10. 11. 2002
ID: 19745upozornění pro uživatele
V čele Plzně bude zřejmě opět občanský demokrat Jiří Šneberger
Ještě před čtyřmi lety nepříliš
známý komunální politik Jiří Šneberger (ODS) stane po letošních
volbách zřejmě znovu v čele plzeňské radnice. Vyplynulo z
povolebních vyjednávání, podle nichž bude v Plzni vládnout
pravicová koalice tvořená vítěznou ODS a třemi menšími stranami.
Ještě před čtyřmi lety nepříliš
známý komunální politik Jiří Šneberger (ODS) stane po letošních
volbách zřejmě znovu v čele plzeňské radnice. Vyplynulo z
povolebních vyjednávání, podle nichž bude v Plzni vládnout
pravicová koalice tvořená vítěznou ODS a třemi menšími stranami.
Koaliční dohodu a programové prohlášení mají strany podepsat
ve středu, přičemž na tom, co doposud vyjednaly, se podle
posledních informací zřejmě už nic nezmění. V minulém volebním
období vládla v Plzni ODS společně se sociálními demokraty. ČSSD
bude nyní s komunisty v opozici.
Uplynulé funkční období ukázalo, že dvaačtyřicetiletý
Šneberger je schopným manažerem. Osvědčil se i během srpnových
záplav, na rozdíl od jeho stranického kolegy, starosty plzeňského
prvního obvodu Petra Baumruka, který čelil kritice za pasivitu.
Po záplavách se Šnerberger připojil ke kritikům státních dotací
na likvidaci povodňových škod, který označil za hloupý a
nesystémový.
Minulé vedení radnice má za sebou kromě dobře zvládnutých
povodní i řadu jiných úspěchů. K těm nejvýraznějším patří rozvoj
průmyslové zóny Borská pole, jejíž zásluhou se podařilo udržet
nezaměstnanost na únosné míře. Přes propouštění z plzeňské Škody
je dnes její míra dvě procenta pod celostátním průměrem. Město
hospodaří s přebytkem. Míra zadluženosti (podíl splátek vůči
vlastním příjmům) klesla od roku 1999 z 12 procent na loňských
2,9 procenta a letos má činit necelá čtyři procenta.
Výrazně poklesla i kriminalita (počet trestných činů klesl
loni proti roku 1998 o 11 procent), a to i díky rozvoji městské
policie. Už po svém nástupu dal Šneberger jasně najevo, že
městskou policii nehodlá rušit. Plzeň se ale musela vypořádat s
kritickou personální situací, když odešlo 60 ze stovky strážníků,
dnes jich ale slouží zhruba dvě stě. Bezmála 30 miliónů korun
vydalo město také na různé projekty prevence kriminality i na
drogovou problematiku.
Vedení města privatizovalo velkou část obecních bytů, jeho
druhá fáze, po které má Plzni zůstat jen asi 2000 bytů, začala
letos v říjnu. Město se zároveň samo pustilo do výstavby nových
bytů. Plzeň ale dodnes trápí nevyřešený obchvat, kvůli němuž
městem denně projíždějí tisíce automobilů. Výstavba obchvatu,
který by dokončil dálnici z Prahy na hranice s Německem, se po
letech sporů mezi silničáři a ekology znovu rozjela loni na jaře.
Přispěl k tomu i zvláštní zákon, jenž přes odpor prezidenta
přijal parlament a který prohlásil stavbu za veřejný zájem.
Společné vládnutí občanských a sociálních demokratů na
plzeňském magistrátu se nicméně nevyhnulo ani několika aférám.
Během čtyř let se vyměnilo několik radních, především z řad ODS.
Naposledy funkci opustil na začátku října radní Jiří Kubík (ODS),
který po povodních poslal z magistrátu nabídky pojišťovny, pod
nimiž byla podepsána jeho žena.
Sám staronový plzeňský primátor má za sebou i jeden čistě
osobní úspěch. Po nástupu do funkce bojoval s přebytečnými
kilogramy. Šneberger během půl roku od loňského podzimu do
letošního jara zhubl z 94 na zhruba 80 kilogramů - zejména díky
tomu, že odboural večerní přejídání. K podobnému kroku se
odhodlal i jeho náměstek Miroslav Kalous.
Jiří Šneberger se narodil 26. srpna 1960 v Plzni. Vyučil se
soustružníkem a poté dálkově vystudoval střední školu pro
pracující ve Škodě Plzeň. Po maturitě absolvoval Vysokou školu
strojní a elektrotechnickou v Plzni, obor technická kybernetika.
Po ukončení vysoké školy pracoval šest let v plzeňské Škodovce
jako systémový analytik. Od roku 1992 zastával Šneberger funkci
předsedy okresní privatizační komise. V roce 1995 byl jmenován do
čela regionálního pracoviště Fondu národního majetku v Plzni.
V komunální politice se pohybuje od roku 1994, kdy prvně
úspěšně kandidoval do plzeňského zastupitelstva. Na radnici
pracoval čtyři roky jako šéf komise pro nakládání s městským
majetkem a komise pro informační systém města. Do ODS vstoupil v
roce 1991, o rok později neúspěšně kandidoval v parlamentních
volbách, a zároveň byl zvolen do oblastní rady ODS v Plzni.
Je ženatý a má dvě děti.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
známý komunální politik Jiří Šneberger (ODS) stane po letošních
volbách zřejmě znovu v čele plzeňské radnice. Vyplynulo z
povolebních vyjednávání, podle nichž bude v Plzni vládnout
pravicová koalice tvořená vítěznou ODS a třemi menšími stranami.
Koaliční dohodu a programové prohlášení mají strany podepsat
ve středu, přičemž na tom, co doposud vyjednaly, se podle
posledních informací zřejmě už nic nezmění. V minulém volebním
období vládla v Plzni ODS společně se sociálními demokraty. ČSSD
bude nyní s komunisty v opozici.
Uplynulé funkční období ukázalo, že dvaačtyřicetiletý
Šneberger je schopným manažerem. Osvědčil se i během srpnových
záplav, na rozdíl od jeho stranického kolegy, starosty plzeňského
prvního obvodu Petra Baumruka, který čelil kritice za pasivitu.
Po záplavách se Šnerberger připojil ke kritikům státních dotací
na likvidaci povodňových škod, který označil za hloupý a
nesystémový.
Minulé vedení radnice má za sebou kromě dobře zvládnutých
povodní i řadu jiných úspěchů. K těm nejvýraznějším patří rozvoj
průmyslové zóny Borská pole, jejíž zásluhou se podařilo udržet
nezaměstnanost na únosné míře. Přes propouštění z plzeňské Škody
je dnes její míra dvě procenta pod celostátním průměrem. Město
hospodaří s přebytkem. Míra zadluženosti (podíl splátek vůči
vlastním příjmům) klesla od roku 1999 z 12 procent na loňských
2,9 procenta a letos má činit necelá čtyři procenta.
Výrazně poklesla i kriminalita (počet trestných činů klesl
loni proti roku 1998 o 11 procent), a to i díky rozvoji městské
policie. Už po svém nástupu dal Šneberger jasně najevo, že
městskou policii nehodlá rušit. Plzeň se ale musela vypořádat s
kritickou personální situací, když odešlo 60 ze stovky strážníků,
dnes jich ale slouží zhruba dvě stě. Bezmála 30 miliónů korun
vydalo město také na různé projekty prevence kriminality i na
drogovou problematiku.
Vedení města privatizovalo velkou část obecních bytů, jeho
druhá fáze, po které má Plzni zůstat jen asi 2000 bytů, začala
letos v říjnu. Město se zároveň samo pustilo do výstavby nových
bytů. Plzeň ale dodnes trápí nevyřešený obchvat, kvůli němuž
městem denně projíždějí tisíce automobilů. Výstavba obchvatu,
který by dokončil dálnici z Prahy na hranice s Německem, se po
letech sporů mezi silničáři a ekology znovu rozjela loni na jaře.
Přispěl k tomu i zvláštní zákon, jenž přes odpor prezidenta
přijal parlament a který prohlásil stavbu za veřejný zájem.
Společné vládnutí občanských a sociálních demokratů na
plzeňském magistrátu se nicméně nevyhnulo ani několika aférám.
Během čtyř let se vyměnilo několik radních, především z řad ODS.
Naposledy funkci opustil na začátku října radní Jiří Kubík (ODS),
který po povodních poslal z magistrátu nabídky pojišťovny, pod
nimiž byla podepsána jeho žena.
Sám staronový plzeňský primátor má za sebou i jeden čistě
osobní úspěch. Po nástupu do funkce bojoval s přebytečnými
kilogramy. Šneberger během půl roku od loňského podzimu do
letošního jara zhubl z 94 na zhruba 80 kilogramů - zejména díky
tomu, že odboural večerní přejídání. K podobnému kroku se
odhodlal i jeho náměstek Miroslav Kalous.
Jiří Šneberger se narodil 26. srpna 1960 v Plzni. Vyučil se
soustružníkem a poté dálkově vystudoval střední školu pro
pracující ve Škodě Plzeň. Po maturitě absolvoval Vysokou školu
strojní a elektrotechnickou v Plzni, obor technická kybernetika.
Po ukončení vysoké školy pracoval šest let v plzeňské Škodovce
jako systémový analytik. Od roku 1992 zastával Šneberger funkci
předsedy okresní privatizační komise. V roce 1995 byl jmenován do
čela regionálního pracoviště Fondu národního majetku v Plzni.
V komunální politice se pohybuje od roku 1994, kdy prvně
úspěšně kandidoval do plzeňského zastupitelstva. Na radnici
pracoval čtyři roky jako šéf komise pro nakládání s městským
majetkem a komise pro informační systém města. Do ODS vstoupil v
roce 1991, o rok později neúspěšně kandidoval v parlamentních
volbách, a zároveň byl zvolen do oblastní rady ODS v Plzni.
Je ženatý a má dvě děti.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
