Sekce práva nemovitostí

Ochrana historických památek versus moderní architektura
Do all historic sites deserve preservation? Where do we draw the line between contemporary developements and the needs of the past, and who decides?
Společný seminář Real Estate Section and Art, Cultural Instituions and Heritage Law

V pondělí odpoledne proběhl hojně navštívený seminář věnující se ochraně památek a moderní architektuře. Účastníci se hlouběji zabývali některými konflikty při výstavbě nových domů uprostřed historických center. Mitchell Schwarzer z Vysoké umělecké školy v kalifornském Oaklandu ve svém příspěvku poukázal na situaci, kdy na jednu stranu bylo od roku 1900 zhruba 95% Pekingu bez jakýchkoliv regulací nahrazeno novou zástavbou. Vedle toho v některých amerických městech, která ve stavu z této doby dodnes zůstala zachována, je prakticky znemožněna další výstavba.

Vedle důležité potřeby zachovat historicky hodnotné domy je ale podle přednášejících nutné umožnit další rozvoj architektury, který by obohatil tu starší. Zároveň je třeba se zamyslet nad otázkou, zda něktré samostatné domy, třebaže nemají vyšší historickou hodnotu, nepřispívají k celkovému rázu určitého celku, například historického jádra obce.

Důležitou otázkou v každém případě zůstává, kdo má rozhodnout o tom, které historické budovy nahradit možné je a které ne. Na jedné straně působí silný tlak developerů a architektů, kteří se často snaží starou zástavbu nahradit zcela, a do daného prostoru chtějí umístit stavbu, která bude šokovat a poutat okolí. Někdy zase jen malá skupina aktivních lidí dokáže zabránit zbourání historicky nevýznamné stavby a neumožní tak vybudování projektu, který by pozornost zasluhoval.

Tomáš Kadeřábek z developerské společnosti Real Estate Karlín Group, který v rámci semináře vystoupil, celý vývoj ilustroval na případu proslulého pražského Tančícího domu. Poukázal na skutečnost, že se tato stavba během krátké doby po dokončení dostala do učebnic pro základní školy jako ukázka toho, jak vypadá moderní architektura.

Účastníci semináře se shodli na tom, že je velmi složité regulujícími právními předpisy definovat, jaké stavby je možné nahrazovat a čím. V závěrečné diskusi se účastníci shodli, že jediným způsobem, jak zachovat kvalitní historickou zástavbu a současně dát prostor nové architektuře, je široká transparentní diskuse veřejnosti. V závěrečné diskusi vysoupil například i Edgan G. Unterman ze společnosti Kajima International.

V českých podmínkách tak může být řešením například umožnění občanským sdružením účastnit se stavebních řízení a v rámci nich s úředníky a developery diskutovat. Úředníci tak získají dostatečné podněty ze všech stran k tomu, aby mohli kvalifikovaně rozhodnout v tom kterém případě.

Další informace a rozhovory rádi poskytnou Edan G. Unterman a Tomáš Jeřábek. Kontakt získate v tiskovém středisku KCP – telefony uvedeny na http://iba.epravo.cz