epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 5. 2014
    ID: 94428upozornění pro uživatele

    Právnické osoby jako potenciální pachatelé hospodářské kriminality

    Již před více než dvěma lety nabyl účinnosti pro české prostředí do té doby nezvyklý zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Přestože je stále velmi brzo na vyslovení ortele, zda tento zákon je přínosem českému právnímu řádu či nikoli, nepochybně si zaslouží svoji pozornost.

     
     CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář
     
    V nedávné době byl zveřejněn Celosvětový průzkum společnosti PwC zabývající se hospodářskou kriminalitou, jehož součástí byla také zpráva o stavu hospodářské kriminality v České republice[1]. Výsledkem průzkumu bylo zjištění, že hospodářská kriminalita se ve světě kolem nás nachází v mnohem větší míře, než je všeobecně vnímáno a právě s hospodářskou kriminalitou je velmi úzce spjato téma trestní odpovědnosti právnických osob.

    Detailnějším průzkumem jednotlivých případů spáchaných v rámci fenoménu hospodářské kriminality nelze než dojít k závěru, že k jejímu páchání dochází velmi často činností právě právnických osob, zejména prostřednictvím tzv. bílých límečků či „bílých koní“ stojící v popředí korporátní struktury. Často jsou jimi řádní občané, úspěšní v zaměstnání či podnikatelské činnosti, těšící se důvěře svého okolí, a když už jsou obviněni z trestné činnosti, tak se jejich okolí diví, protože by to do nich „nikdo neřekl“. Důsledkem hospodářské kriminality jsou nejen škody způsobené samotné obchodní společnosti, ale často také působí destruktivně na celé společenské povědomí poškozováním prostých občanů.

    Po startovním roce 2012 začal být institut trestí odpovědnosti právnických osob v roce 2013 mnohem častěji využíván (což je nepochybně dáno i jistou setrvačností trestního řízení). Jak vyplývá z policejních statistik za rok 2013, nejčastější trestné činy spáchané právnickými osobami jsou nepříliš překvapivě:

    • trestné činy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 TZ) a trestné činy neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 TZ) - 42 případů;
    • trestné činy podvodu (§ 209 TZ), pojistného podvodu (§ 210 TZ), úvěrového podvodu (§ 211 TZ) a datočního podvodu (§ 212 TZ) – 20 případů;
    • úplatkářské trestné čina (§ 331 – 334 TZ) trestné činy legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 a 217 TZ) – 17 případů; a
    • 34 případů spáchání jiného trestného činu než výše uvedených.

    Naopak poměrně překvapivě se ve statistikách objevují pouze 4 trestné činy týkající se životního prostředí, u kterých se předpokládalo, že budou jedním z nejčastěji stíhaných trestných činů. Ze statistiky též vyplývají některé netypické kombinace spáchaných trestných činů, kromě obecně předpokládatelných trestných činů jako krácení daně, to v roce 2013 bylo i několikeré vydírání nebo pletichy při veřejné soutěži a dražbě, které navíc byly řešeny v řízení proti mladistvému.

    Pohledem na tato čísla je zřejmé, že značné množství trestných činů právnických osob je spácháno právě v rámci kategorie hospodářské kriminality. Nepochybně by bylo velmi zajímavou informací, pokud by zpráva PwC obsahovala také vyhodnocení, za jak velkou část hospodářské kriminality, byla nebo mohla být odpovědna vedle fyzického pachatele také samotná právnická osoba.

    Spáchání zhruba poloviny hospodářské kriminality ohrožující obchodní společnosti je přisuzováno jejím zaměstnancům, resp. managementu. Trestní odpovědnost právnických osob je založena na principu tzv. „přičitatelnosti“. Právnická osoba je podle této konstrukce odpovědná za trestné činy spáchané fyzickou osobou, která je k ní v určitém (blízkém) poměru, pokud tak jednala jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Osobou jednající může být (i) statutární orgán společnosti, (ii) jiná osoba oprávněná jednat za společnost (tj. i prokurista, advokát či daňový poradce), (iii) osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost (např. dozorčí rada), (iv) osoba vykonávající rozhodující vliv na řízení společnosti (může se jednat i o osobu vně právnické osoby), anebo (v) zaměstnanec[2].

    Trestné činy osob (i) – (iv) se právnické osobě přičítají automaticky a právnická osoba se nemůže zprostit odpovědnosti za trestní jednání těchto osob. U zaměstnance je zákon benevolentnější. Trestný čin zaměstnance může být právnické osobě přičten pouze, pokud ho zaměstnanec spáchal na podkladě rozhodnutí či pokynu orgánu právnické osoby nebo proto, že její orgány neprovedly taková opatření, která měly podle zákona provést a která lze po nich spravedlivě požadovat[3]. Vzhledem k tomu, jak významná část hospodářské kriminality je páchána vnitřními elementy společností (zaměstnanci a managementem) je tedy hrozba možnosti přičtení odpovědnosti z trestného činu přímo právnické osobě poměrně vysoká.

    Každá právnická osoba tedy odpovídá za chování svých zaměstnanců, s výjimkou jejich excesivního chování, a proto by se vedení každé obchodní společnosti mělo zamyslet, zda má ve své společnosti správně nastavena pravidla pro výchovu zaměstnanců k eticky a hlavně právně správnému chování. Pouze tak může právnická osoba prokázat, že učinila veškeré možné kroky k odvrácení trestné činnosti zaměstnance a vyloučit tak svoji trestněprávní odpovědnost.

    Odpovědnou z trestného činu tedy na jedné straně může být obchodní společnost objektivně páchající trestnou činnost, např. prostřednictvím bílého koně, a na druhé straně také společnost, která vykonává zcela legální činnosti, ale pouze si nedokázala ohlídat své zaměstnance.

    Cestou z potíží pro společnosti, které nehodlají být odpovědné za hospodářské trestné činy svých zaměstnanců, je tedy prostřednictvím zavedení dostatečných preventivních a detekčních opatření. A z hlediska zkušeností z praxe českých společností je nastavení mechanismů předcházení trestné činnosti svých zaměstnanců stále ještě v plenkách. Podobně jako samotné stíhání právnických osob, které by snad postupem doby mělo být schopno, došlápnou si na opravdové pachatele a nejenom na bílé koně stojící v popředí a naopak odhadnout, které společnosti jsou pouze oběťmi svých zaměstnanců a manažerů.


    JUDr. Petr Kališ, Ph.D.

    JUDr. Petr Kališ, Ph.D.,
    advokát, partner

    Mgr. Nikol Španvirtová,
    advokátní koncipient


    CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Týn 639/1
    110 00  Praha 1 – Staré Město

    Tel.: +420 221 111 711
    Fax: +420 221 111 725
    e-mail: office@chsh.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2014 Hospodářská kriminalita a její „evoluce“ dostupný na www, k dispozici >>> zde. 
    [2] § 8 odst. 1 zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
    [3] § 8 odst. 2 písm. b) zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Petr Kališ, Ph.D., Mgr. Nikol Španvirtová ( CHSH Kališ & Partners )
    29. 5. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.