Stabilizace justice ( na programu vlády 11.2.2004 )

Cílovým řešením je dosažení pravidla, že v případě konfliktu stát zaručuje tomu, jehož práva byla dotčena, že

a)      řízení před soudem a jeho výsledné rozhodnutí bude v souladu se zákonem,

b)      rozhodnutí soudu bude předvídatelné, opírající se o přesvědčivý odkaz na zákonnou úpravu,

c)      spravedlnost bude nalezena a rovněž vykonána rychle.

Uvedené požadavky je třeba zachovávat v jejich vzájemné provázanosti a nelze jeden z nich preferovat na úkor ostatních. Jen takové rozhodnutí soudu, které přihlíží ke všem shora uvedeným hlediskům, může přispívat k obecnému povědomí o svrchovanosti práva a pocitu právní ochrany každé fyzické i právnické osoby.

Vytvoření stavu, kdy výkon soudnictví splňuje obecné požadavky právního státu, předpokládá provedení změn v řadě oblastí. Ministerstvo je toho názoru, že tyto změny v současné době nelze označovat jako „reformu soudnictví“, přinášející  zcela nová řešení ve všech oblastech – ve struktuře soudů, v postavení soudců, v definici úlohy soudů, ve formulaci záruk nezávislosti soudů a soudců, a v úloze soudnictví v systému výkonu veřejné moci. Naopak, respektuje dosud provedené kroky a nehodlá je zpochybňovat. Cestu k dosažení požadovaného stavu vidí v provedení dílčích systémových a promyšlených kroků, které lze spíše charakterizovat nikoliv jako reformu, ale jako stabilizaci soudnictví,  směřující k tomu, aby soudnictví splňovalo všeobecně přijímané  požadavky na fungování soudní moci ve státě, který chce být označován za stát, v němž se uznává svrchované panství práva, rovné postavení všech před zákonem a který je reálně schopen v případě nutnosti efektivně zajistit nápravu protiprávního stavu.

      Snahou ministerstva je prosadit  právní úpravu, která by zásadním způsobem změnila systém práce u všech soudů, kdy soudce by se věnoval, až na nepatrné výjimky, rozhodovací činnosti ve smyslu Ústavy a ostatní úkony  spojené s řízením v dané věci by vykonávali odborní justiční zaměstnanci (právníci v pracovním poměru, vyšší soudní úředníci, další odborní pracovníci soudů).

Soudce by při výkonu své funkce spolupracoval s úzkou stabilní skupinou těchto zaměstnanců, kteří by plnili úkoly buď samostatně (v souladu s vymezením své působnosti v zákoně), nebo na pokyn a pod vedením soudce.

V personální oblasti klade ministerstvo důraz na již provedené změny v personálním vybavení soudů (doplnění stavu administrativního aparátu, posílení jeho odbornosti zejména o vyšší soudní úředníky). Dále pak chce pokračovat v dílčích přesunech úkonů administrativní povahy od soudců na administrativní aparát, i nadále klást důraz na výrazněji lepší vybavení soudů technikou, zejména počítačovou, a ve změnách v právní úpravě znamenající zjednodušení postupů při vyřizování věcí.

Na straně druhé musí dojít ke změnám ve struktuře soudní agendy v důsledku změny právních předpisů, k obsahové proměně velké části zejména netrestní agendy soudů projevující se v  její větší složitosti a zvýšeným nárokům na vyřizování,a  k existenci zákonné povinnosti soudce se dále vzdělávat, a to zčásti i během pracovní doby.

Důraz je kladen také na efektivní výkon správy soudnictví.

Cílem ministerstva je dobudovat moderně vybavená pracoviště soudů, která poskytují všechny potřebné podmínky pro výkon soudnictví v oblasti materiálního vybavení soudů, fungujícího systému informačních technologií, a metody sběru a přenosu údajů, nutných pro zajištění chodu soudů a nakládání s nimi.Uvedené činnosti je třeba realizovat s minimálními požadavky na rozpočtové prostředky a aparát soudů, pověřený výkonem státní správy.

Stabilizaci justice a právního řádu také vyjadřují dvě velká právní díla, která Ministerstvo spravedlnosti připravuje, je to nový občanský zákoník a nový trestní zákon. Nově bude také upraven konkurz a vyrovnání a obchodní rejstřík.