Úředníci "ztratili" státu lukrativní dům

 

NADTITULEK: STÁTNÍ MAJETEK

Stát zbytečně přišel o lukrativní dům v centru Prahy. Nemovitost v ceně nejméně 70 milionů korun přiřkl Obvodní soud pro Prahu 4 České spořitelně. A to přesto, že spořitelně dům nikdy nepatřil a dodnes je v katastru nemovitostí jako jeho majitel zapsán stát.

Za to, že si stát nedokázal uhlídat svůj majetek, může především liknavost úředníků ministerstva financí. Těm 15 let nevadilo, kdo a co dělá v "jejich" státní budově. Rozsudek ještě není pravomocný, stát se proti němu odvolal.

Pošlete to spořitelně

Vše začalo už v roce 1991. Z vlastnictví státního podniku Česká státní spořitelna (nyní v likvidaci) tehdy přešla naprostá většina nemovitostí na základě privatizačního projektu na novou akciovou společnost Česká spořitelna. Dům v Tyršově ulici v Praze 2 však na seznamu nebyl, a zůstal tak majetkem státu. A zůstal tam i v roce 1995, kdy se do majetku akciovky přidaly i nemovitosti, jež se čtyři roky předtím nepodařilo dohledat.

Bez ohledu na to a bez zájmu ministerských úředníků s domem volně disponovala Česká spořitelna. Ministerstvo přesto pochybení svých lidí odmítá. "V té věci musí rozhodnout soud," říká jen Jakub Haas z tiskového oddělení Ministerstva financí.

Kauza vrcholila na přelomu let 2005 a 2006, kdy údajně byly veškeré majetkové nejasnosti kolem privatizace České státní spořitelny vyřešeny, a podnik tak ministerstvo poslalo do likvidace. Jenže v majetku firmy zůstal trčet dům za sedmdesát milionů korun. A to likvidátor nemohl přehlédnout.

"Likvidátor vyzval Českou spořitelnu k vyklizení a vydání předmětné nemovitosti. To jsme odmítli s tím, že jsme vlastníkem objektu," říká mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. Likvidátor proto na spořitelnu podal žalobu. A soud rozhodl, že vlastníkem skutečně je Česká spořitelna. Bez ohledu na fakt, že dům nebyl na privatizačním seznamu. Podle soudkyně Bronislavy Gembčíkové stačí, že v listinách z roku 1991 se jasně píše, že Česká spořitelna přebírá veškerý majetek České státní spořitelny.

To, že se budova neobjevila na privatizačním seznamu, bylo prý pouze opomenutí. "Stát totiž za celou dobu až do roku 2006 nedal žádným způsobem najevo, že by byl vlastníkem sporných nemovitostí," stojí v rozsudku. A právě to je problém, za nějž mohou hlavně úředníci ministerstva.

Napodruhé to už vyšlo

Na nejasné vlastnictví přitom úřady upozornila v roce 2004 sama spořitelna. Tehdy si všimla, že u domu v Tyršově ulici není v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník. Katastr nemovitostí banku sice jako vlastníka na krátký čas zapsal, pak si toho všimli na ministerstvu financí a po několika výměnách dopisů mezi tehdejším ministrem Bohuslavem Sobotkou a katastrálním úřadem se zápis na katastru vrátil k původnímu: Vlastníkem je stát.

"Právě v souvislosti s požadavkem spořitelny o přepis vlastnictví si příslušný útvar vyžádal veškerou dokumentaci. A protože předložené doklady nebyly zhodnoceny jako dostatečné, katastrální úřad námitky ministerstva uznal," říká mluvčí Haas.

O tři roky později však soud rozhodl jinak. Přesvědčila ho především argumentace České spořitelny, že nezapsání zmíněného domu do jejího majetku bylo jen administrativní pochybení. "Přestože dům nebyl uveden v seznamu nemovitostí, který tvoří přílohu privatizačního projektu, v účetní rozvaze, která je sama přílohou privatizačního projektu, je už hodnota domu uvedena," argumentuje Klára Gajdušková.

Tehdy dosahovala hodnota domu téměř 80 milionů korun. Dnes je jeho cena podle znaleckého odhadu 70 milionů, ve skutečnosti však bude vyšší. Dá se to odvodit z toho, že v případech dalších lukrativních nemovitostí v Praze, které dražil tento státní podnik v likvidaci, se jejich cena vyšplhala vysoko nad odhadní cenu.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.