Téma Benešových dekretů bylo stěžejní i při jednání poslanců EP

Benešovy dekrety do práva Evropské
unie nepatří, zopakoval dnes člen Evropského parlamentu Berndt
Posselt na pražském setkání poslanecké frakce EPP-ED (Evropská
lidová strana-Evropští demokraté). V diskusi o přistupování k
Evropské unii byly dekrety prezidenta Edvarda Beneše jedním ze
stěžejních témat.
Posselt je zastáncem osvětlení nynější role dekretů v českém
právu ještě před vstupem České republiky. Podle něj je ale pouze
na českém parlamentu, aby rozhodl, zda Benešovy dekrety ještě
platí, a pokud nikoliv, odkdy a proč. "Víte, to je ten problém.
Jeden tvrdí to, druhý ono, ale pro nás je důležitý názor českého
státu," řekl Posselt ČTK.
Otázku platnosti sporných prezidentských norem zřejmě posoudí
několik právnických týmů. Výbor Evropského parlamentu se rozhodl
zadat odbornou analýzu, zda jsou dekrety, na jejichž základě byli
po válce odsunuti sudetští Němci, platné ještě dnes. Právní
analýza EP má posoudit, zda dekrety ještě dnes vycházejí z
diskriminačních principů.
Poslanec ODS Jan Zahradil na jednání frakce řekl, že pokud
ví, připravuje i vláda srovnávací analýzu všech poválečných
konfiskačních norem v Evropě. Česká republika totiž nebyla
jedinou zemí, která podobné normy přijala. Předseda KDU-ČSL Cyril
Svoboda prohlásil, že kontroverzní normy nejsou v dnešní době
aplikovatelné, odporují-li zákazu diskriminace, jak jej upravuje
Listina základních práv a svobod.
Zpravodaj Evropského parlamentu pro Českou republiku Jürgen
Schröder podotkl, že kdyby byly normy platné ještě nyní, musel by
někdo prověřit, zda jsou v rozporu s právem EU. "To ale musíme
přenechat českým kolegům. Je to věc Čechů, oni musejí rozhodnout,
zda dekrety neodporují právu EU, nemůžeme za ně dělat domácí
úkol," řekl Schröder. Dodal, že v době přijímání dekretů je Češi
právem považovali za součást svého práva.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz