epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 7. 2019
    ID: 109626upozornění pro uživatele

    Otázka zániku práva bydlení manžela v případě opuštění rodinné domácnosti druhým manželem

    V rámci tohoto článku si klademe otázku, kdy dojde k zániku práva bydlení manžela v případě opuštění rodinné domácnost druhým manželem, konkrétně manželem, který má právo nakládat s bytem či domem, kde se rodinná domácnost nachází a to za situace, kdy rodinnou domácnost druhý manžel opustí úmyslně s tím, že se do této nenavrátí a společné soužití neobnoví.

    Pravidla bydlení manželů zakotvuje stávající právní úprava v ustanovení § 743 a násl. zákona 82/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „obč. zák.“). Dle ustanovení § 744 odst. 1 obč. zák. platí, že Je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení. Ustanovení § 747 odst. 1 obč. zák., tj. omezení dispozice s bytem a domem, vymezuje, že  Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Ze shora citovaného a z komentářové literatury[1] vyplývá, že předpoklady ochrany bydlení manžela jsou trojí, a to                                                     

    • právo alespoň jednoho z manželů nakládat bytem nebo domem,                        
    • byt nebo dům, v němž se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny,            
    • potřeba tohoto bytu nebo domu pro potřeby bydlení.

    K předpokladu a) Právo alespoň jednoho z manželů nakládat bytem nebo domem komentářová literatura [1] vymezila, že                                                      

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nakládání bytem nebo domem je třeba vykládat široce. Lze zde odkázat na § 1012. K použití ustanovení však není třeba, aby manžel měl oprávnění nakládat bytem nebo domem v rozsahu vlastnických práv. Postačí, pokud může nakládat s bytem tak, že bydlení ohrozí či vyloučí. Právní důvod, z něhož vyplývá oprávnění nakládat bytem nebo domem, není podstatný. Může se jednat o právo vlastnické i jiné věcné právo. Může jít i o samostatné závazkové právo…

    K předpokladu b) Byt nebo dům, v němž se nachází rodinná domácnost manželů a rodiny komentářová literatura [1] ve vztahu k rodinné domácnosti manželů uvedla, že

    Komentované ustanovení dopadá na situaci, kdy manželé mají v bytě nebo domě rodinnou domácnost. K tomu blíže v § 743. Ochrana bydlení manžela se použije i v případě, kdy manžel žije v bytě nebo domě, s kterým má manžel právo nakládat, ačkoliv zde rodinná domácnost není, protože ji manžel, který má právo nakládat domem a bytem, opustí (§ 743 odst. 3). Povinnosti ochrany bydlení druhého manžela se nemůže zprostit svým jednostranným jednáním.                             

    Ve vztahu k rodinné domácnosti rodiny pak, že Bydlení manželů může být uspořádáno různým způsobem (§ 693). Ochrana bydlení manžela podle komentovaného ustanovení se použije i v případě, kdy v bytě nemají rodinnou domácnost manželé, ale rodina…..     

    Rodinu tvoří proto alespoň jeden z manželů, jejich potomci (nejen společní) a osoby svěřené do péče. Tvoří-li rodinnou domácnost v obdobném smyslu jako manželé podle § 743, jde o rodinnou domácnost rodiny. Půjde proto vždy o rodinnou domácnost rodiny, kterou tvoří druhý manžel. Manžel, který má právo nakládat s bytem či domem, ji tvořit nemusí. Komentované ustanovení se proto použije i v případě, kdy manželé mají oddělené domácnosti, manžel však žije v bytě, s nímž má právo nakládat druhý manžel, a to nezávisle na tom, zda takový byt užívá sám či v něm má domácnost s dalšími členy rodiny, např. nezletilými dětmi (srov. § 750).

    V rámci předpokladu c) Nezbytná potřeba bytu nebo domu pro bydlení je pak nutno poukázat na vymezení, že                                                                                  

    Byt nebo dům musí manžel či rodina nezbytně potřebovat pro své bydlení. Potřeba bytu či domu pro bydlení není jenom otázka existence zastřešených prostor pro přenocování. Potřeba bytu či domu pro bydlení je dána i sociálními a pracovními vazbami manžela či rodiny na dané místo, např. zaměstnání, místo podnikání, škola, zdravotní důvody. Jde o celý komplex zajišťování potřeb člověka v jeho materiální i duševní rovině.                                

    Ochrana podle komentovaného ustanovení dopadá na případy, kdy manželé nebo rodina nemohou svou potřebu bydlení realizovat jinde, např. ve vlastním bytě nebo domě některého z členů domácnosti.             
                                                                                                         
    Je přitom nutné zkoumat faktickou možnost realizace bydlení, nestačí pouhý právní titul k jinému domu či bytu. Není rozhodné, z jakého právního důvodu možnost bydlení jinde vyplývá, nevyžaduje se, aby se jednalo o stejný právní důvod bydlení… [1]

    V případě opuštění rodinné domácnosti jedním manželem je tedy otázkou, kdy zaniká právo bydlení druhého manžela. Předmětnou otázku vztahujeme na situaci, kdy společnou domácnost opustí manžel, který má právo nakládat s bytem či domem, v němž se rodinná domácnost nachází a domácnost opouští toliko s úmyslem se do této již nevrátit a rodinné soužití neobnovit. Právo bydlení druhého manžela, které vzniklo v souladu s ustanovením § 744 obč. zák. sice zdánlivě zanikne, ale ve světle aplikace shora citovaného ustanovení § 747 odst. 1 obč. zák. je nutno zkoumat, zda jsou splněny ony tři zákonné podmínky právo alespoň jednoho z manželů nakládat bytem nebo domem; byt nebo dům, v němž se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny; a potřeba tohoto bytu nebo domu pro potřeby bydlení. V případě splnění prvních dvou podmínek je nutné zkoumat splnění podmínky třetí s tím, že pokud bude učiněn závěr, že byt či dům je třeba pro potřeby bydlení druhého manžela, nemůže k zániku práva bydlení druhého manžela dojít. V tomto směru poukazujeme na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.1.2019, sp. zn. 26 Cdo 3975/2017 [2], z něhož vyplývá, že S ohledem na ochranu práva bydlení upravenou v § 747 odst. 1 o. z. i s přihlédnutím k účelu uvedeného ustanovení, jímž je ochrana nejen bydlení manželů, ale i rodiny, však lze uzavřít, že jsou-li splněny podmínky uvedené v tomto ustanovení právo bydlení druhého manžela vzniklé podle § 744 o. z. tím nezanikne (třebaže dům nebo byt přestanou být obydlím manželů v důsledku zániku rodinné domácnosti), neboť svým jednostranným jednáním se nemůže manžel, který rodinnou domácnost opustil, ochrany bydlení druhého manžela zprostit (srov. HRUŠÁKOVÁ, Milada; KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka; WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§655-975). Komentář, 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2014, s. 399 - 404).

    Ze shora uvedené tedy jednoznačně vyplývá, že v případě splnění citovaných tří podmínek se nemůže manžel ochrany bydlení druhého manžela zprostit a právo bydlení druhého manžela nezanikne.

    V porovnání se současnou právní úpravou dřívější právní úprava zakotvená v zákoně 40/1964 Sb., občanský zákoník řešila úpravu společného bydlení manželů toliko v souvislosti s nájmem bytu a právo bydlení manžela v domě/bytě, k němuž měl druhý manžel výhradní právo bydlení, bylo dovozováno judikatorně. Obecně platilo, že právo manžela bydlet v bytě/domě, k němuž měl druhý manžel výhradní právo bydlení coby vlastník nemovitosti se dovozovalo od trvání manželství a rodinného vztahu manželů a rozvodem manželství předmětný právní důvod bydlení manžela zanikl a druhý manžel se mohl domáhat vyklizení, a to při zajištění bytové náhrady (příkladmo srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.10.2011, sp. zn. 26 Cdo 1290/2010 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.10.2004, sp. zn. 26 Cdo 1547/2013). Za trvání manželství se tedy manžel, který měl výhradní právo bydlení k bytu či domu nemohl úspěšně domáhat vyklizení druhým manželem, jelikož právo bydlení druhého manžela se vázalo na trvání manželství a rodinné vztahy a zaniklo teprve rozvodem.

    JUDr. Michaela Lang
     

    Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.
     
    Sokolská třída 60
    120 00  Praha 2
     
    Tel.:       +420 224 941 946
    Fax:       +420 224 941 940
    e-mail:    advokati@akbsn.eu
    PFR 2018

    _______________________________
    [1] HRUŠÁKOVÁ, Milada, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§655-975). Komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 414-420.
    [2] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.1.2019, sp. zn. 26 Cdo 3975/2017.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Michaela Lang (Brož & Sokol & Novák)
    23. 7. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.