epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 9. 2004
    ID: 28055upozornění pro uživatele

    Mediace – aneb lze řešit spory nově, pomocí hledání konsensu?

    Záměrem předkládaného, a dále navazujících článků je přiblížit odborné veřejnosti nově se etablující právní fenomén v oblasti mimosoudního řešení sporů, kterým je mediace. V oblasti „alternative dispute resolution“ není mediace jediným, výlučným prostředkem k urovnání sporů mimosoudní cestou, založeným na hledání konsensu stran.


    I. Úvod

    Záměrem předkládaného, a dále navazujících článků je přiblížit odborné veřejnosti nově se etablující právní fenomén v oblasti mimosoudního řešení sporů, kterým je mediace. V oblasti „alternative dispute resolution“ není mediace jediným, výlučným prostředkem k urovnání sporů mimosoudní cestou, založeným na hledání konsensu stran. Mediace je v oblasti narovnání sporů doplněna zejména o rozhodčí řízení, které je ze strany odborné veřejnosti dobře známo a hojně využíváno jak při vnitrostátním tak mezinárodním řešení majetkových sporů. K nemalé publicitě rozhodčího řízení přispívá svoji dlouholetou profesionální činností také Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Z ostatních způsobů „alternative dispute resolution“ si dovolím připomenout např. konciliaci, expertízu, povinné negociace, mimi-tria či med/arb .

    Cílem tohoto a dalších článků je poskytnout čtenáři komplexní informaci o řešení sporů mimosoudní cestou pomocí mediace a vzbudit zájem o tento způsob řešení sporů. Z dostupné právní literatury, publikovaných článků na toto téma a jiných pramenů je zřejmé, že mediace si získává stále více příznivců, ať již mezi klienty, kteří ji zvažují uplatnit při řešení svých vzniklých sporů, nebo u široké - právně vzdělané veřejnosti, která se o ni zajímá z principu samého. Věřím, že i tento a ostatní připravované články dané povědomí o mediaci rozšíří, lépe prohloubí.

    II. Rozsah zkoumané problematiky

    Tento článek bude hledat odpověď na základní, elementární vymezení mediace a jejího postavení v právu. Kladené otázky a na ně hledané odpovědi lze tedy shrnout zejména, nikoli výlučně takto: Co je to mediace? Existuje její právní zakotvení v právním řádu ČR? Kdy je vhodné mediaci použít k narovnání sporu? Další články poté přiblíží osobu mediátora, průběh samotné mediace a její fáze, užití mediace v jednotlivých odvětvích soukromého a veřejného práva a otázku její institucionalizace.

    III. Co je to mediace a mediační řízení?

    a) Mediace a mediační řízení – definice

    Mediaci (resp. smírčí řízení) lze definovat jako aktivní hledání řešení vzniklého sporu za pomocí třetí, nezávislé osoby – mediátora, který sporné strany vede k nalezení oboustranně přijatelného kompromisu. Cílem mediace je tedy nalezení shody (řešení), které strany nejsou bez pomoci třetí, nezávislé osoby – mediátora – schopny nalézt. Mediace není civilním právem, ať již hmotným či procesním definována. Jedinou definicí, kterou právní řád ČR nabízí, je obsažena v §2 odst. 2 zákona 257/2000 Sb., o probační a mediační službě. V uvedeném je mediace vymezena takto: „Mediací se pro účely tohoto zákona rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného“. Z daného ovšem vyplývá, že takto je mediace vymezena pouze pro oblast práva trestního; nikoli práva soukromého (civilního).

    Mediační řízení je poté flexibilní, neveřejný a důvěrný proces, při kterém strany (event. jejich právní zástupci) a mediátor, za pomoci strukturovaného jednání, jehož pravidla si svobodně určí, hledají shodu (řešení) . Nalezené řešení je poté inkorporováno do dokumentu (např. smlouvy o narovnání, zápisu z jednání či notářského zápisu, aj.) určité právní síly a vynutitelnosti, který si strany určí.

    Vzhledem k tomu, že mediace svým vymezením nápadně připomíná modifikaci rozhodčího řízení či konciliaci, je nutné vymezit mediaci také ve vztahu k těmto alternativám řešení sporů. Dříve ovšem, než tak učiním, nabízím posouzení (srovnání) mediace také obecně, ve vztahu ke spornému – soudnímu - řízení.

    b) Mediace a sporné řízení

    V návaznosti na shora uvedené je vhodné krátce připomenout, čím se mediace liší od klasického soudního řízení. Základní rozdílové elementy jsou zejména tyto:

    (i) soudní řízení je založeno zejména na hledání právního řešení sporu podle práva aplikovaného na věcný stav, který je stranami prezentován, zatímco mediace pracuje dále s motivy a zájmy stran, které vedly strany k dnes spornému jednání;
    (ii) soudní řízení probíhá dle principů konfrontace (důkazů, argumentů, výkladů práva apod.), kdežto mediace pracuje s principy kooperace;
    (iii) role soudce je v případě soudního řízení neměnná, kdy tento rozhoduje definitivně o nároku stran, kdežto role mediátora je opačná, kdy ten působí jako moderátor a poradce v daném sporu;
    (iv) výsledkem soudního řízení je pravomocný rozsudek (většinou úspěch jedné strany ve věci), přičemž v mediaci je jím shoda stran na nalezeném řešení;
    (v) z hlediska perspektivy je poté mediace orientována na budoucnost, zatímco soudní řízení pracuje s okolnostmi již nastalými a na základě nich soudce činí své rozhodnutí.

    c) Mediace a arbitráž

    Oproti arbitráži lze mediaci vymezit tím způsobem, že:

    (i) mediátor nenalézá řešení po právu jako rozhodce, který tak činí pomocí rozhodného práva a procesních předpisů, které si strany zvolí (např. rozhodčí řády), ale na principech tzv. rozumného kompromisu orientovaného na budoucnost (s výjimkou rozhodování rozhodců podle zásad spravedlnosti);
    (ii) obecně platí, že řešení, které je výsledkem činnosti mediátora není závazné inter partes ve stejné míře, jako pravomocný rozhodčí nález;
    (iii) nalezené řešení mediátora nepůsobí překážku věci rozhodnuté res iudicata jako pravomocný rozhodčí nález (překážka řízení);
    (iv) úloha mediátora a rozhodce je vzhledem ke své povaze diametrálně odlišná;
    (v) z procesního hlediska je mediační řízení oproti rozhodčímu řízení méně formální, a to jak pro mediátora tak i sporné strany;
    (vi) účelem obou porovnávaných řízení je hledání jiného výsledku, kdy k rozhodčímu řízení strany přistupují zejména v případě, pokud hledají definitivní vyřešení sporu a neuvažují o další spolupráci v projednávané věci, a naopak mediaci volí jako „předstupeň“ rozhodčího řízení (v některých případech i obligatorně), jejíž cílem je pokus o nalezení dohody na místo definitivního řešení, tedy dle zásady „Kooperation statt Konfrontation“ .

    d) Mediace a kociliace

    Odlišení kociliace a mediace je velmi obtížné, neboť tato dvě řešení sporů jsou mnohdy vnímána jako identická. Tento názor je zastáván zejména v odborné právní literatuře USA . Nicméně k rozdílu lze uvést, že konciliátor bývá zpravidla „aktivní mediátor“ . Jinými slovy lze konstatovat, že kociliátor působí na nalezení uspokojivého řešení aktivněji než mediátor, a to i za použití právní argumentace. Rozdíl v obou posuzovaných způsobech řešení sporů lze tedy shledat zejména v roli a přístupu mediátora či konciliátora.

    IV. Existuje právní úprava mediace v právním řádu ČR?

    K dané problematice se již v minulosti vyjádřil prof. F. Zoulík v Bulletinu advokacie 8/2001 . Uvedenou otázku si dovolím posoudit nejprve z pohledu de lege lata. Při bližším posouzení platných právních předpisů je nutné konstatovat, shodně se závěry prof. F. Zoulíka, že v právním řádu ČR neexistují překážky, které by bránily rozvoji mediace. Na druhou stranu je nutné uvést, že mediace není právním řádem legálně vymezena. Danou situaci je možné vnímat jednak pozitivně, tedy že nejsou ze strany zákonodárce kladeny omezení či jiné regulativy pro její výkon, nebo negativně. Negativní hledisko je nutné vidět ve skutečnosti, že absence legislativní úpravy mediace v právním řádu nepřispívá k její publicitě, dále není upraveno postavení mediátora a není ex lege vymezeno, jakou povahu má dohoda o mediaci. S „legislativní mezerou“ v této právní oblasti v civilním právu nejsou spokojeni ani členové Asociace mediátorů ČR, kteří také usilují o právní zakotvení své činnosti v o.s.ř. nebo speciálním zákonu. O této aktivitě ostatně již ePravo.cz dříve informovalo na svém webu. Součástí práva trestního se mediace již stala v důsledku přijetí zákona 257/2000 Sb., o probační a mediační službě.

    Za stávající situace tedy nebrání stranám, aby z procesního hlediska shodně navrhli v souladu s ust. §110 o.s.ř. přerušení soudního jednání po dobu probíhající mediace. Dojede-li poté k dosažení dohody - úspěšnému ukončení mediace, lze žalobu vzít zpět právním úkonem žalobce podle ust. §96 o.s.ř .

    Při úvahách de lege ferenda je vhodné vycházet ze shora označeného negativního pohledu zákonodárce, kdy se jeví jako žádoucí upravit postavení mediátora, zej. legislativního rámce pro výkon jeho činnosti. S tím souvisí otázka, zda je možné vykonávat činnost mediátora jako svobodné povolání či jinou činnost. K zvážení se také nabízí otázka, zda mohou strany sjednat k mediaci určitou právnickou osobu (spolek, občanské sdružení apod.), jak tomu je např. u rozhodčího řízení sjednáním rozhodčí doložky ve prospěch rozhodčího soudu a jeho rozhodců. Tato otázka iniciuje problém institucionalizace mediačního řízení, který je rovněž nutné zařadit do okruhu otázek de lege ferenda. Samostatnou kapitolu poté tvoří právní režim dohody o mediaci, který si zaslouží také náležitou pozornost.

    Prof. F. Zoulík k této otázce uvádí, že dohoda o mediaci by mohla být upravena jako inominátní kontrakt podle §51 ObčZ. Problém takové úpravy lze ovšem vidět v tom, že dohoda o mediaci překračuje hmotné právo a její povaha je z velké míry v rovině procesní (resp. organizační). Z tohoto důvodu by úprava smlouvy o mediaci v právním řádu byla žádoucí.

    V. Kdy je vhodné mediaci použít?

    Předně je nutné zodpovědět otázku, zda se musí strany mediačnímu řízení podrobit ex lege. Užití mediace v civilním právu není ex lege obligatorně předepsáno. Povinnost stran podrobit se mediaci tedy může plynou pouze ex contractu, kdy dojde dohodou stran k vzniku vzájemné povinnosti předložit svůj spor mediátorovi. Jak z uvedeného vyplývá, mediace tedy bude mezi stranami realizována pouze za předpokladu, že strany projeví svoji vůli k jejímu uskutečnění.

    Ohledně vzniku a vývoje sporu lze uvést, že mediace a na ní navazující mediační řízení je vhodné stranám doporučit zejména v té fázi sporu, kdy ještě existuje vůle a možnost stran nalézt kompromisní řešení; tedy zpravidla do chvíle, než bude podán návrh na zahájení řízení před příslušným soudem. Nicméně shora bylo uvedeno, že vzniku a průběhu mediace také nebrání již zahájené řízení. Proto lze také snahu stran, nalézt kompromisní řešení prostředky mediace v již zahájeném řízení, podporovat a doporučit.

    Z věcného hlediska je poté užití mediace doporučeno zejména v případě, kdy vedle sporu
    o právo existují mezi stranami také spory v rovině osobní, věcné apod. Zatímco soudní řízení nalézá řešení podle pozitivního práva, a jeho prostředky k rozhodování podle zásad spravedlnosti jsou omezeny (např. moderační právo soudu při náhradě škody či smluvní pokuty), mediace nabízí přístup opačný.

    Vedle uplatnění Mediace pro řešení sporů v oblasti rodinného, obchodního, občanského, vnitro - či mezifiremního práva, považuji za přínosné rozšířit tuto oblast i o právní vztahy a konflikty vznikající u dodávek tzv. velkých investičních celků. Při realizaci těchto zakázek působí vzájemně mnoho firem, které se podílejí zpravidla v časové návaznosti na jejich řádném a včasném uskutečnění. Pokud dojde mezi těmito firmami navzájem nebo mezi zadavatelem a jeho dodavatelem či subdodavatelem ke konfliktu, je nutné jej okamžitě, efektivně a nenákladně řešit. Pokud by tomu tak nebylo, došlo by k nepřípustnému zdržení projektu a sankcím ze strany investora. Proto je řešení takto vzniklých sporů soudem, vzhledem k jejich zdlouhavosti, vyloučeno. Právě mediace je pro svoji povahu a vlastnosti ideální variantou pro řešení takových konfliktů.

    VI. Závěr

    Jak bylo výše uvedeno, na tento článek si dovolím navázat dalšími příspěvky, které mediaci více přiblíží. V příštím článku se budu věnovat osobě mediátora a průběhu rozhodčího řízení – jeho dílčím fázím.


    Mgr. Petr J. Syrovátko, LL.M.
    Brzobohatý Brož & Honsa, v.o.s.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Petr J. Syrovátko, LL.M.
    13. 9. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Moderační právo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Moderační právo

    Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost...

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.