Většinoví akcionáři mohou dál vytěsňovat malé
Brněnský Ústavní soud včera odložil jednání o sporných ustanoveních obchodního zákoníku na neurčito
Datum: 11.01.2007
Název: Většinoví akcionáři mohou dál vytěsňovat malé
Ročník: 17
Číslo: 009
Autor: Markéta Pudilová
Str.: 19 - Celostátní
Pořadí: 01
Rubrika: Trhy & ekonomika
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 11.01.2007 06:35:02
Identifikace: PR20070111000082
Text:
Brněnský Ústavní soud včera odložil jednání o sporných ustanoveních obchodního zákoníku na neurčito
Na neurčito odložil Ústavní soud jednání o možné protiústavnosti části obchodního zákoníku, který povoluje vytěsnění akcionářů s menšinovými podíly. Většinoví vlastníci s 90 a více procenty akcií tak stále mohou drobné majitele přimět k tomu, aby jim své akcie odprodali.
"Soud dostal v poslední chvíli obsáhlou argumentaci, kterou musel doručit všem účastníkům řízení. Nebyl tak dostatek času na to se s ní seznámit," řekl Právu mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil. Návrh na zrušení několika kontroverzních paragrafů obchodního zákoníku podali představitelé Městského soudu v Praze, se stejným návrhem se na Ústavní soud obrátila také skupina senátorů.
Novela obchodního zákoníku, která začala platit v roce 2005, umožnila držitelům většinových podílů vyplatit menšinové akcionáře, a to i proti jejich vůli. Cenu za akcii určuje znalec.
Drobní si stěžují
Minoritní akcionáři si stěžují, že nabízená cena za akcie je ve většině případů nižší, než se pohybuje jejich hodnota na trhu.
Podle odborníků sice tuto metodu přezdívanou squeezeout uplatňují i ostatní země, na rozdíl od České republiky ale nemají majoritní akcionáři možnost si sami zvolit znalce, který firemní akcie ocení.
"Menšinoví akcionáři tak musí akceptovat cenu navrženou většinovým vlastníkem. K této transakci přistupuje většina firem, zbaví se tak například těch, kteří by mohli dělat problémy při valných hromadách nebo je zdržovat," řekl Právu analytik brokerské firmy Cyrrus Marek Hatlapatka. Celkové náklady na vytěsnění drobných akcionářů v českých firmách narostly již na takřka 10,5 miliardy korun. Jen státem ovládaný ČEZ přišel tento proces na více než dvě miliardy korun. Záměr převzít stoprocentní kontrolu oznámili od července 2005 většinoví majitelé 256 společností. ČTK to sdělila členka představenstva agentury Čekia Petra Doležalová.
Vytlačování menšinových akcionářů nemusí být zdaleka u konce. Doležalová odhadla celkový počet firem, které by k tomu ještě mohly přistoupit, tedy těch, v nichž jeden akcionář drží více než 90procentní podíl, na asi 400. Náklady vlastníků společností by tím stouply na 12 až 13 miliard korun.
Významně by k tomu přispěla belgická společnost KBC, která již oznámila, že chce vlastnit všechny akcie Československé obchodní banky.
Tabulka
Největší případy vytěsnění akcionářů
Společnost Majitel Náklady
Česká pojišťovna CESPO B.V. (skupina PPF) 1,46 mld. Kč
Severočeské doly ČEZ, a.s. 1,12 mld. Kč
Plzeňský Prazdroj Pilsner Urquell Investments B.V. (SABMiller) 1,09 mld. Kč
OKD Karbon Invest (skupina RPG Z. Bakaly) 0,47 mld. Kč
Stavby silnic a železnic Eurovisia S.A. 0,45 mld. Kč
Severočeská energetika ČEZ 0,45 mld. Kč
Zdroj: ČEKIA
Foto popis: Ústavní soud v Brně včera nerozhodl ve sporu o údajnou protiústavnost části obchodního zákoníku, která umožňuje vytěsňování menšinových akcionářů ze společností. Jednání odročil, neboť den před zasedáním pléna obdržel od dvou soudkyň Městského soudu v Praze, které navrhují zrušení sporných ustanovení, doplňující informace a zatím je nestačil prostudovat.
Foto autor: Foto ČTK/Igor Šefr
<<<Konec>>>
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz