Výpověd z pracovního poměru

Hned v úvodu je potřeba upozornit, že Zákoník práce nezná pojem samoživitel. Zákoník práce používá pojmu „osamělý zaměstnanec“, kterým se rozumí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou.

Ve Vašem případě je třeba zohlednit skutečnost, že pracovní poměr dotčeného zaměstnance bez dalšího skončí uplynutím sjednané doby, tj. 31.12.2004 a dále, že se jedná o osamělého zaměstnance trvale pečujícího o dítě mladší 15-ti let. Mimo jiné i z těchto důvodů není vhodné pro ukončení pracovního poměru použít institutu výpovědi z pracovního poměru, protože výpovědní lhůty jsou minimálně dvouměsíční, přičemž výpovědní lhůta počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Po vyloučení možností rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením (z dotazu není zřejmé, že by zaměstnanec porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem)  a zrušením ve zkušební době, nám zbývá poslední způsob skončení pracovního poměru, a to dohoda.

Právě pouze dohodu o rozvázání pracovního poměru lze v tomto případě doporučit pro „bezproblémové“ ukončení pracovního poměru. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná a pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě.