15. 7. 2019
ID: 109596upozornění pro uživatele

Veřejně prospěšné práce – aktuální příležitost pro dlouhodobě nezaměstnané

S růstem ekonomiky se snižuje procento nezaměstnanosti. Přesto je však stále velký počet občanů, kteří dlouhodobě shánějí zaměstnání. Příležitostí jsou pro ně veřejně prospěšné práce. Aktuální opatření Ministerstva práce a sociálních věcí (viz dále) jim cestu usnadňuje.

Co jsou veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných podobných činnostech ve prospěch obcí,které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně. Právní úprava je v § 112  zákona o zaměstnansoti č. 435/2004 Sb. (dále ZOZ).

Pracovní příležitosti zaměstnavatelé vytvářejí na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Jeho výše může být až do skutečně vynaložených  prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na aktivní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.Poskytuje se měsíčně nebo v jiném dohodnutém období a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování mzdových nákladů (§ 24 vyhlášky č. 518/2004 Sb.- novela vyhlášky č. 444/2017 Sb., s účinností od 1.ledna 2018).

Příspěvek může být poskytnut i při kombinaci veřejně prospěšných prací a krátkodobého zaměstnání (doba trvání nejdéle 3 měsíce).

Finanční podpora na aktivní politiku zaměstnanosti je podle ZOZ ( ustanovení § 118 a § 119) poskytována formou příspěvku, případně úhrady za provedené služby.  Organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím státu nelze z finančních prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti poskytovat žádné příspěvky. Příspěvek může však úřad práce poskytnout územnímu samosprávnému celku i dobrovolnému svazku obcí (DSO). O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými osobami a fyzickými osobami, případně dalšími subjekty, písemnou dohodu podle ustanovení § 119 ZOZ. Dohodu tedy uzavírá úřad práce s obcí nebo  městem  jako se zaměstnavatelem.

Pracovněprávní vztah  na veřejně prospěšné práce uzavírají obce a další územní samosprávné celky s uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni na úřadu práce. Jejich zapojení do práce se osvědčuje, jak potvrzují zkušenosti některých obcí. Např. v Mladé Vožici  na Táborsku využívají tyto možnosti každým rokem. V roce 2018 byla v obci vytvořena 4  pracovní místa v rámci veřejně prospěšných prací v měsíčním průměru 80 194 korun. Evropský sociální fond na tuto částku přispěl 60 145 korun a Úřad práce v Táboře ze státního rozpočtu částkou 20 048 Kč. Nejinak je tomu i v letošním roce, kdy se počet veřejně prospěšných prací zřízených Městskýmn úřadem v Mladé Vožici zvýšil na šest. Na pracovních místech jsou zaměstnáni uchazeči o zaměstnání a věnují se péči o zeleň, podílejí se na údržbě veřejných prostranství, lisování PET lahví apod. Starosta města Mladá Vožice a senátor Mgr. Větrovský je s prací  uchazečů o práci spokojen a dodává, že se Městskému úřadu osvědčuje spolupráce s Úřadem práce v Táboře.

Finanční podpora na aktivní politiku zaměstnanosti je podle ZOZ ( ustanovení § 118 a § 119) poskytována formou příspěvku, případně úhrady za provedené služby.  Organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím státu nelze z finančních prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti poskytovat žádné příspěvky. Příspěvek může však úřad práce poskytnout územnímu samosprávnému celku i dobrovolnému svazku obcí (DSO). O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými osobami a fyzickými osobami, případně dalšími subjekty, písemnou dohodu podle ustanovení § 119 ZOZ. Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku. Dohoda musí rovněž obsahovat závazek zaměstnavatele, že  příspěvek vrátí  v případě, že mu byl poskytnut  v období 12měsíců před dnem nabytí právnímoci ropzuhodnutí o uložení pokuty za umožnněí výkonu nelegální práce. V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Neplní-li druhá strana sjednané podmínky, je úřad práce povinen dohodu o poskytnutí příspěvku vypovědět. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je podle zákona porušením rozpočtové kázně.

Na příspěvek, který nemůže být poskytnut před sjednáním dohody, není právní nárok. Úřad práce vždy hodnotí situaci na trhu práce ve svém regionu.

Pomoc Ministerstva práce a sociálních věcí

MPSV navyšuje fiannční podporu veřejně prospěšných prací v letošním roce ze současných 1,3 mld. Kč na 1,5 mld Kč. Dodatečných 200 mil Kč MPSV poskytuje z vlastních zdrojů a to z prostředků, které se resortu podařilo ušetřit v jiných rozpočtových položkách. Z těchto prostředků nejsou financovány pouze veřejně prospěšné práce, ale také další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jako jsou společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace, zřízení pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením nebo příspěvek na úhradu provozních nákladů spojených za zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.

