Volba prezidenta vede k ústavní krizi

 

Tajně chce volit jen ODS, ostatní jsou proti

Hlasování nemůže začít

Volba prezidenta se včera výrazně zkomplikovala: není jasné, jak hlavu státu volit a zda zítra volba vůbec může začít.

ODS je po včerejšku jedinou stranou, která prosazuje tajnou volbu. Ta nahrává spíše Václavu Klausovi. Všichni ostatní se kloní k volbě veřejné.

Výsledkem je, že každá z komor parlamentu, sněmovna a Senát, chce volit jinak. Neexistuje jednoznačný výklad, jak takovou situaci podle práva řešit, což může vyvolat ústavní krizi.

Sami politici se včera mezi sebou nedokázali dohodnout, což je největší rozkol uvnitř trojbarevné vládní koalice během jejího ročního fungování.

Zelení otáčí, lekli se Šloufa

"V této chvíli jde o to, jak důstojná bude ta páteční volba, pokud vůbec po takových obstrukcích proběhne," uvedl včera premiér Mirek Topolánek.

Premiérovi se situace včera nečekaně vymkla z rukou. Zelených totiž dopoledne otočili a místo tajné volby začala prosazovat volbu veřejnou. "Zlomovým momentem pro naše rozhodnutí byla zdokumentovaná schůzka prezidentského kancléře Jiřího Weigla s šedou eminencí expředsedy ČSSD Miloše Zemana panem Miroslavem Šloufem," prohlásil předseda Martin Bursík. Šlouf sháněl hlasy pro Klause, a podle Bursíka je veřejné hlasování jedinou možnou obranou před nebezpečím "nekalých zákulisních dohod".

Veřejnou volbu už předtím chtěli sociální demokraté a lidovci. K nim a zeleným se včera začali přiklánět i komunisté, definitivně se ale rozhodnou dnes.

Najednou tak začala hrozit patová situace. Dřív, než se začne v pátek volit, musí zákonodárci rozhodnout jak.

Budou-li všichni trvat na svém, pak Senát, v němž dominuje ODS, si vybere tajnou volbu, zatímco sněmovna volbu veřejnou. Pro tu už se včera vyslovil organizační výbor sněmovny. Prezident se ale volí na společné schůzi obou komor a dosud bylo zvykem, že způsob volby je jednotný. Veřejně byl naposledy zvolen Václav Havel v roce 1989, pak se vždy volilo tajně.

"Skutečně chybí jednoznačná úprava způsobu, jak se volí. Ústavní krize se vyloučit nedá," upozorňuje expert na ústavní právo Aleš Gerloch, děkan pražské právnické fakulty.

Topolánek se včera celý den snažil situaci vyřešit. Nejdříve ke spolupráci přemlouval lidovce a po neúspěchu tři čtvrtě hodiny trvajícího jednání svolal schůzku šéfů všech koaličních stran.

Ta ovšem také dopadla bez výsledku.

Topolánek neuspěl

"Určitě jsme se neposunuli. Bohužel, ta právní stanoviska jsou různá," konstatoval po schůzce šéf lidovců Jiří Čunek.

Topolánek na schůzce vyčítal zeleným, že upustili od prosazování tajné volby. "Martinu Bursíkovi jsem vytknul to, že pomáhá Jiřímu Paroubkovi a Davidu Rathovi," dodal premiér.

"Čekají nás perné chvíle," zhodnotil situaci předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD).

Možností, jak rodící se ústavní krizi předejít, je několik. Podle Vlčka "vše nasvědčuje tomu, že sněmovna ve způsobu volby nakonec senátory přehlasuje".

To se ale členům horní komory nezamlouvá. "Ústava neumožňuje, aby sněmovna přehlasovala Senát. V momentě, kdyby se to stalo, a my bychom se stali méněcennou komorou a sněmovna nás přehlasovala, tak přichází v úvahu stížnost k ústavnímu soudu," řekl šéf Senátu Přemysl Sobotka.

Právníci v této variantě nemají jasno, shodnou se ale na tom, že spor o volbu nemůže řešit soud.

"Volba prezidenta je nepřezkoumatelná, není na koho se obrátit, a to se týká i procedury hlasování," sdělil Gerloch, který ale s tím, že by sněmovna vnutila Senátu způsob hlasování, nesouhlasí.

Profesor ústavního práva a poslanec za ČSSD Zdeněk Jičínský v tom problém nevidí. "Senát je slabší komorou, proto ho poslanci přehlasovat mohou," říká.

Druhou variantou je možnost, že by obě komory hlasovaly v jiném režimu, sněmovna veřejně a Senát tajně. Právníci ale ve výjimečné shodě tvrdí, že to nelze.

"Jde o společné zasedání komor, zejména při třetím kole, kdy se hlasy Senátu a sněmovny sčítají, si to nedovedu představit," říká Gerloch. "Volit v různých režimech je nemožné," uvedl Jičínský.

Poslední možností, jak zachránit důstojnou volbu prezidenta, je ústupek některé ze stran.

"Pořád doufám, že se dohodneme," sdělil Vlček.

Oba prezidentští kandidáti - Klaus i Švejnar - odmítli zmatky kolem volby komentovat.

Podle odhadu některých poslanců znamená veřejná volba to, že nebude zvolen nikdo. "To by bylo fakticky vítězství komunistů v první volbě," komentoval situaci jeden z koaličních poslanců.


http://HN.IHNED.CZ/c1-22907910-volba-prezidenta-vede-k-ustavni-krizi

Zpracovatel: Anopress IT a.s.