epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 1. 2016
    ID: 100239upozornění pro uživatele

    Změna smlouvy pohledem připravovaného zákona o zadávání veřejných zakázek

    Tématem tohoto článku je přiblížení institutu změny závazku z uzavřené smlouvy z pohledu návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“)[1].

     
     Hirst, a. s.
     
    V nyní účinném zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je úprava změn uzavřených smluv upravena v § 82 odst. 7. Tato úprava přitom vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SD EU“), a to z rozsudku sp. zn. C-454/06 ze dne 19. června 2008 ve věci pressetext Nachrichtenagentur GmbH proti Republik Österreich (Bund), APA-OTS Originaltext-Service GmbH a APA Austria Presse Agentur registrierte Genossenschaft mit beschränkter Haftung (dále jen „rozsudek C-454/06“), v němž SD EU definoval základní meze přípustnosti změn závazků z uzavřených smluv.

    Vycházeje z rozsudku SD EU stanoví § 82 odst. 7 ZVZ, že zadavatel nesmí umožnit tzv. podstatnou změnu smlouvy, tedy změnu, která by:

    • rozšířila předmět veřejné zakázky,
    • umožnila účast jiných dodavatelů,
    • měla vliv na výběr nejvhodnější nabídky či
    • měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy v neprospěch zadavatele.

    Návrh ZZVZ na rozdíl od stávajícího ZVZ, v jehož rámci se možnost stanovení postupů pro změnu smlouvy přímo v uzavřené smlouvě dovozovala výkladem, umožňuje (v § 100 ZZVZ) vyhradit si přímo v zadávací dokumentaci právo zadavatele na změnu závazku z uzavřené smlouvy. Ustanovení § 100 odst. 1 ZZVZ výslovně uvádí, že zadavatel si může v zadávací dokumentaci „vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek“. Takto provedené změny nepovažuje ZZVZ za změny podstatné.

    Mimo výše uvedené obecné úpravy změn závazku z uzavřené smlouvy obsahuje návrh ZZVZ i „standardní“ úpravu změn závazku z uzavřené smlouvy tak, jak ji známe ze stávajícího § 82 odst. 7 ZVZ. ZZVZ ve svém § 222 odst. 3 v obecné rovině přejímá mechanismus určení podstatných a nepodstatných změn definovaný v rozsudku C-454/06, jejž ale doplňuje o několik novinek.

    První novinkou je stanovení hranice, od které bude nutné změny závazku ze smlouvy posuzovat jako změny podstatné. Ustanovení § 222 odst. 4 ZZVZ uvádí, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a zároveň je hodnota změny nižší než 10 % původní hodnoty závazku (tj. uzavřené smlouvy), nebo 15 % původní hodnoty závazku uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí. ZZVZ tak změny odpovídající uvedeným hodnotám vyčleňuje z povinnosti zadávat tyto změny v novém zadávacím řízení. Z uvedeného plyne, že zadavatelé budou oprávněni měnit rozsah (aniž by měnili celkovou povahu veřejné zakázky) uzavřených smluv za předpokladu, že hodnota provedených změn bude ve svém součtu[2] nižší než 10 % (resp. 15 %) původní hodnoty závazku z uzavřené smlouvy.

    Další novinkou institutu změny smlouvy dle ZZVZ je zahrnutí víceprací, jež stávající ZVZ upravuje v § 23 odst. 7 písm. a). Podle § 222 odst. 5 ZZVZ platí, že: „Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a jejichž potřebu nemohl zadavatel jednající s náležitou péčí předvídat, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

    a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,
    b) by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a
    c) cenový nárůst nepřekročí 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech těchto změn
    .“

    Jak je vidět z citovaného odstavce, zůstává definice víceprací v ZZVZ de facto shodná s úpravou stávajícího § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ[3]. Změna tak nastává pouze v rozšíření definice víceprací i na dodávky a ve způsobu zadávání víceprací, kdy ZVZ požaduje jejich zadání prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, zatímco ZZVZ již zadavateli povinnost postupovat v zadávacím řízení neukládá.

    Zajímavou modifikací definice víceprací je odstavec 6 § 222 ZVZ, který stanoví, že: „Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna,

    a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, přičemž dodatečné stavební práce, dodatečné služby nebo dodatečné dodávky vyplývající z této změny jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb či dodávek,
    b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a
    c) cenový nárůst nepřekročí 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech těchto změn.
    “

    Vzhledem k tomu, že ZZVZ neupravuje vzájemný vztah obou uvedených ustanovení, mají autoři článku za to, že uvedené „dovolené“ změny závazků jsou na sobě nezávislé a postup zadavatele podle § 222 odst. 5 ZZVZ i za předpokladu „vyčerpání“ dovoleného finančního limitu 30 % původní hodnoty veřejné zakázky nevylučuje následnou možnost zadavatele zadat vícepráce rovněž podle § 222 odst. 6 ZZVZ a naopak. Jinými slovy, zadavatel by tak měl být – dle znění předmětného ustanovení – oprávněn v rámci jedné veřejné zakázky zadat (za splnění stanovených podmínek) vícepráce podle odstavce 5 až do výše 30 % původní hodnoty závazku a zároveň vícepráce zadané podle odstavce 6 též až do výše 30 % původní hodnoty závazku.

    Podmínkou platnou pro zadávání víceprací podle obou odstavců, která do jisté míry nahrazuje stávající povinnost odeslání oznámení o zadání víceprací do Věstníku veřejných zakázek, je povinnost do 22 pracovních dnů od provedené změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek (popř. i do Úředního věstníku EU).

    Oproti stávajícímu ZVZ obsahuje ZZVZ novou kategorii podstatné změny, která se týká osoby dodavatele. Ustanovení § 222 odst. 9 ZZVZ stanoví, že podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je také nahrazení dodavatele jiným dodavatelem.

    Vzhledem k tomu, že v praxi může nastat situace, kdy zadavatel nemá jinou možnost, než náhradu původního dodavatele novým akceptovat, stanoví ZZVZ i změny v osobě dodavatele, které podstatnou změnou nejsou. Jedná se o nahrazení dodavatele jiným dodavatelem (i) v případě uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě výhrady učiněné v zadávací dokumentaci, nebo (ii) pokud změna v osobě dodavatele je důsledkem právního nástupnictví (přeměna, smrt dodavatele, převod jeho závodu či části závodu) za předpokladu, že nový dodavatel splňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení. V ostatních případech bude nutné změnu závazku v osobě dodavatele považovat za změnu podstatnou, a tedy nepřípustnou.

    Jak je z výše uvedeného patrné, bude-li návrh ZZVZ schválen v podobě, která je nyní k dispozici, dostanou zadavatelé do rukou podrobnější návod, jak (ne)provádět případné změny závazků z uzavřených smluv, než je tomu ve stávajícím ZVZ, což – jak doufají autoři článku – v budoucnu povede k odstranění řady nejasností, které musí být v současnosti překlenovány výkladem kontrolních orgánů.


    Mgr. Karel Košťál

    Mgr. Karel Košťál,
    analytik veřejných zakázek

    Mgr. Jan Hlavsa

    Mgr. Jan Hlavsa,
    analytik veřejných zakázek


    Hirst, a. s.

    Samaritská 199/16
    301 00 Plzeň

    Tel.: +420 727 817 132
    e-mail: info@hirst.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Znění ZZVZ v úpravách ke dni 23. 10. 2015 je dostupné zde.
    [2] Uvedené vychází z poslední věty § 222 odst. 4 ZZVZ, podle které platí, že: „Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn“.
    [3] Ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ stanoví, že „v jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že
    1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,
    2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a
    3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 30 % ceny původní veřejné zakázky“.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Karel Košťál, Mgr. Jan Hlavsa ( Hirst )
    22. 1. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Prolomení nutnosti souhlasu vlastníka pozemní komunikace se zvláštním užíváním
    • Jak na zápis skutečného majitele – prakticky

    Související produkty

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2022)
    • Spolky pohledem daňového práva
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (březen 2022)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Jiří Harnach
    Mgr. Jiří Harnach
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    Mgr. Jan Hlavsa
    Mgr. Jan Hlavsa
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Jan Měkota
    Mgr. Jan Měkota
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Kožár
    Mgr. Michal Kožár
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Regulační plán, územní plán s prvky regulačního plánu
    • Volba práva
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Z/C/H Legal poprvé ve své historii rozšiřuje počet svých partnerů
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dovolená bez souhlasu zaměstnavatele
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 1.
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Whistleblowing, pokus r. 2022 – krok správným směrem, byť stále s významnými přešlapy. Nová vláda, nový rok, nový návrh zákona na ochranu oznamovatelů
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Volba práva

    I abstraktně formulovaná prorogační dohoda může dopadat na spory deliktní povahy, aniž by na ně musela výslovně odkazovat. Právní základ žaloby (resp. zda je žalovaný nárok smluvní...

    Insolvence

    Dojde-li ke změně v osobě věřitele postupem podle ustanovení § 18 insolvenčního zákona [lhostejno, že uplatnitelného (jen) přiměřeně k návrhu osoby k tomu legitimované dle § 183...

    Výpověď z pracovního poměru

    Existuje-li jeden pracovní poměr, v rámci něhož zaměstnanec zastává více pracovních pozic, a tento pracovní poměr je rozvázán jednou výpovědí, musí se pak použitý výpovědní...

    Jednatel (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání bude „odvolání jednatele“, aniž je vymezen konkrétní důvod odvolání, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné...

    Jistota (exkluzivně pro předplatitele)

    K opožděnému složení jistoty na náklady řízení (§ 11 odst. 1 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) se nepřihlíží.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.