Spor z veřejnoprávní smlouvy jako účinná alternativa v rámci obrany proti krácení dotace

Postupy v rámci obrany proti krácení dotace lze rozdělit podle způsobu, kterým je dotace příjemci poskytována, přičemž lze rozlišit dva základní právní tituly – a to rozhodnutí o poskytnutí dotace učiněné dle zvláštního zákona, anebo veřejnoprávní smlouvu, kdy skutečnost, že smlouva o poskytnutí dotace je veřejnoprávní smlouvou je již dávno rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu postavena na jisto.

V momentě, kdy poskytovatel dotace požaduje ať už z jakéhokoli důvodu vrácení dotace, či alespoň její části, je pak právě právní titul, na základě kterého je dotace poskytována tou rozhodující skutečností ke zvolení správného druhu obrany. A tak se může stát, že poskytovatel dotace pro jim tvrzené porušení dotačních podmínek bude požadovat vrácení vyplacených prostředků nazpět. V takovém případě typicky vyzve příjemce dotace k dobrovolnému vrácení dotace, a pakliže příjemce dotace této výzvě nevyhoví, započne poskytovatel dotace s procesem vymáhání, jenž je upraven zvláštními zákony. Řídí-li se tedy předmětná dotace např. zákonem o rozpočtových pravidlech, pak poskytovatel dotace předá věc místně příslušenému finančnímu úřadu, který započne daňově řízení, jehož cílem je vydání platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně. Standardně pak příjemce dotace podává odvolání k odvolacímu finančnímu ředitelství, jehož rozhodnutí o odvolání je následně možné napadnout správní žalobou. Celý tento proces je však časově velice náročný a okamžik, ve kterém lze podat správní žalobu tak může nastat a zpravidla i nastává i více než po jednom roce vedení daňového řízení před orgány finanční správy.

Přitom právě až ve fázi před správními soudy má příjemce největší šanci svou obranu proti krácení dotace dovést do úspěšného konce. Jak je však řečeno výše, na tuto fázi obrany si příjemce „nějaký ten pátek“ musí počkat. Český právní řád však zná alternativu k tomuto postupu, a to v případě, kdy je dotace, či alespoň její část poskytována na základě veřejnoprávní smlouvy. V takovém případě lze totiž využit tzv. sporu z veřejnoprávní smlouvy, který je upraven správním řádem. Znamená to možnost příjemce dotace podat návrh na zahájení sporného správního řízení a to nadřízenému orgánu toho správního orgánu, který je veřejnoprávní stranou smlouvy o poskytnutí dotace (např. Státní fond životního prostředí nebo Státní zemědělský intervenční fond, kdysi např. Regionální rada regionu soudržnosti). Nadřízený orgán je pak povinen ve lhůtách dle správního řádu vydat rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání ani rozklad, je toto rozhodnutí již přímo napadnutelné správní žalobou a není tak potřeba čekat až na zdlouhavé pravomocné rozhodnutí finanční správy. Příjemce dotace se tak může se svou věcí v rámci své obrany proti krácení dotace dostat ke správnímu soudu mnohem rychleji a začít tak co nejrychleji a nejefektivněji uplatňovat svá práva.