epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    13. 3. 2019
    ID: 109018upozornění pro uživatele

    Souběh na dlouhou trať

    Téma souběhu výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena (dále pro zjednodušení jen jako „člen statutárního orgánu“) a výkonu práce v pracovním poměru je dokola probírané. Novou vlnu zájmu o téma souběhů vzbudil dnes již notoricky známý nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15 z 13. 9. 2016 (dále také jen jako „nález Ústavního soudu“) a následující rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 z 11. 4. 2018 (dále také jen jako „rozsudek velkého senátu“). Diskuze na toto téma dle mého názoru ještě zdaleka nekončí. Některé aspekty uvedených rozhodnutí mohou totiž být příslibem dalšího pokračování tohoto, zdá se, nekonečného příběhu.

    Troufám si říct, že Ústavní soud svým nálezem otevřel cestu k povolení souběhu. Přitom souběhem zde rozumějme situaci, kdy člen statutárního orgánu vykonává činnosti spadající do jeho kompetence v pracovním poměru (pro účely tohoto článku se nebudu věnovat souběhům, kdy člen statutárního orgánu vykonává kromě své funkce také odlišnou činnost pro tutéž právnickou osobu jako její zaměstnanec; takové souběhy jsou v zásadě povoleny). Velký senát Nejvyššího soudu však ve svém rozsudku v reakci na nález Ústavního soudu zohlednil jen některé jeho závěry a na některé argumenty nereagoval – k tomu se dostaneme ještě dále. Souběh výkonu funkce člena statutárního orgánu a výkonu stejných činností tímto členem v pracovním poměru nepovolil. Znovu potvrdil, že činnost člena statutárního orgánu není závislou prací a nelze ji vykonávat v pracovněprávním vztahu. Pouze umožnil, aby si právnická osoba a člen jejího statutárního orgánu podřídili svůj obchodněprávní (či občanskoprávní) vztah režimu zákoníku práce. To pak Nejvyšší soud zopakoval i v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3478/2016 z 28. 6. 2018, a to v případě, který se posuzoval podle nového občanského práva.

    Glatzová & Co., s.r.o.

    Praktickým důsledkem (a změnou oproti dosavadnímu názoru Nejvyššího soudu) je, že pracovní smlouva či jiná pracovněprávní dohoda mezi členem statutárního orgánu a právnickou osobu na činnosti spadající do kompetence statutárního orgánu nebudou z toho důvodu neplatné, ale mohou být považovány za smlouvu o výkonu funkce či její dodatek. Je nutné upozornit, že k těmto závěrům Nejvyšší soud dospěl v případech, kdy k uzavření pracovní smlouvy mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu došlo současně se vznikem nebo až následně po vzniku funkce člena statutárního orgánu.

    Přístup Nejvyššího soudu je dle mého názoru spíše opatrný, zejména ve srovnání s argumentací Ústavního soudu. Proto se nedomnívám, že se jednalo o až tak zásadní průlom v otázce souběhů, ale spíše o prosazení takového výkladu právních jednání (zde pracovní smlouvy se členem statutárního orgánu), který upřednostňuje platnost právních jednání před jejich neplatností.

    Fakt, že se o převrat v otázce souběhů nejednalo a že Nejvyšší soud ohledně souběhů v mnohém ze svého dosavadního postoje z doby před nálezem Ústavního soudu neustoupil, ostatně dokládá jedno z posledních rozhodnutí Nejvyššího soudu z 12. 9. 2018 sp. zn. 27 Cdo 4479/2017. V daném případě soudy posuzovaly otázku pracovního vztahu člena voleného orgánu k družstvu. Byť se nezabýval pouze otázkou souběhu, Nejvyšší soud se zde vcelku jasně vyjádřil k situaci, kdy uzavření pracovního poměru předcházelo vzniku funkce člena statutárního orgánu. Výslovně připomněl závěry své judikatury z období před nálezem Ústavního soudu, že „vykonává-li člen voleného orgánu družstva v pracovním vztahu k družstvu činnost, kterou po svém zvolení má (musí) jako člen voleného orgánu družstva, zaniká jeho pracovní vztah – neujednají-li si strany něco jiného – konkludentní dohodou o rozvázání pracovního poměru“. Tedy, souběh povolen není, a pokud si dosavadní pracovněprávní vztah člen statutárního orgánu se svým zaměstnavatelem nevypořádá jinak, stále platí, že dnem vzniku jeho funkce pracovněprávní vztah zanikne.

    Nelze vyloučit, že ke skutečnému průlomu či dalšímu posunu v otázce souběhů ještě dojít může. Důvodem je zejména již v úvodu zmiňovaný fakt, že Nejvyšší soud se ve shora probíraných rozhodnutích dostatečným způsobem nevypořádal hned s několika argumenty, na kterých Ústavní soud také založil odůvodnění svého nálezu, konkrétně:

    • proč by, když je možná delegace působnosti (obchodního vedení) člena statutárního orgánu na jiné osoby, včetně zaměstnanců, nemělo být přípustné, aby tato působnost člena statutárního orgánu byla svěřena přímo jemu a k tomu s ním byla uzavřena pracovní smlouva;
    • zákaz souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu tohoto člena odebírá dotčeným osobám ochranu, kterou jinak mají zaměstnanci, a to zejména ochranu před výpovědí bez uvedení důvodů a ochranu před propouštěním v ochranné době. Navíc se na tyto osoby nevztahuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, což dle názoru Ústavního soudu snižuje standard jejich ochrany;
    • zákaz souběhu negativně ovlivňuje setrvání žen ve vrcholných manažerských funkcích, neboť v důsledku soudy dovozovaného zákazu souběhu nemají nárok na mateřskou dovolenou, nemají garanci návratu po mateřské dovolené a musí strpět další negativní dopady v souvislosti s mateřskou dovolenou (např. v souvislosti s výší peněžité podpory v mateřství). Dle názoru Ústavního soudu výklad, který souběhy zakazuje, disproporčně zasahuje ženy ve vrcholných manažerských funkcích a obecné soudy by se při posuzování souběhů měly vypořádat s tím, zda takový výklad nevede k nepřímé diskriminaci na základě pohlaví.
    Uvedené argumenty, Nejvyšším soudem dosud opomíjené, vyzývají k novému zvažování, zda souběhy (tj. výkon činností spadajících do kompetence člena orgánu tímto členem v pracovním poměru) skutečně povolit či nepovolit. To zatím kontrastuje se stávajícím (dle mého názoru) ne až tak významným posunem v judikatuře Nejvyššího soudu, který spočívá spíše v upřednostnění výkladu, který nezakládá automatickou neplatnost pracovní smlouvy člena statutárního orgánu při souběhu (viz výše). Je tedy otázkou, zda se Ústavní soud při některém z dalších posuzování souběhu spokojí se stávajícím pohledem Nejvyššího soud na souběhy. Na druhou stranu je dlužno dodat, že již minimálně jednou Ústavní soud (byť okrajově a v jiné věci, konkrétně v rámci odůvodnění nálezu sp. zn. III. ÚS 669/17 ze dne 21. 8. 2018) souhlasně kvitoval závěry rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu ohledně souběhů.

    V rámci úvah o možném dalším vývoji v otázce souběhů bych se rád zmínil ještě o jedné věci. Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu umožnil, aby si člen statutárního orgánu a právnická osoba zvolili pro svůj vztah režim zákoníku práce. Z rozsudku v dané souvislosti vyplývá, že se volbou režimu zákoníku práce nelze odchýlit od těch ustanovení zákona o obchodních korporacích či občanského zákoníku (dříve obchodního zákoníku), popř. dalších zvláštních předpisů, jejichž povaha to vylučuje nebo u nichž to zakazuje sám zákon. Vzniká tak otázka a dle mého názoru i značná nejistota, která ustanovení zákoníku práce, pokud si jej účastníci pro svůj vztah zvolí, bude možné použít, a které aspekty vztahu se zákoníkem práce řídit nebudou.

    Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu uvádí příklady pravidel, od kterých se nelze odchýlit, a tedy kdy se pravidla zákoníku práce nepoužijí. Jedná se o pravidla upravující vznik a zánik funkce člena statutárního orgánu, předpoklady výkonu funkce, odměňování, formu a schvalování smlouvy o výkonu funkce (a tedy i případné pracovní smlouvy či jiné pracovněprávní dohody se členem statutárního orgánu) a povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.

    Ve vztahu k otázkám spojeným se zánikem funkce by se tedy mohla zdát situace jednoduchá – pravidla zákoníku práce se nepoužijí. Jak ale ukázal Nejvyšší soud v jednom z dalších rozhodnutí, již zmiňovaném rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3478/2016 z 28. 6. 2018, situace může být komplikovanější. Nejvyšší soud totiž v uvedeném rozhodnutí naznačuje, že součástí volby režimu zákoníku práce pro vztah mezi členem statutárního orgánu a právnickou osobou jsou zřejmě též i ustanovení zákoníku práce o možnosti odvolání zaměstnance z pracovního místa vedoucího zaměstnance, resp. možnosti, aby se zaměstnanec tohoto pracovního místa vzdal (§ 73 a 73a zákoníku práce). Jak známo, takovým odvoláním, resp. rezignací v režimu zákoníku práce však pracovní poměr nekončí, ale teprve pokud zaměstnanec nepřijme nabídku jiného vhodného pracovního místa od zaměstnavatele nebo takové vhodné místo zaměstnavatel nemá, může být pracovní poměr se zaměstnancem ukončen pro nadbytečnost. Nejvyšší soud v daném rozhodnutí naznačuje, že toto pravidlo by se mohlo použít i v případě odvolání člena statutárního orgánu z jeho funkce. Výkon funkce by sice zanikl, nicméně vztah s právnickou osobou by tím nekončil. Vznikla by povinnost právnické osoby nabídnout odvolanému členu statutárního orgánu „jinou práci“ a člen statutárního orgánu by pak mohl pokračovat v novém angažmá (zpravidla v pracovním poměru), jinak by skončil „až způsobem sjednaným prostřednictvím odkazu na § 73s odst. 2 a 3 zákoníku práce“. Není zřejmé, jaký vztah odvolaného člena statutárního orgánu, jehož funkce zanikla, a tedy i jakým právním jednáním, by měl být ukončován.

    Reklama
    Whistleblowing v souvislostech – vše, co potřebujete vědět o nových pravidlech pro ochranu oznamovatelů (online - živé vysílání) - 20.4.2023
    Whistleblowing v souvislostech – vše, co potřebujete vědět o nových pravidlech pro ochranu oznamovatelů (online - živé vysílání) - 20.4.2023
    20.4.2023 09:303 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Závěr a doporučení

    Diskuze na téma souběhů, a to s různými výsledky, probíhá velmi dlouho a zdá se, že ještě nemusí být u konce. Navíc mám za to, že je tato diskuze do značené míry nepraktická a zbytečná. A ačkoli nejsem zastáncem přílišné regulace, domnívám se, že otázka souběhů by si výslovnou právní úpravu zasloužila.

    Pro praxi bych doporučoval vyhýbat se souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a výkonu činností spadajících do jeho kompetence na základě pracovní smlouvy (či jiné pracovněprávní dohody) a neponechávat odpověď na otázku, zda se jedná o souběh povolený či nepovolený, popř. který právní režim se na daný vztah použije a v jakém rozsahu, až na posouzení soudu.

    Zejména u obchodních korporací bych doporučoval vždy případně existující pracovní poměr vypořádat ještě před vznikem výkonu funkce člena statutárního orgánu – v ideálním případě jej ukončit dohodou s tím, že vztah člena statutárního orgánu a obchodní korporace se bude nadále řídit jen smlouvou o výkonu funkce v režimu zákona o obchodních korporacích, ve které lze mnohem flexibilněji upravit vzájemná práva a povinnosti člena statutárního orgánu a obchodní korporace, a to včetně poskytnutí „zaměstnaneckých“ benefitů a výhod. Nebo je možné pracovní poměr na dobu výkonu funkce člena statutárního orgánu „uspat“, tj. poskytnout zaměstnanci, který se má stát členem statutárního orgánu, neplacené pracovní volno. Po zániku výkonu funkce pak pracovní poměr opět „obživne“.

    Pro smlouvu o výkonu funkce, resp. pro vztah člena statutárního orgánu a právnické osoby, obecně nedoporučuji volit režim zákoníku práce. Považuji to prostě za nepraktické. Spíše bych doporučil, aby si člen statutárního orgánu a právnická osoba, pokud chtějí, ze zákoníku práce vybrali a ve smlouvě o výkonu funkce výslovně sjednali to, co se jim pro úpravu vzájemných práv a povinností při výkonu funkce člena statutárního orgánu hodí a co jim dává smysl. Mohou se tak vyhnout překvapení, kdy jim soud v rámci rozhodování jejich sporu sdělí, že na základě volby režimu zákoníku práce se pro jejich vztah uplatní pravidlo, na které ani jeden z nich při volbě režimu zákoníku práce nepomyslel.

    Mgr. Michael Granát,
    advokát

    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Michael Granát (Glatzová & Co)
    13. 3. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Maximální délka dočasného přidělení a omezení při jeho prodlužování
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Nejvyšší soud: vyloučit jednatele či člena představenstva z výkonu funkce lze, i když nezpůsobí společnosti újmu
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Rozdělení nezajištěných věřitelů do různých skupin v reorganizačním plánu
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Právní aspekty vícestranné směny nemovitostí

    Související produkty

    Online kurzy

    • Skončení pracovního poměru
    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    • Práce pro digitální platformy – Úsvit regulace
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Ochrana osobnosti zaměstnance
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 6.
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nahlížení do spisové dokumentace (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...

    Pobyt cizinců

    Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....

    Rada České televize (exkluzivně pro předplatitele)

    Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...

    Územní plánování (exkluzivně pro předplatitele)

    Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.