Během roku 2018 se podařilo na veřejně prospěné práce umístit celkem 16 279 lidí. K 31. březnu 2019 bylo takto podpořených 2085 uchazečů o zaměstnání.

Příspěvkové organizace zřízené ÚSC

Podle ustanovení § 24 zák.č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, mohou rozhodnutím zastupitelstva ÚSC vznikat organizační složky ÚSC. Ty však hospodaří pouze jménem svého zřizovatele, nejsou účetní jednotkou a její pracovníci jsou zaměstnanci ÚSC a proto nemohou být příjemcem těchto prostředků. ÚSC může dále podle § 27 zák. č. 250/2000 Sb., zřídit příspěvkové organizace, které mají právní subjektivitu. Tito zaměstnavatelé - příspěvkové organizace - mohou dostat přesně účelově určené finanční prostředky pouze zprostředkovaně, tedy prostřednictvím rozpočtu svého zřizovatele ( zák.č. 250/2000 Sb.,§ 28 odst. 6). Obdobně se postupuje i v případě škol a školských zařízení zřízených ÚSC. Vrácení poskytnutých prostředků se rovněž musí provést prostřednictvím rozpočtu zřizovatele.

Společensky účelná pracovní místa

ÚSC mohou dále obdržet od úřadu práce příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa podle  podle § 113  ZOZ.

Maximální výše příspěvku se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst.Výše příspěvku zaměstnavateli na jedno společensky účelné pracovní místo může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za 1.až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese dosáhla nebo překročila průměrnou celostátní míru nezaměstnanosti. Jestliže zaměstnavatel zřídil více jak deset nových pracovních míst může výše příspěvku na zžízení jenfoho společensky účelného pracovního msíta  činit maximálně osminásobek  púrůměrné mzdy v národním hospodářství. Nedosahuje-li míra nezaměstnanosti v okrese  průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice, je příspěvek ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy a při zřízení více než 10 pracovních míst je to maximálně šestinásobek průměrné mzdy. Na vytvořené pracovní místo se může poskytnout  příspěvek návratný,  na úhradu úroků z úvěrů nebo jiný účelově určený příspěvek. Jestliže zaměstnavatel vyhradil nové pracovní místo pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, může mu být poskytnuta plná nebo částečná úhrada vyplacených mzdových nákladů na tohoto zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Za společensky účelné pracovní místo se považuje i  místo, které zřídil uchazeč o zaměstnání po dohodě s úřadem práce za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Umožňuje se, aby se jednalo nejen o místa nová, ale i místa vyhrazená pro určitý okruh uchazečů o zaměstnání (např. pro mladé lidi). Na těchto místech by mohli být uchazeči o zaměstnání obměňováni.

 Výše příspěvku

Podle § 113 z. o. z. se jedná o společensky účelná pracovní místa. Rozumí se tím pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.

Maximální výše příspěvku se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst ( § 113 odst.3 z. o. z.). Výše příspěvku zaměstnavateli na zřízení jednoho  společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek  průměrné mzdy  v NH. Průměrná míra nezaměstnanosti je v současnosti v ČR 2,8 %.

Pro tyto účely je každoročně Ministerstvem práce a sociálních věcí   vyhlašována  na základě zjištěných statistických údajů průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3.čtvrtletí předchozího kalendářního roku, která ovlivňuje práva a nároky na trhu práce pro příští kalendářní rok.

Pro rok 2019 je to částka 31 225 Kč , která byla zjištěna za první až třetí čtvrtletí 2018.  Do 1. ledna 2019 byla tato částka 28 761 Kč. 

Příklad:

V okrese je průměrná míra nezaměstnanosti 2,7 % a zaměstnavatel zřídil nové volné pracovní místo. Příspěvek od úřadu práce může být v maximální výši 124 900 Kč (dříve115 044 Kč).

Při zřízení více než 10 pracovních míst může být tento příspěvek až ve výši šestinásobku této průměrné mzdy, tedy 187 350 Kč (dříve172 566 Kč).

Jestliže by průměrná míra nezaměstnanosti v okrese dosahovala průměrné míry nezaměstnanosti v České republice  nebo by ji přesahovala, může být příspěvek při zřízení jednoho volného pracovního místa až šestinásobek průměrné mzdy, tedy 187 350 Kč (dříve 172 566 Kč) a při zřízení více než 10 pracovních míst až osminásobek průměrné mzdy, tedy 249 800 Kč (dříve 230 088 Kč).
   
Obecně prospěšné práce

Tento druh prací není na rozdíl od veřejně prospěšných prací a zřizování nových pracovních míst podle ZOZ dobrovolný. Přesto může obcím pomoci. Trestní zákoník  č. 40/2009 Sb.,uvádí obecně prospěšné práce jako druh trestu v § 62 až 65.  Soud může tento trest uložit  ve výměře  od 50 do 300 hodin   náležející v povinnosti  odsouzeného provést  v tomto rozsahu  práce  k obecně prospěšným účelům. Práce spočívají např. v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací  nebo jiných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních či jiných obecně prospěšných  institucí, které se zabývají vzděláním, vědou, kulturou, školstvím, humanitární pomocí, ochranou zdraví a životního prostředí,sociální, tělovýchovnou a sportovní činností  apod. V zimním období je vhodnou prací např. úklid zasněžených chodníků, které spravuje obec. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům odsouzeného. To je základní rozdíl od veřejně prospěšných prací podle ZOZ, za něž uchazeči o zaměstnání obdrží odměnu.

Úloha obce při výkonu trestu

Při ukládání trestu obecně prospěšných prací přihlédne soud ke stanovisku pachatele, k možnosti uložení tohoto trestu a k  zdravotní způsobilosti odsouzeného občana. Tento trest soud neuloží, je –li pachatel zdravotně nezpůsobilý k soustavnému výkonu práce. Zde rozhoduje posudek lékaře. Tento druh trestu soud může uložit jen tehdy, jestliže  horní hranice trestu za přečin spáchaný pachatelem nepřevyšuje 5 let. Odsouzený je povinen tento trest vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do dvou let ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu. Druh práce  a místo  jejich výkonu v rámci uloženého trestu obecně prospěšných prací určuje soud nařízením  jeho výkonu.  Většinou se jedná o práce ve prospěch obcí, které také výkon trestu realizují a organizují. Odsouzený nemůže  soudem stanovené podmínky trestu svévolně měnit. Pokud tak učiní a vykoná práce v rozporu  s rozhodnutím soudu (např. pro jiný  než určený obecní úřad), nelze takto vykonané práce  pokládat za výkon nařízeného trestu obecně prospěšných prací.

Podmínky na obecním úřadě

Odsouzený je povinen podle rozhodnutí soudu vykonat obecně prospěšné práce ve stanovené době, nejpozději do dvou let ode dne, kdy soud nařídil výkonu trestu. Stanovenou dobou se rozumí konkrétní a časové vymezení (harmonogram) provádění výkonu tohoto trestu příslušným obecním úřadem v rámci projednání podmínek jeho výkonu s odsouzeným. Při vymezení této doby postupuje přitom obecní úřad tak, aby odsouzený mohl vykonat uložený trest v uvedené lhůtě. Podmínky výkonu trestu musí odsouzený projednat v termínu stanoveném probačním úředníkem pověřeným kontrolou nad výkonem trestu na obecním úřadě, u něhož má vykonávat obecně prospěšné práce. Bližší podrobnosti uvádítrestní řád (zákon č.141/1961 Sb.) v § 336 a 337.

Obec při provádění obecně prospěšných prací spolupracuje s probačním úředníkem, který kontroluje plnění trestu. Sděluje mu např. požadavky na provedení těchto prací, průběh a plnění trestu na pracích ve prospěch obce apod.

 Požadavky obcí

Obecní úřady mohou sdělovat své požadavky na vykonání obecně prospěšných prací středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém mají být obecně prospěšné práce vykonávány. Zároveň jsou povinny mu sdělit  každou podstatnou změnu týkající se takového požadavku, ab středisko mělo průběžný přehled o potřebě těchto prací. Probační úředník pak informuje sodu na jeho žádost o potřebě obecně prospěšných prací v požadovaném obvodu.
                      
Shrnutí

Finanční situace územních samosprávných celků, zejména obcí, není záviděníhodná. Částečnou pomocí pro ně může být využití všech právních nástrojů, které mají k výkonu své pravomoci k dispozici. Patří mezi ně i různé formy prospěšných prací. Jedná se o obecně prospěšné práce a o veřejně prospěšné práce. Obecně prospěšné práce jsou druhem trestu. O jejich výkon mohou obce požádat soud a uvedou specifikaci prací, které by mohly být v této formě u obce vykonávány.  Veřejně prospěšné práce organizuje obec pro uchazeče o zaměstnání, kteří je pak vykonávají  za odměnu v pracovněprávním vztahu k obci na dobu určitou. Na tyto práce mohou obce dostat příspěvky od úřadu práce.

JUDr. Ladislav Jouza                           

JUDr. Ladislav Jouza,
advokát a rozhodce pracovních sporů

 

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz