Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla

Způsobí-lí škůdce při dopravní nehodě škodu na automobilu poškozeného, může poškozený požadovat náhradu nutně a účelně vynaložených nákladů za nájem náhradního vozidla. Poškozený nemůže požadovat, aby mu škůdce (resp. pojišťovna škůdce, případně u nepojištěných aut Česká kancelář pojistitelů) uhradil částku, kterou skutečně zaplatil pronajímateli za poskytnutí náhradního vozidla v jakékoli výši. Poškozený má nárok jen na náhradu nutně a účelně vynaložených nákladů.

Nejprve se krátce zaměříme na otázku, v jaké situaci nepůjde o nutně vynaložené náklady, tj. v jakém případě poškozený vůbec nárok na náhradu nákladů nemá. Poškozený nebude mít nárok na náhradu nákladů za nájem náhradního automobilu, pokud mohl místo poškozeného automobilu používat jiný svůj (obdobný) automobil.[2] I když poškozený vlastní více automobilů, bude mít nárok na náhradu nákladů za nájem náhradního automobilu, jestliže automobily jsou natolik odlišné, že žádný z jeho automobilů nemůže poškozený automobil zastoupit.[3]

Při posuzování účelnosti judikatura označuje za rozhodná kritéria: „délku doby nájmu ve vztahu k době potřebné na opravu poškozeného vozidla (resp. k době nutné pro obstarání nového vozidla namísto zcela zničeného), vlastnosti náhradního vozidla, které by měly být v zásadě srovnatelné s vozem poškozeným, a výpůjční cenu, jež by měla být ve vztahu k danému typu vozidla a době výpůjčky obvyklá.“[4] V rozsudku ze dne 29.5.2025, sp. zn. 25 Cdo 1685/2024 Nejvyšší soud posuzoval, zda k výše uvedeným kritériím má být přidáno ještě jedno další, kdy posuzoval otázku, „zda za podmínku pro závěr o účelnosti zajištění náhradního vozidla lze pokládat též prokázání skutečného používání náhradního vozidla poškozeným k jízdě. Tedy zda je namístě zkoumat, po jakou dobu bylo náhradní vozidlo poškozeným fakticky provozováno, a náhradu přiznat jen za ty dny, u nichž poškozený prokáže, že vozidlo skutečně využil.” 

Vzhledem k výše uvedenému, prvním kritériem při posouzení účelnosti vynaložených nákladů je posouzení účelnosti celkové doby, po kterou byl automobil pronajat. Toto kritérium závisí na skutečnosti, jestli je poškozený automobil opravován, nebo jde o totální škodu. 

Reklama

AI pro práci s judikaturou (online - živé vysílání) - 21.1.2026

21.1.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

V případě totální škody je nájem náhradního automobilu účelný zásadně minimálně do doby, než je poškozený objektivně informován, že jeho automobil nebude opraven, tedy že jde o totální škodu.[5] K tomu, aby byl poškozený objektivně informován o totální škodě, nestačí, pokud poškozený při oznámení škody pojišťovně škůdce označí poškození vozidla jako totální škodu, tedy pokud se poškozený sám laicky domnívá, že půjde o totální škodu. Poškozený není objektivně informován ani ve chvíli, kdy automobil prohlédne servisní technik a ve zprávě z prohlídky uvede “možnost totální škody”. Poškozený je objektivně informován teprve tehdy, když obdrží vyrozumění pojišťovny škůdce, že poškozený automobil nebude opravován.[6]

Pokud poškozený nemá dostatek finančních prostředků, aby si mohl pořídit nový automobil, bude nájem náhradního vozidla zásadně účelný až do okamžiku, kdy poškozenému pojišťovna vyplatí náhradu škody za znehodnocený automobil.[7] Požaduje-li poškozený náhradu škody až do doby, kdy mu bylo vyplaceno pojistné plnění, soud nemůže přiznat poškozenému jeho nárok jen do doby, kdy byl poškozený pojišťovnou vyrozuměn o totální škodě, aniž by soud posuzoval majetkové poměry poškozeného a odůvodnil, že si poškozený mohl nový automobil pořídit již po vyrozumění pojišťovnou.[8] Ve zvláštních případech může poškozený požadovat náhradu za nájem náhradního vozidla až do doby, než si zajistí nový automobil. Takto byla poškozenému přiznána náhrada za nájem náhradního vozidla v případě, kdy mu byl znehodnocen automobil pro převážení nebezpečných nákladů. Poškozený objednal nové vozidlo bezprostředně poté, kdy byl pojišťovnou vyrozuměn, že se jedná o totální škodu, ale vzhledem k nutnosti speciální úpravy vozidla nebylo možné nové vozidlo zajistit dříve než k datu, kdy bylo poškozenému dodáno.[9]

