Souhrn významných legislativních událostí 7.1.-13.1.2008

Poslanecká sněmovna

7.1.2008

Podle Jana Švejnara by zákonodárci měli přijmout návrh vyrovnání s církvemi
Podle kandidáta na funkci prezidenta Jana Švejnara by návrh o majetkovém vyrovnání státu s církvemi měli zákonodárci přijmout valnou většinou, protože počítá se splátkami po 60 let. Návrh má podle Švejnara "velký potenciál". "Má velice atraktivní aspekty a doufám, že výsledek bude přijat širokým politickým spektrem," řekl na tiskové konferenci.
Švejnar o návrhu mluvil s kardinálem Miloslavem Vlkem, kterého navštívil v rámci schůzek s osobnostmi českého politického a společenského života.
Vůči návrhu, který počítá s odškodněním ve výši 267 miliard korun v průběhu 60 let, mají výhrady někteří poslanci vládní ODS. Podmínky jsou podle nich nevýhodné pro stát.
Zástupci vládní komise a církví se minulý rok v prosinci shodli na podobě věcného záměru zákona, který má po letech průtahů řešit majetkové vyrovnání státu s církvemi. Stát by měl podle dohody církvím vyplatit 83 miliard korun, splácel by je ale postupně během 60 let. Včetně úroků, které budou činit 4,85 procenta ročně, by tak církvím zaplatil celkem 267 miliard korun. Vedle toho bude zrušena povinnost státu hospodářsky zabezpečovat církve. "Tato zákonná povinnost je státem v současnosti plněna částkou 1,3 miliardy korun ročně. Podpora bude dle provedeného ujednání vyplácena ještě po dobu 20 let s tím, že bude postupně klesat až do nuly," sdělil nedávno kardinál Vlk novinářům.
Vláda bude plán odškodnění církví posuzovat začátkem roku. Když ho prosadí v parlamentu a bude s ním souhlasit i nově zvolený prezident, budou církve dostávat náhradu od roku 2009.

Ministerstvo spravedlnosti a ÚOOÚ souhlasí s insolvenčním zákonem
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) souhlasí s novým insolvenčním zákonem. Shodl se na tom předseda úřadu Igor Němec a náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu František Korbel. Odpůrcům zákona vadí množství osobních údajů zveřejňovaných v internetovém rejstříku dlužníků.
"Úřad a ministerstvo se shodly na tom, že zákon je v pořádku," uvedla Kuncová. Němec s Korbelem se podle ní zároveň dohodli, že vytvoří pracovní skupinu, která bude sledovat, jak rejstřík v praxi funguje. "Budou také spolupracovat na vytvoření stanoviska ohledně ochrany osobních údajů," dodala. Stanovisko je podle ní určeno soudům, které tak budou vědět, jak postupovat.
V elektronickém insolvenčním rejstříku, který začal spolu s novým zákonem fungovat od počátku roku, jsou umístěny všechny informace o průběhu insolvenčního řízení. ÚOOÚ měl podle mluvčí Hany Štěpánkové námitky k rozsahu údajů, které se v rejstříku vyskytují. "Ten je opravdu velký a značně otevírá soukromí dlužníka veřejnosti," uvedla před schůzkou. Němec si chtěl podle ní s ministerstvem vyjasnit, zda jsou veškeré informace účelné.
Podle Kuncové obsahuje rejstřík údaje stanovené zákonem. "Tento zákon má přednost před zákonem na ochranu osobních údajů," řekla mluvčí. Nyní se na internetu povinně musí zveřejnit jméno, příjmení a rodné číslo dlužníka. Ten však podle ní může požádat, aby další informace byly zakryty.
Podle nynějšího zákona je v rámci seznamu dlužníků zveřejňován i insolvenční spis, kde je řada osobních údajů. Rejstřík je veřejně přístupný, každý má právo do něj nahlížet a pořizovat z něj kopie a výpisy. Němec dříve uvedl, že by měl nabízet pouze jméno a datum narození dlužníka spolu s informací, v jakém případě a komu dluží.
Insolvenční zákon zavedl od počátku ledna tzv. osobní bankroty pro předlužené lidi s možností jejich oddlužení mimo exekuční režim. Zatím tento režim využily tři osoby.
Po podání návrhu posuzuje soud, zda je dlužník poctivý a zda jeho plán oddlužení je ekonomicky reálný. Těm věřitelům, kteří nemají své pohledávky zajištěny, se totiž musí na úhradu jejich pohledávek dostat alespoň 30 procent.
Jestliže dlužník úspěšně projde "testem poctivosti" a soud oddlužení povolí, rozhodnou věřitelé hlasováním, zda se prodá dlužníkův majetek, nebo zda dlužník bude po dobu příštích pěti let odevzdávat věřitelům téměř všechny své příjmy nad rámec životního minima. Pokud dlužník řádně plán oddlužení splní, soud rozhodne, že se mu zbytek dluhů promíjí. Jinak na majetek dlužníka prohlásí konkurz.

9.1.2008

Ministr vnitra Ivan Langer získal souhlas ke změně zákona o informacích
Vláda souhlasí s návrhem ministerstva vnitra na změnu současného zákona o svobodném přístupu k informacím. V budoucnu by se tak povinnost zveřejňovat neutajované informace měla vztahovat na obchodní společnosti ovládané státem nebo územním samosprávným celkem. Ministr vnitra Ivan Langer po schválení záměru připraví návrh novely zákona a do konce roku jej předloží ke schválení ostatním ministrům. O závěrech jednání kabinetu informoval tiskový odbor Strakovy akademie.
Ministerstvo se ke změně rozhodlo na základě analýzy, kterou provádělo mezi všemi ministerstvy, správními úřady, kraji, městy a soudy. Ke spolupráci vyzvalo také občanská sdružení, nevládní organizace a veřejnost.
Při zpracování získaných informací a zkušeností se pak zaměřilo na to, jak instituce mající povinnost poskytovat informace reagují na žádosti občanů a především, jak se mohou žadatelé bránit proti neoprávněnému utajování informací. "Výsledky analýzy zřetelně ukázaly nedostatky existujícího platného stavu," konstatovalo ministerstvo.
"Jelikož lze očekávat, že dosažení konsenzu nad obsahem novely bude poměrně komplikované, o čemž svědčí zcela protichůdné zásadní připomínky povinných subjektů a zástupců občanských sdružení, je třeba pro přípravu novely ponechat celý rok 2008 tak, aby legislativní text mohl být maximálně kvalitní a založený na co nejširším konsenzu," uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.

Vláda schválila návrh novely zákona o silniční dani
Vláda schválila návrh novely zákona o silniční dani, který předložilo ministerstvo financí. Podle návrhu se má sleva ze základní sazby daně nově odvíjet od stáří vozu, a nikoli od emisní třídy Euro, jak je tomu v současné době. Novelu musí schválit parlament a podepsat prezident.
Ministerstvo financí chce změnou zvýhodnit majitele nových automobilů a znevýhodnit podnikatele se starými vozy. Ty by měl zákon podle záměru úředníků motivovat k nákupu nových, ekologicky šetrnějších vozidel. Po novelizaci bude zákon také pružněji reagovat na rychlý vývoj norem Euro a nebude nutné ho měnit při každém jejich zpřísnění.
Zatím se nejvyšší, 48procentní úlevě na dani těší majitelé vozů, které splňují normu Euro 3 a vyšší. Menší, čtyřicetiprocentní slevu mají vozy s Euro 2. Obě výhody skončí a stejné slevy budou vázány pouze na datum první registrace automobilu. Nejvyšší sleva bude na vozy staré tři roky a mladší, o 40 procent méně, než je základní sazba, zaplatí majitelé aut od tří do šesti let stáří.
Naopak vlastníci starších vozů si musí připlatit. Hlouběji do kapsy budou muset sáhnout majitelé vozů vyrobených před rokem 1989. Dosud platili 15 procent nad základní sazbu, podle nového zákona by to mělo být 25 procent.
Silniční daň se odvádí s určitými výjimkami za všechna vozidla určená k podnikání. Základní sazba například za kamionovou soupravu je 51.000 korun za rok. Průměrné stáří nákladních vozidel na českých silnicích je 16 let.

Vláda poskytla právní záruky pro pořádání olympiády v Praze roku 2016
Vláda přes výhrady menších koaličních stran udělila právní záruky pro pořádání olympijských her, které chce v roce 2016 hostit Praha. Ministři zdůraznili, že nejde o finanční garance. Vláda podle usnesení bere na vědomí záměr Prahy usilovat o uspořádání her a schvaluje nutnou podmínku standardní přihlášky, kterou právní garance jsou. Zdůrazňuje ale, že kabinet se nezavazuje v budoucnosti poskytnout záměru finanční garance.
Usnesení na tiskové konferenci citoval premiér Mirek Topolánek (ODS), přičemž poznamenal, že téma bylo sice sledované, on ho nicméně bere za formalitu. Podle Topolánka není pravdou, že ministři hlasovali striktně podle stranických preferencí, přesný poměr hlasů nicméně nezveřejnil. Proti záměru měli podle úterního usnesení svého stranického grémia hlasovat lidovci, zelení měli také výhrady.
Podepsáním právních garancí se vláda zavázala respektovat Olympijskou chartu a slíbila volný vstup a pohyb akreditovaným účastníkům her. Vláda dokumentem také přislíbila, že budou přijata všechna nezbytná opatření k tomu, aby Praha a Český olympijský výbor beze zbytku splnily své povinnosti. Podle ministryně Strany zelených Džamily Stehlíkové ministři o návrhu dlouze diskutovali a "pilovali" závěrečné usnesení.
Právní záruky budou součástí uchazečského dotazníku, který představitelé pražské kandidatury povezou do sídla Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne. Doručit ho musejí MOV do pondělí 14. ledna. Z hlasu Tomáše Petery, šéfa společnosti Praha olympijské, byla znát úleva. "Musím poděkovat premiérovi za vstřícný postoj, protože jsem měl strach, že by to nemuselo dopadnout," řekl novinářům Petera. Dokument je totiž nedílnou součástí dotazníku. "Byl to poslední střípek mozaiky. Vládní dokument má pro kandidaturu fatální váhu," prohlásil.
Odpůrci projektu mají za to, že garance Praha použije při argumentaci týkající se ekonomických aspektů projektu. Vláda však ve svém prohlášení zdůraznila, že se nezavazuje kdykoliv v průběhu kandidatury finanční garance poskytnout. Hlavně podle starostů by olympiáda poškodila regiony tím, že odčerpá peníze do hlavního města. Primátor Prahy a místopředseda ODS Pavel Bém naopak tvrdí, že olympijské hry přinesou zisk celé zemi včetně menších měst.
Před hlasováním vlády se proto Petera snažil všem politickým stranám vysvětlit, o jaké garance se jedná a jak jsou důležité pro pražskou kandidaturu. "Nebylo to úplně jednoduché," řekl Petera. "Dalo by se to bez tohoto dokumentu poslat, ale šance by se dramaticky snížily," připomněl. "Bylo by velké plus, kdyby politici pochopili, co vlastně žádáme a že za tím není nic schovaného," dodal.
O finančním zajištění projektu by se mělo jednat nejdříve příští rok. Podle poslední ekonomické studie se počítá s přímými náklady 88 miliard korun, celkem 47 miliard organizátoři očekávají z veřejných zdrojů a z toho 25 miliard ze státního rozpočtu. Další zhruba půl miliardu korun by bylo nutné vynaložit na infrastrukturu, to jsou však podle zastánců olympijské kandidatury nutné náklady bez ohledu na hry.
Petera a jeho spolupracovníci mají nyní déle než rok na to, aby vládu přesvědčili o tom, že je nutné udělit i finanční garance. "Otevírá se velký prostor na diskusi na téma financování, náklady a příjmy," řekl Petera. "Chceme vyvrátit všechny mýty a lži," plánuje. Chce také přesvědčit veřejnost, že projekt bude mít přínos pro celou republiku. "A také se musíme připravit na druhý dotazník, který je podrobnější," dodal.
Jeho odevzdání je však podmíněno tím, že MOV Prahu vybere na základě prvního dotazníku  v létě do užšího okruhu kandidátských měst. Volba hostitele pro OH 2016 se uskuteční 2. října 2009 na zasedání MOV v Kodani. Favority jsou mimoevropští kandidáti, protože olympiáda v roce 2012 se bude konat v Londýně. Také Praha vidí větší šance na úspěch až v roce 2020.

