Vznik povinnosti podat daňové přiznání a hlášení k dani z příjmů fyzických osob

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Poplatník jako daňový subjekt nebo
zákonný zástupce osoby, která není způsobilá k samostatnému jednání před správcem daně tj. před finančním úřadem nebo
zmocněný zástupce zvolený poplatníkem.

Postup řešení
Daňové přiznání podává ten, kdo má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP)
nebo
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 DAP)
nebo
příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)
nebo
příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP)
nebo
ostatní příjmy (§ 10 DAP).

Příjmem se rozumí peněžní i nepeněžní příjem dosažený i směnou. Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon 151/1997 Sb. o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů.

DAP lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Součástí DAP jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise.

V DAP jste povinen si daň sám vypočítat a uvést též případné výjimky, osvobození, zvýhodnění, slevy, odpočty a vyčíslit jejich výši.

Vyřizuje
Finanční úřady
DAP podejte na finančním úřadě v místě Vašeho bydliště.
V případě pochybností o místní příslušnosti k finančnímu úřadu si podle místa vašeho bydliště vyhledejte konkrétní místo v příloze č. 1 zákona 531/1990 Sb. o územních finančních orgánech. Jsou zde uvedeny názvy, sídla a územní působnosti jednotlivých finančních úřadů.

Potřebné doklady
Žádné dokumenty nejsou stanoveny.

Potřebné formuláře
Tiskopis DAP typ a DAP typ B.

Tiskopisy jsou k dispozici na příslušných finančních úřadech a dále na internetových stránkách:

české daňové správy,
Ministerstva financí.
DAP typu A je určeno poplatníkům, kteří měli ve zdaňovacím období příjmy pouze ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zdrojů na území ČR. Jedná se o poplatníky - zaměstnance, kteří ve zdaňovacím období pobírali zdanitelný příjem od plátce (plátců) - zaměstnavatele (zaměstnavatelů).

DAP typu B je určeno poplatníkům, kteří měli příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP) a nepodávají DAP typu A, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP), příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP), příjmy  z pronájmu (§ 9 ZDP) nebo ostatní příjmy (§ 10 ZDP).

Správní a jiné poplatky
Správní ani jiné poplatky nejsou v souvislosti s podáním DAP stanoveny.

Lhůty pro vyřízení
DAP podáte nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jste-li poplatník, který má povinnost na základě zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podáváte DAP nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty. Pokud v prodloužené lhůtě daňový poradce zemře nebo zanikne a přiznání v prodloužené lhůtě podá daňový subjekt sám, je lhůta zachována.

Zemřel-li daňový subjekt dříve, než bylo podáno přiznání k dani, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelý daňový subjekt do šesti měsíců po jeho úmrtí. Je-li právních nástupců více, podá přiznání kterýkoliv z nich. Nedohodnou-li se, který z nich přiznání podá, určí jej správce daně. Přejde-li právní nástupnictví na stát, tato povinnost nenastává. Není-li právní nástupce znám, podá přiznání zmocněnec ustanovený správcem daně. Zmocněnec ustanovený správcem daně podá přiznání do tří měsíců po svém ustanovení. Správce daně může lhůtu tří měsíců na žádost právního nástupce nebo zmocněnce prodloužit.

Při prohlášení konkurzu podle zvláštního předpisu (tím je zákon č. 328/1991Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů) je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti prohlášení konkurzu přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Prohlášením konkurzu se daňové řízení nepřerušuje.

Při zrušení konkurzu podle zvláštního předpisu je daňový subjekt povinen podat do konce následujícího měsíce ode dne zrušení konkurzu přiznání za období trvání konkurzu.

Další účastníci (dotčení) postupu
Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

Další činnosti jsou po vás jako žadateli požadovány
Další činnosti nejsou stanoveny.

Právní předpis, podle kterého se postupuje
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
586/1992 Sb., o daních z příjmů

Související předpisy
563/1991 Sb., o účetnictví
328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání
531/1990 Sb., o územních finančních orgánech

Opravné prostředky
Když zjistíte, že daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší než poslední známá daňová povinnost, jste povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání nebo hlášení. V dodatečném daňovém přiznání nebo hlášení uvedete i den zjištění důvodů pro jeho podání. V této lhůtě je dodatečná daň též splatná. Nestanoví-li ZSDP nebo jiný daňový zákon jinak, dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší lze podat za podmínek níže uvedených v odstavci 4, a to ve stejné lhůtě, která je stanovena pro dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost vyšší nebo daňovou ztrátu nižší; účinky nastávají dnem uplynutí lhůty pro jeho podání. Pokud daňový subjekt neplatně podá dodatečné daňové přiznání ještě před stanovením daně nebo daňové ztráty, budou údaje v něm uvedené využity při jejím vyměření. Poslední známou daňovou povinností je částka daně nebo daňová ztráta ve výši, jak ji naposled stanovil pravomocně, a to bez ohledu, zda daň byla stanovena podle § 46 odst. 5 ZSDP platebním výměrem, dodatečným platebním výměrem nebo rozhodnutím o opravném prostředku.

Dodatečné přiznání nebo hlášení není přípustné, byl-li před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se dodatečné přiznání nebo hlášení týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu. Je-li na základě úkonu správce daně vydáno rozhodnutí o daňovém základu či dani, za dobu ukončení úkonu se považuje den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání nebo hlášení podle odstavce 1 se do doby ukončení úkonu správce daně přerušuje a nová lhůta počne běžet od ukončení tohoto úkonu. Tato nová lhůta se uplatní i v případě, že v době trvání úkonu správce daně marně uplynula lhůta stanovená pro podání dodatečného daňového přiznání nebo hlášení zvláštním daňovým zákonem. Daňový subjekt musí být o takovém úkonu zpraven.

Před uplynutím lhůty k podání přiznání nebo hlášení může daňový subjekt podat opravné přiznání nebo hlášení. Pro vyměřovací řízení se pak použije tohoto opravného přiznání nebo hlášení a k přiznání nebo hlášení předchozímu se nepřihlíží.

Dodatečné daňové přiznání nebo hlášení na daňovou povinnost nižší nebo daňovou ztrátu vyšší, proti poslední známé daňové povinnosti, lze platně podat jen tehdy, nejsou-li splněny podmínky pro užití mimořádných opravných prostředků tj. obnovy řízení nebo přezkoumání daňového rozhodnutí (podle § 54 a 55b ZSDP), a to do lhůty stanovené ZSDP (§ 47 odst. 1 zákona), není-li zvláštním předpisem stanoveno jinak. Toto dodatečné daňové přiznání nebo hlášení nelze však platně podat v případech, kdy
a) původní daňová povinnost byla stanovena podle pomůcek nebo byla sjednána,
b) je uplatňováno snížení základu daně v důsledku snížení výnosů (příjmů) či uskutečněných zdanitelných plnění, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto v odvolání nebo v mimořádném opravném prostředku,
c) se týká daňové povinnosti, kde rozhodnutí o ní bylo již pravomocně přezkoumáno soudem,
d) dodatečným přiznáním na nižší daňovou povinnost nebo vyšší ztrátu by byla dotčena část daňové povinnosti již jednou dodatečně stanovená, při použití stejných důkazů.

Dojde-li v důsledku dodatečného daňového přiznání ke snížení původní daňové povinnosti, sníží se současně s výjimkou pokut a zvýšení daně i daňové příslušenství připadající na částku snížení původní daňové povinnosti, a to od původního dne splatnosti.

Dodatečná nebo opravná daňová přiznání či hlášení podávají se na tiskopisech, které však musí být výslovně v záhlaví označeny jako dodatečné nebo opravné. V dodatečném daňovém přiznání nebo hlášení se vyznačí rozdíly proti poslední známé daňové povinnosti.

Sankce v případě nedodržení předepsaných povinností
Nebylo-li daňové přiznání nebo hlášení, nebo dodatečné daňové přiznání nebo hlášení o dani Vámi podáno včas, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň o 10% (§ 68 ZSDP). Nesplněním povinnosti podat DAP se dále vystavujete nebezpečí opakovaného uložení pokuty od finančního úřadu, a to až do výše 2 mil. Kč.

Návod je zpracován podle právního stavu ke dni 21. 6. 2004

Zdroj: MF ČR