Uplatnění DPH u zdravotnických prostředků

Obecně při rozlišení zdravotnických prostředků pro účely uplatnění sazby DPH je nutno vycházet z určení daného výrobku. Podle příslušné evropské směrnice (93/42/EHS, nebo též 90/385/EHS či 98/79/ES) je určení účelu použití pouze záležitostí výrobce, který jako jediný rozhoduje o tom, co vyrábí a jaký určený účel použití pro zdravotnický prostředek stanovil. V České republice je definice zdravotnického prostředku uvedena v zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů. Technické požadavky na zdravotnické prostředky jsou obsaženy v nařízení vlády č. 336/2004 Sb.

Výrobce nemůže svůj výrobek dodatečně označit nebo zařazovat mezi zdravotnické prostředky, neboť již od předvýrobní fáze a návrhu zdravotnického prostředku musí postupovat v souladu s citovanými právními předpisy a harmonizovanými normami ( mj. ČSN EN ISO 14971).

Na trh může být zdravotnický prostředek uveden za podmínek uvedených v § 4 nařízení vlády č. 336/2004 Sb. Pro účely stanovení sazby DPH je jako rozhodující důkazní prostředek považováno písemné Prohlášení o shodě za podmínky, že jsou splněna i ostatní kritéria pro zdravotnický prostředek v tomto paragrafu uvedená.

Rozhodující pro stanovení sazby DPH je skutečnost, zda výrobek splňuje výše uvedená kriteria zdravotnického prostředku.

Zdroj: MF ČR

redakce (kp)

7. 3. 2005

pošli emailem

vytiskni článek