V případě opravy automobilu má poškozený zásadně nárok na náhradu nákladů do doby, než bude vozidlo opraveno. Pokud je poškozený pojišťovnou vyzván, aby s opravou vozidla vyčkal do doby, než vozidlo zkontroluje servisní technik pojišťovny, má poškozený nárok na náhradu nákladů i za dobu, kdy vyčkává s opravou automobilu.[10]

K otázce, jestli je účelný nájem automobilu po celou dobu řešení škodné události, nebo jen ve dnech, kdy poškozený náhradní automobil skutečně užíval, se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 29.5.2025, sp. zn. 25 Cdo 1685/2024. Nejvyšší soud uvedl: „Při posuzování účelnosti nákladů na zajištění náhradního vozidla je třeba zásadně vyjít z toho, že náhradní vůz má umožnit poškozenému zachování obvyklého standardu, jaký měl před škodní událostí, proto je zpravidla nerozhodné, zda a v jakém rozsahu po dobu opravy náhradní vozidlo sloužilo poškozenému k jízdě, odpovídá-li to způsobu, jímž bylo před škodní událostí užíváno poškozené vozidlo.” Nejvyšší soud nicméně dodal: „To však nezbavuje soud povinnosti přihlížet při hodnocení účelnosti nákladů vynaložených na zajištění náhradního vozidla ke všem konkrétním podmínkám posuzovaného případu. Nelze tedy vyloučit, že s ohledem na specifické a výjimečné okolnosti věci shledá soud zajištění náhradního vozidla zcela či po určité období neúčelným, k takovému rozhodnutí však může přistoupit jen z důležitých důvodů, výjimečně a po zralé a řádně odůvodněné úvaze.“ V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že náklady na nájem náhradního automobilu byly účelně vynaloženy po celou dobu od 1.10.2018 do 1.7.2019, i když poškozená náhradní automobil skutečně využila jen v 38 dnech, protože v tomto konkrétním případě „sloužilo náhradní vozidlo k zachování obvyklého standardu pro výkon předmětu činnosti poškozené i jen tím, že jej měla k dispozici.”[11]

K druhému kritériu, tedy k otázce, jaké automobily lze považovat za obdobné, se Nejvyšší soud vyjádřil například v rozhodnuti ze dne 30.3.2010, sp. zn. 25 Cdo 3911/2007. V tomto případě šlo o otázku, jestli obdobným vozidlem k poškozenému BMW M5 může být poškozeným pronajatý Mercedes 300 SL, nebo má být nahrazeno jen nájemné v té době rovněž dostupného Opelu Omega. Nejvyšší soud v tomto případě uložil odvolacímu soudu, aby k otázce obdobnosti vozidel doplnil dokazování, s tím, že „úvaha o „srovnatelnosti“ vypůjčeného vozidla s vozem poškozeným závisí vždy na okolnostech konkrétního případu”[12]. Můžeme doplnit, že v jiných případech byl shledán obdobnou náhradou za automobil vyšší střední třídy rovněž automobil vyšší střední třídy.[13]

Pokud jde o výpůjční cenu, náhrada zásadně nesmí přesahovat obvyklou cenu nájmu obdobných aut v daném místě a čase.[14] Důkazní břemeno pro odůvodnění výše nájemného tíži žalobce (tj. poškozeného).[15]

Můžeme tak shrnout, že poškozený, jehož automobil byl poškozen při autonehodě, má nárok na náhradu nákladů za nájem náhradního automobilu. Nemá však nárok na náhradu skutečně vynaložených nákladů v jakékoliv výši, ale pouze na náhradu nákladů nutně a účelně vynaložených. Účelnost se hodnotí vždy podle konkrétních okolností případu, rozhodujícími otázkami jsou celková délka doby nájmu náhradního automobilu, obdobnost poškozeného a půjčeného automobilu a výpůjční cena. Počet dnů, po které poškozený náhradní automobil skutečně použil, není pro stanovení celkové doby nájmu náhradního automobilu podstatný.

Mgr. Lenka Zítková