Primátor Plzně: Na stoletou vodu bylo město chráněno dobře
Plzeň, v níž rozsáhlé záplavy napáchaly
škody asi za 300 miliónů korun, byla na stoletou vodu připravena.
Tvrdí to alespoň primátor Jiří Šneberger. Například Radbuza byla
však letos v srpnu v centru města několik metrů nad úrovní
stoleté vody.
škody asi za 300 miliónů korun, byla na stoletou vodu připravena.
Tvrdí to alespoň primátor Jiří Šneberger. Například Radbuza byla
však letos v srpnu v centru města několik metrů nad úrovní
stoleté vody.
"Kdybychom měli stoletou vodu, tak by ty škody byly téměř
minimální," věří primátor. I místa, kde voda škodila nejvíce,
jako čistírna odpadních vod nebo například dva vytopené
hypermarkety, jsou stavěné na stoletou vodu, řekl Šneberger ČTK.
Systém ochrany města, které leží na soutoku čtyř řek, vychází
ze staletých zkušeností ze soužití lidí a vody. Řeky v minulých
staletích město zaplavovaly jednotlivě i současně. "Tak se
vlastně rozhodlo na přelomu předminulého a minulého století o
výrazných protipovodňových opatřeních," uvedl primátor. Město
proto mělo ochranu před vodou dříve, než byly povodně na Moravě.
Koryta řek jsou v Plzni podle Šnebergera udržována dostatečně
hluboká, už před 120 lety bylo zakázáno stavět v záplavových
oblastech zejména řek Mže a Úslava. "Důsledně jsme dodržovali
odkaz předků a nepovolovali jsme, tak jako na Moravě, stavět do
starých koryt řek," uvedl Šneberger.
Také díky tomu se při letošních záplavách v Plzni neopakovala
situace z Moravy před pěti lety. Tam se tehdy zvednuté hladiny
řek vrátily z regulací do původních koryt, kde však mezitím
vyrostly obytné domy.
I přes relativně dobrá opatření se ovšem Plzeň poučí i z
letošních záplav. "V rámci územního plánu vyhodnotíme některá
opatření, která se týkají například možnosti obchvatu Roudné jako
částečně protipovodňového valu," naznačil primátor. Právě Roudná
byla letos nejvíce zasažena. Město bude také v místech lokálních
záplav více prohlubovat koryta řek.
Dimenze povodňových zdí a zátarasů se dají podle primátora
spočítat. Pro Plzeň je však největším nebezpečím soutok řek a
jejich takzvaný zpětný ráz. "Tady máme problém s tím, co žádný
povodňový model nemá, to je dynamika vody. Ta tvoří něco, co
těžko dokáže někdo spočítat a odhadnout," konstatoval primátor.
Právě problém se zpětným rázem vody na soutoku Labe a Vltavy
způsobil letos problémy na Mělnicku. "V Plzni máme čtyři řeky,
takže ty rázy šly postupně na všechny čtyři toky. To, že z toho
město vyvázlo tak, jak vyvázlo, považuji opravdu za malý zázrak,"
uzavřel Šneberger.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz