Volební období současné Poslanecké sněmovny skončí 20. června

Volební období současné Poslanecké
sněmovny skončí 20. června. Teprve poté se může konat ustavující
schůze nové sněmovny, která vzejde z voleb 14. a 15. června.
Podle právníků, které dnes ČTK oslovila, neumožňují časové lhůty
dosavadní sněmovně to, aby se případně sešla ještě mezi 15. a 20.
červnem. Poslední jednání dolní komory v tomto volebním období se
tak odehraje ve čtvrtek 13. června.
Čtyřleté volební období sněmovny skončí 20. června, neboť
poslední volby se konaly 19. a 20. června 1998. Uplynutím
volebního období zaniknou i mandáty dosavadních poslanců. Mandáty
jejich následovníků vzniknou zvolením 14. a 15. června.
Někteří právníci považují v tomto směru zákony za nedokonalé,
neboť podle nich umožňují souběžnou existenci dvou různých skupin
lidí s mandáty. Odborník na ústavní právo Josef Blahož v tom ale
nevidí problém, neboť "staří" poslanci podle něj už po volbách
stejně nemohou rozhodovat.
Praktickou činnost parlamentu tyto věci podle právníků ale
neovlivní. Ustavující schůze nové sněmovny může být nejdříve
jeden den po uplynutí předchozího volebního období dolní komory.
Letos to bude v době po 20. červnu. Podle kuloárových informací
se s ustavujícím jednáním předběžně počítá na 10. července.
Před ustavující schůzí sněmovny by měl prezident Václav Havel
svolat zasedání dolní komory. Zasedání není totožné se schůzí
sněmovny. Pojmem "zasedání sněmovny" se obecně označuje celé její
funkční období mezi volbami, v jehož rámci se konají jednotlivé
schůze. Havel by měl svolat zasedání sněmovny tak, aby začalo
nejpozději 30. den po volbách. Kdyby zasedání nesvolal, dolní
komora by se ve stejné lhůtě sešla sama.
Konec volebního období a ustavení nové sněmovny se může
promítnout i do práce horní komory. Do doby, než se noví poslanci
sejdou na ustavující schůzi, může Senát ve výjimečných naléhavých
případech vykonávat prozatímní zákonodárné pravomoci parlamentu.
"Zákonodárná moc přechází do té doby, než se sejde nová
Poslanecká sněmovna, na Senát," řekl ČTK Blahož. Taková situace
by ale mohla nastat například jen při ohrožení státu, veřejného
pořádku nebo kdyby nastala hluboká hospodářská krize, uvedl.
Podotkl, že Senát by rozhodoval o navržených opatřeních
vlády, která by se již vymykala její pravomoci a podléhala by
schválení parlamentu. "Neznamená to ale, že za normálního chodu
ústavního systému, kdy nic nehrozí, by Senát mohl takováto
opatření zákonodárného charakteru přijímat," dodal.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz