Televizní poplatky

Zákon říká, že televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.
 
Poplatníkem televizního poplatku je pak fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
 
Zákon o televizních poplatcích zároveň upravuje i předpokládaného poplatníka, neboť za takovéhoto považuje osobu, která je v evidenci odběratelů elektřiny a není v evidenci poplatníků televizních poplatků. Pokud se na takovouto osobu obrátí písemnou výzvou Česká televize a poplatník do 30 dnů ode dne této výzvy nesdělí čestným prohlášením v písemné podobě opak, má se za to, že je poplatníkem televizního poplatku s povinností jej platit.

Pokud se jedná o poplatky, pak poplatník, který je fyzickou osobou nepodnikatelem, platí rozhlasový poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více (§ 5 odst. 1 zákona). Rovněž ta televizní poplatek neplatí fyzická osoba nepodnikatel, žijící ve společné domácnosti  s poplatníkem televizního poplatku, který je veden v evidenci poplatníků.
 
Fyzická osoba podnikatel, nebo právnická osoba, ale platí poplatek za každý televizní přijímač. Fyzická osoba podnikatel pak platí poplatek i za televizní přijímač, který používá pro svoji potřebu mimo podnikání.
 
Kromě samotné povinnosti platit televizní poplatky je poplatník povinen se zaevidovat do evidence poplatníků – pokud tak již neučinil, popřípadě pokud již v evidenci není veden v původní evidenci před účinností tohoto zákona.