Správní právo - Úřady jsou zde pro lidi, ne naopak
Také se Vám někdy zdá, jakoby pro jednotlivé stromy nevidíme celý les? Demokratický stát „je zde pro lidi“, to slýcháme od politiků zejména před volbami velice často. Ostatně již nyní se „zvolebnívá“, jak říkával slovenský humorista a publicista Milan Markovič, takže to v různých variacích budeme opět slýchat v míře větší než malé. Problémem ovšem je, že tato velká slova selhávají v případech drobných obyčejných lidí, což samozřejmě není problém jen našeho státu. Avšak nyní bych rád upozornil na jeden pozitivní případ, kdy veřejná moc napravila své pochybení, respektive svou zbytečnou krutost dopadající na malého českého (vlastně jihomoravského) človíčka.
Před pár dny se Nejvyšší správní soud (NSS)[1] zastal ženy, jež zmeškala schůzku na úřadu práce a kvůli tomu vypadla z evidence uchazečů o zaměstnání. Podle NSS má být vyřazení z evidence až mezním mimořádným řešením, nikoliv trestem za de facto bagatelní pochybení.[2]
Stručně k případu – Paní z Brna se bez omluvy nedostavila na plánovanou schůzku na tamější pobočce úřadu práce. Měla prý přijít 26. listopadu, avšak dobrovolně přišla 29. listopadu 2018. Prostě si v roztržitosti poznačila chybný termín, což se může stát každému z nás. Nutno dodat, že v evidenci „pracáku“ byla od srpna a své povinnosti předtím pravidelně a řádně plnila. Nadto od 1. ledna 2019 si sama proaktivně našla zaměstnání.
Dle NSS nic nenasvědčovalo tomu, že by zmíněného 26. listopadu byla pro ženu připravena jedinečná nabídka zaměstnání, kterou by zmeškáním schůzky zhatila. Na začátku glosy jsem psal, že pro jednotlivé stromy často nevidíme celý les, a to se stalo bohužel i zmíněnému pracovnímu úřadu. Často se zapomíná, že hlavní významem činnosti úřadu práce je zprostředkování zaměstnání. Není to tedy jakási přestupková komise mávající pomyslným správním bičem nad nezaměstnanými. A k tomuto cíli by měla vést veškerá aktivita tohoto úřadu.
Někdo možná nad případem mávne rukou, no to je toho, takových případů jsou stovky. Nicméně proč si dovoluji tento judikát NSS zejména připomenout je jeho hlubší a obecnější poselství, které by nemělo zapadnout v pěně dní: Činnost správních orgánů je v prvé řadě službou veřejnosti. Při výkonu svých pravomocí by měl mít úřad vždy na zřeteli účel, pro který byl zřízen!
A to se netýká přirozeně jen úřadů práce. A propos, nemyslíte, že tato slova NSS by si k srdci měli vzít i mnozí ministři, poslanci anebo senátoři, kteří leckdy zapomínají, proč na svých postech jsou? Ale to je již vlastně námět na jiný komentář.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
VŠ pedagog, právník a publicista
[1] Viz jud. NSS 1 Ads 52/2021.
[2] Dodejme, že vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání má pro uchazeče zásadní právní důsledky, a to nejen v oblasti naplnění jeho ústavního práva na práci (čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) tím, že je mu odepřena pomoc při zajištění zaměstnání a eventuálně i hmotné zabezpečení v podobě podpory v nezaměstnanosti, ale i v oblasti účasti na důchodovém a zdravotním pojištění.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