Senát

8.1.2008

Senátoři navrhují uznat protikomunistický odboj zákonem
Pravicoví senátoři navrhují zákonem uznat protikomunistický odboj. Měl by být rovnocenný prvnímu odboji za samostatnost Československa a druhému protifašistickému odboji. Aktivním účastníkům třetího odboje má přiznat postavení válečných veteránů. Zákon, o jehož přijetí dlouho usilují odbojářské organizace, oficiálně předložila skupina senátorů v čele s místopředsedou horní komory Jiřím Liškou (ODS).
"Je to legitimizace třetího odboje jako takového," oznámil novinářům předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Aktivní účastníci třetího odboje by mohli případně požadovat určité finanční odškodnění, které ale v zákonu není nijak konkrétně stanoveno, uvedl Sobotka.
Osvědčení o tom, kdo byl odbojářem, by mělo na základě relevantních podkladů vydávat ministerstvo obrany. Získat by ho mohli ti, kteří byli pro své názory vězněni a byli přitom poškozeni na zdraví, uvedl předseda Senátu. Tvůrci zákona částečně vycházeli z obdobné normy, kterou předminulý rok na jaře přijal slovenský parlament. Za dobu jeho platnosti se o osvědčení přihlásilo 400 lidí, takže i v českých poměrech by byla zátěž pro státní rozpočet minimální, míní Sobotka.
Zákon se má vztahovat na období mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989. Měl by rozlišovat mezi odporem a odbojem. Odboj má být definován jako aktivní jednání proti komunistickému režimu s cílem jej svrhnout nebo destabilizovat. Odpor bude naproti tomu vymezen široce, půjde o různé formy činnosti nedosahující intenzity odboje. Zákon o protikomunistickém odboji připravovali už v roce 1993 poslanci tehdejší vládní koalice, výsledkem jejich práce bylo ale nakonec jen přijetí spíše deklaratorního zákona o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Zákon označil komunistický režim za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný, odpor proti němu pak za spravedlivý a morálně oprávněný. Oficiálně ale nebyl třetí odboj uznán.
Nejvíce se k tomu poslanci přiblížili minulý rok návrhem zákona, podle něhož se měli dočkat ocenění odbojáři, kteří bojovali za vznik, obnovu či zachování demokratického státu a principům demokracie zůstali věrni. Schvalování této normy, která vadila hlavně KSČM, ale v předvolebním období ztroskotalo. Před sedmi lety byl v Česku přijat zákon o jednorázovém odškodnění členů domácího protinacistického odboje a politických vězňů komunistického režimu. Částka se odvíjela od délky odbojové činnosti nebo od toho, zda byli zraněni.
Slováci byli v tomto ohledu důslednější. Podle z minulého roku přijatého zákona tam mohou lidé, kteří se od října 1944 do listopadu 1989 postavili na odpor komunistické diktatuře v bývalém Československu, získat postavení účastníka protikomunistického odboje. Někteří z nich pak i postavení vojenského veterána studené války. Vojenští veteráni mají různé výhody například při návštěvě lékaře či při lázeňských pobytech. O přiznání statutu účastníka protikomunistického odboje na Slovensku rozhoduje Ústav paměti národa. Tato instituce je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.

Zdroj:ČTK