Pojištění s ručením omezeným
Ze zákona o povinném ručení máme nárok na náhradu škod na zdraví, majetku a ušlém zisku. Viníky nehod však zastupují pojišťovny, které za ně hradí škody, a v legislativní džungli dokáží nároky poškozených značně podhodnotit. Víte však, na co vše máte nárok?
Zákon o „povinném ručení“ stanovuje, aby pojišťovna viníka nehody za něho uhradila poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu škod na zdraví, majetku a na ušlém zisku či kompenzaci nákladů spojených s jeho právním zastoupením. Rozsah a výše jednotlivých plnění se však stanovuje podle zvláštního právního předpisu, a to podle občanského zákoníku. Zatímco při určení výše škody na věci je situace celkem jednoznačná (vychází se z ceny v době poškození), u škod na zdraví či ušlém zisku je velikost plnění plně závislá na snaze a schopnosti poškozeného hájit svá práva a zájmy.
Pojišťovny každoročně zdražují pojistné na povinné ručení. Odvolávají se při tom na rostoucí nehodovost, zvyšující se náklady na náhrady škod a zvýšené nároky na limity minimálních pojistných plnění. Přestože pojišťovny ohromují řidiče mnohamilionovými částkami pojistného krytí, u škod na zdraví vyplatí pojišťovna poškozeným náhrady v řádech maximálně statisíců korun.
Nároky je nutné uplatňovat a prokazovat
V současné době je situace taková, že odškodnění za smrt blízké osoby neřeší občanský zákoník vůbec a škody na zdraví jen velmi omezeně. Podle občanského zákoníku může poškozený nárokovat tzv. bolestné, odškodnění za ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady na léčení či náhradu za ztrátu na výdělku. Vyhláškou ministerstva financí je však konkrétně stanoveno pouze odškodnění za bolest a ztížené společenského uplatnění, a to na základě bodového ohodnocení lékařem. Pojišťovna tak nemusí vyplatit za zdraví poškozených nic víc než nároky plynoucí z této vyhlášky, a to podle platného znění činí maximálně 360 tisíc korun.
Na konci ledna letošního roku podepsal prezident novelu zákona 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, jehož součástí je i související změna občanského zákoníku. Od 1. května 2004, kdy vejde novela zákona v účinnost, bude občanský zákoník konečně více zohledňovat nároky poškozených na odškodnění smrti blízké osoby. V paragrafu 444 se zakládá nový odstavec 3, který přikazuje pojišťovně jednorázově odškodnit pozůstalé výplatou fixní částky. Manželovi nebo manželce, každému dítěti a každému žijícímu rodiči zesnulého vyplatí pojišťovna viníka autonehody 240 tisíc korun. Stejná částka bude náležet i každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným, sourozenci dostanou 175 tisíc korun. Každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte vyplatí pojišťovna 85 tisíc korun. Při smrti jednoho člena čtyřčlenné rodiny tak bude náležet podle nové úpravy nárok na kompenzaci ve výši 720 tisíc korun.
Poškození však mají nárok na vyšší odškodnění, a to zejména v souvislosti s nárokem na náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení či náhradu za ztrátu na výdělku v důsledku dopravní nehody. Tyto nároky je však nutné často dožadovat soudní cestou, což je pro většinu poškozených, kteří se nacházejí ve složité životní situaci přinejmenším velmi nepříjemné. Navíc doposud nejsou občané v České republice zvyklí hájit svá práva a jen těžko hledají odvahu postavit se proti právníkům pojišťovny, která by zastupovala viníka při případném soudním sporu.
Přestože novela zákona o povinném ručení zvyšuje limit pojistného plnění za škody na zdraví na minimálně 35 milionů korun, rozsah zaručených nároků u škod na zdraví zůstane nadále velmi omezený. Ustanovení občanského zákoníku a souvisejících vyhlášek tak pojišťovnám šetří za škody způsobené českým občanům ve srovnání se škodami na zdraví způsobených cizincům nemalé finanční prostředky. (pozn. V rámci EU mají poškození nárok požadovat odškodnění ve svých členských zemích, a to na škodním zástupci jmenovaném pro území členského státu pojišťovnou poškozeného.) Když chce poškozený uplatnit všechny nároky na odškodnění, musí pro to udělat mnohem více. Poškození však mají na toto odškodnění nárok, a proto by při svých nárocích na kompenzace měli být důslední. Na druhou stranu lze však také očekávat, že zvýšený zájem o tyto náhrady, se opět promítne do zvýšení sazeb povinného ručení.
Rozsah vybraných „zdravotních“ náhrad z povinného ručení (občanský zákoník) § 442
(1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).
§ 444
(1) Při škodě na zdraví se jednorázové odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.
§ 445
Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.§ 447a
Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen důchod, byly zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou fyzická osoba pobírala v období rozhodném pro vyměření důchodu.
§ 448
(1) Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud tyto náklady nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.
§ 449
(1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.
(2) Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře.
Jaké máte zkušenosti s vypořádáním škod na zdraví či ušlého zisku z povinného ručení? Děkujeme za vaše názory a připomínky.
Zdroj: www.fincentrum.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
