Priority švédského předsednictví v Evropské unii

Švédsko převzalo po Francii předsednictví v Evropské unii, a to na období od 1. ledna do 30. června 2001, kdy ho předá Belgii. Švédsko se stalo členskou zemí EU v lednu 1995 a bude tedy poprvé zastávat tuto funkci.

ÚLOHA PŘEDSEDNICTVÍ

Předsednictví rotuje mezi členskými státy v šestiměsíčních intervalech od ledna do června a od července do prosince podle stanoveného harmonogramu. Příslušná země přebírá:


předsednictví v Radě ministrů Evropské unie, ve které se schází příslušní ministři, aby se zabývali běžnými otázkami z jejich pole působnosti,


předsednictví v Evropské radě, ve které se schází hlavy států a vlád minimálně dvakrát do roka s cílem definovat základní politický směr EU.

Hlavním úkolem předsednictví je řídit agendu Společenství, připravit pracovní program a předsedat zasedáním Rady. Předsednická země rovněž podporuje iniciativy a kontakty mezi institucemi ES a reprezentuje EU v mezinárodním společenství.

Předsednictví s sebou nepřináší žádná další speciální práva. Při hlasování si každá země zachovává jí přidělený počet hlasů. Na začátku každého šestiměsíčního období země přebírající tutu funkci definuje priority svého předsednictví.

PRIORITY ŠVÉDSKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ

1. Rozšíření

Švédsko označuje za největší prioritu svého předsednictví úspěšné rozšíření Evropské unie, k jehož realizaci hodlá přispět co nejvíce. Cílem rozšíření je vytvoření ekonomicky a politicky jednotné Evropy, ve které převáží demokracie, blahobyt, spravedlnost a respekt k lidským právům.

Evropský summit v Nice na začátku prosince 2000 věnoval velkou pozornost úspěšnému zakončení mezivládní konference, která byla zahájena v únoru stejného roku. Reforma institucí zde schválená otevírá dveře dalšímu rozšíření Evropské unie. Na tomto summitu byla přijata dohoda, která novelizuje zakládající smlouvy a Švédsko bude usilovat o její brzkou ratifikaci.

Pokud jde o vyjednávání s kandidátskými zeměmi, ta budou pokračovat podle stupně připravenosti každé z nich. K hlavním výzvám ve vyjednávání v této fázi patří dohodnutí přechodných období a jejich časového harmonogramu.

Švédsko bude usilovat, aby s kandidátskými státy tzv. lucemburské skupiny (země, se kterými byla jednání zahájena v březnu 1998) bylo předběžně uzavřeno co možná nejvíce kapitol. U zemí, které zatím dosáhly největších pokroků, se jedná o ty nejobtížnější oblasti, jakou jsou zemědělství, životní prostředí a soudnictví. U helsinské skupiny (země, se kterými jednání začala v únoru 2000) bude Švédsko usilovat o otevření co možná největšího počtu kapitol.

2. Zaměstnanost

Otázky udržitelného růstu a plné zaměstnanosti jsou nejdůležitějšími ekonomickými a sociálními cíly EU a zároveň patří již dlouhou dobu k hlavním zájmům, které Švédsko v Unii hájí. Na zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 byl stanoven nový strategický cíl EU. Unie si klade za cíl stát se světově nejúspěšnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech, která bude schopna zaručit trvalý ekonomický růst s větším množstvím a lepší kvalitou pracovních příležitostí a větší sociální soudržností. V souladu se závěry lisabonského summitu bude Švédsko jako předsednická země sledovat a hodnotit pokrok dosažený při naplňování této strategie. První vyhodnocení se bude konat na summitu EU ve Stockholmu v březnu 2001. Šéfové států a vlád se setkají, aby prodiskutovali dosavadní pokrok a rozhodli o dalším postupu. Stabilní ceny, zdravé veřejné finance a reforma důchodového systému (ve světle nízké porodnosti a stárnoucí populace), rovnost mužů a žen, stejné možnosti ve vzdělání pro všechny, to jsou některé z dalších problémů, které budou na tomto zasedání diskutovány.

3. Životní prostředí

Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí patří mezi další klíčové priority švédského předsednictví. Ve světle dvou největších hrozeb životního prostředí, a sice skleníkového efektu a existence nových neznámých chemikálií, bude Švédsko usilovat o vytvoření komplexní strategie pro udržitelný rozvoj, jak z pohledu ekonomického a sociálního, tak z pohledu životního prostředí. Bude rovněž usilovat o vytvoření nové strategie v oblasti chemikálií. Tyto strategie rozvoje by měly být přijaty na zasedání Evropské rady v Göteborgu v červnu 2001. Švédsko bude pokračovat v přípravě šestého Akčního programu pro životní prostředí, v rámci něhož usiluje o další pokrok v začleňování enviromentální problematiky do různých oblastí působnosti EU.

Bude také pokračovat práce na formulování enviromentálně zaměřené Integrované produktové politiky, jejímž cílem je snížit dopad výrobků během jejich životního cyklu na naše zdraví a životní prostředí, a zefektivnit využívání energií a zdrojů.

4. Další priority

Ochrana spotřebitele, bezpečnost potravin, rovnost mužů a žen, vypracování evropské migrační strategie a společné azylové politiky EU, to jsou některé z dalších důležitých otázek, na které klade Švédsko jako předsednická země rovněž velký důraz.

Švédsko bude také usilovat, aby všechny aspekty práce EU byly charakterizovány otevřeností a transparentností a aby se zlepšila možnost občanů nahlížet do rozhodovacího procesu.




Stručná charakteristika Švédska:

Rozloha
449 964 km2

Obyvatelstvo
8,9 milionu

Úřední jazyk
švédština

Hlavní město
Stockholm

Měna
švédská koruna



Švédsko je konstituční monarchie, v jejímž čele stojí král (od roku 1973 Karel XVI. Gustav), který má pouze reprezentativní funkci. Švédské království se nachází na Skandinávském poloostrově, velkou část jeho území zabírají lesy a jezera. Úředním jazykem je švédština, ale Finové a Laponci žijící ve Švédsku používají rovněž svůj vlastní jazyk, finštinu a laponštinu. Pro švédské hospodářství je typický velký podíl státního sektoru a vysoce rozvinutý sociální systém.

Více informace najdete na oficiální internetové stránce švédského předsednictví: http://www.eu2001.se












© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz