Odškodnění za průtahy a za nepřiměřenou délku správních řízení
V jednom z našich dřívějších článků publikovaných na epravo.cz jsme se zabývali lhůtami pro vydání rozhodnutí a ochranou před nečinností správních orgánů.[1] Pokud se účastníci, často po mnohých peripetiích, konečně doberou kýženého cíle, tedy pro ně příznivého rozhodnutí, nastává období, kdy se začnou zabývat otázkou, zda a v jaké míře mají nárok na náhradu újem, které jim nepřiměřenou délkou řízení vznikly.
V praxi bývá odškodňování nepřiměřené délky řízení zpravidla spojováno pouze s odškodňováním nepřiměřené délky soudních řízení. Odškodnění nepřiměřené délky řízení je však možné i u správních řízení.
Bohužel, podobně jako v případě ochrany proti nečinností, bývá i zde situace poměrně právně komplikovaná, spojená s řadou podmínek. Pozitivní však je, že zejména v důsledku nedávných rozhodnutí nejprve Ústavního soudu a následně také Nejvyššího soudu je nyní situace jasnější a podmínky pro úspěšné uplatnění nároku i ve vztahu ke správnímu řízení širší než tomu bylo dříve. Při posuzovávání nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení tak již není třeba odlišně posuzovat délku těch řízení, která spadají do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a těch, které do ní nespadají. Neuplatní se ani dřívější judikatura nepřipouštějící právo na projednání věci „v přiměřené lhůtě“ na správní řízení „samo o sobě“, ale pouze tehdy, je-li jeho absolvování podmínkou „pro přístup k soudu“ (tedy jestliže na správní řízení navazoval soudní přezkum). V současné době tak zůstává rozhodné pouze to, zda jde o správní řízení, kde lze konstatovat, že jeho předmětem bylo takové právo, které lze podřadit pod základní práva nebo svobody, neboť u nich vyplývá právo na přiměřenou délku řízení z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.[2]
Přestože tedy některé z dřívějších „nástrah“ na poškozené již nečekají, je i nadále třeba správnému postupu při uplatnění nároku na náhradu újem takto vzniklých věnovat náležitou pozornost.
Podobně jako v případech ochrany proti nečinností i zde musíme v prvé řadě upozornit na existenci lhůt. Jde-li o nárok na náhradu vzniklé nemajetkové újmy, tento nárok se promlčuje ve velmi krátké lhůtě 6 měsíců, přičemž pro její běh bude zpravidla určující okamžik skončení řízení.[3] I když v praxi přiznávané odškodnění nemajetkové újmy bývá poměrně nízké, jde současně o nárok, jehož se při jeho správném uplatnění účastníci řízení s vysokou pravděpodobností (a oprávněně) domohou. Nemajetková újma se podle ustálené soudní praxe v případech tzv. nesprávného úředního postupu, o nějž v těchto případech jde, tzv. presumuje (soudy zásadně vychází z toho, že tato újma účastníku řízení vznikla). Bývá tedy škoda, pokud se účastnici řízení zmeškáním této lhůty o odškodnění připraví. U majetkových újem jsou lhůty delší, nicméně i zde doporučujeme situaci právně konzultovat a nároky uplatnit co nejdříve. Zejména v případě rozsáhlejších dopadů např. na podnikání účastníků řízení bývá často třeba řešit také řadu odborných otázek, a to i za pomocí znalců.
Vlastní proces uplatnění nároku na náhradu újem vzniklých v důsledku nepřiměřené délky správního řízení, popř. v důsledku opožděného rozhodnutí vydaného ve správním řízení, se pak v zásadě neliší od postupu v případě uplatnění nároku z odpovědnosti za újmu vzniklou nepřiměřenou délkou soudního řízení. Samozřejmě s tím rozdílem, že nárok se bude předběžně uplatňovat nikoli u Ministerstva spravedlnosti (pod nějž spadá odškodnění újem vzniklých v řízení před soudy), nýbrž příslušným úřadem zde bude ministerstvo, popř. jiný ústřední správní úřad, podle toho v jakém odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, k újmě došlo. Výše uvedené také ovlivní, u jakého místně příslušného soudu bude případný spor probíhat.[4]
Lze tedy uzavřít, že ve vztahu ke správním řízením v důsledku shora uvedeného vývoje judikatury došlo k pozitivnímu posunu, který rozšířil možnosti účastníků řízení domoci se odškodnění i v důsledku nepřiměřené délky správních řízení. Klientům, kteří utrpěli újmu v důsledku nepřiměřené délky nejen soudních, ale i správních řízení proto zásadně doporučujeme, aby se svých oprávněných nároků domáhali.
Vladislav Jirka, Ph.D.
Advokátní kancelář Vladislav Jirka, Ph.D.
Václavské náměstí 807/64
110 00 Praha 1
tel.: + 420 223 002 201
email: office@akjirka.cz
[1] K tomu srov. Lhůty pro vydání rozhodnutí a ochrana před nečinností a průtahy. K dispozici >>> zde.
[2] K tomu srov. zejm. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 09.12.2020, sp. zn. 31 Cdo 2402/2020, navazující na nález Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
