OHK: Brno se snaží podnikatelům pomáhat, ale rezervy jsou

Vedení brněnské radnice má snahu
podnikatelům pomáhat a pravidelně s nimi o jejich připomínkách a
návrzích jedná. Ředitel Obchodní a hospodářské komory Brno (OHK)
Petr Bajer uvedl, že za poslední čtyři roky se konalo asi deset
podnikatelských setkání představitelů města a firem. V činnosti
města však podle něj stále existují rezervy pro pomoc malým a
středním podniků.
Mezi časté "drobné" problémy podle něj patří například
převody či prodej rozsahem i významem zanedbatelných ploch, který
však zabere stejně času jako velké plochy. Bajer by proto uvítal
u řady agend zrychlená řízení. Problémy působí i zápisy do
obchodního rejstříku. Podle informací firem trvají některé zápisy
nebo změny v zápisech v i několik měsíců až půl roku.
Brno se podle Bajera také více zaměřuje na velké investory a
proti malým je zvýhodňuje například symbolickými nájmy. Narážel
tak především na investici Flextronicsu, který byl prvním velkým
investorem ve městě. Flextronics však letos po asi čtyřech letech
působení ohlásil ukončení výroby ve městě a propuštění asi
tisícovky pracovníků. Bajer poznamenal, že pro podnikatelskou
sféru není odchod této firmy tragédií, protože podnik téměř
nevyužíval místních dodavatelů.
Právě zlepšení investiční politiky vidí Bajer jako další
možnost v činnosti města i regionu. Samospráva by totiž podle něj
měla podporovat právě takové investice, které budou využívat i
lidi a dodavatele z regionu. Problém je však i v tom, že
například vládní agentura Czechinvest často samosprávu
neinformuje o svých jednáních, takže kraj ani obce nemohou
aktivně výběr ovlivňovat.
Do budování průmyslové zóny Černovická terasa, v níž působil
i Flextronics, město zatím vložilo přes 700 miliónů korun. Zóna
však ještě není, kromě části pro Flextronics, pro velkého
investora připravená. Město však hledá i další lokality pro menší
investory. Finančně se Brno bude podílet také na vzdělávání
podnikatelů, které bude v připravovaném inkubátoru při Vysokém
učení technickém, a již nyní přispívá na inovační centrum
poskytující především poradenskou činnost.
Živnostenský úřad evidoval k pololetí tohoto roku v Brně
téměř 87,5 tisíce podnikatelů. Z toho bylo přes 71,5 tisíce
fyzických osob. Pracovníci úřadu však poznamenali, že u uvedených
počtů nelze potvrdit, že všichni aktivně podnikají. Samotná
brněnská OHK má nyní podle Bajera přes 560 členů a na tři tisíce
dalších zákazníků, kteří využívají jejích služeb. Za poslední dva
roky však počty členů stagnovaly.
Komora v posledních dvou letech prováděla průzkumy mezi
členskými i nečlenskými firmami o stavu podnikatelského
prostředí, službách nabízených komorou i očekávání podniků. Z
porovnání těchto průzkumů například plyne, že za největší bariéry
podnikání považovali oslovené firmy v roce 2001 i 2002 hlavně
platební neschopnost partnerů a transparentnost podnikání,
nedostatečnou podporu podnikání, finanční a daňový systém a
nedosažitelnost rozvojového kapitálu.
Peníze od bank se sice staly dostupnější pro velké a střední
firmy, potřeby malých podniků jsou podle firem stále nedostatečně
zajištěny. Podpora malého a středního podnikání ze strany státu
také není nejvyšší a je hodně roztříštěná. Podle Bajera se
odhaduje, že podpora se dotkne asi jen tří procent firem.
Firmy v jihomoravském regionu však trápí i vzdělávání. Nejde
jen o rozšiřování znalostí podnikatelů, ale o problém vzdělávání
obecně. Na jihu Moravy již několik let sílí hlasy podniků, že na
trhu práce je nedostatek kvalifikovaných pracovníků z řady
především technických oborů.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz