti ve smyslu § 3. Jednou z…
Dne 11. března tohoto roku Evropská Komise, spolu s několika dalšími organizacemi, uspořádala za účasti více než 150 subjektů z průmyslu, mezinárodních organizací a evropských institucí workshop ambiciózního projektu Single European Electronic Market (SEEM). Základní myšlenkou SEEM je pomocí informačních technologií významně přispět k cíli…
Proč je důležité nastínit co je kupní smlouva? Důvodů může být hned několik, tak například častá frekvence, specifika a charakteristika tohoto smluvního typu v ochodněprávních vztazích atd.
V první části příspěvku jsme se zabývali některými otázkami kolem práva domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, a to především okruhem aktivně legitimovaných osob a lhůtou pro uplatnění práva. V této části budeme v úvahách na toto téma pokračovat.
V praxi se v souvislosti se závazkovým právem často setkáváme jak se smluvní pokutou, kterou zákon považuje za jeden ze způsobů zajištění závazku, tak s úrokem z prodlení, který je svoji povahou majetkovou sankcí postihující dlužníka za to, že včas nesplnil svůj peněžitý závazek vůči věřiteli.
Podnájemce, jemuž nájemce (jednou) podnajal prostory sloužící k podnikání, nemůže být považován za pravidelného zákazníka a skupina takových podnájemců za zákaznickou základnu ve smyslu § 2315 o. z.
Neoprávněný zásah do práva nezletilého dítěte k podobě i podobizně, která byla použita k propagaci veřejně prospěšné akce a její zveřejnění nebylo spojeno s negativními...
Vztah přiměřenosti mezi neoprávněným zásahem a satisfakcí za něj zásadně umožňuje, aby za učiněný neoprávněný zásah byla satisfakce realizována rovněž způsobem adekvátním...
Úzké sepětí předběžně uplatněného nároku na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci s jeho veřejnoprávním pozadím, ústavněprávní garance bránící omezení práva...
Usnesení o pokračování řízení je usnesením o vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné. U pokračování v řízení by připuštění odvolání bylo bezdůvodným...
