7. 2. 2013
ID: 89039

Věra Nováková: „Lidé nám nevěří a dost často ani netuší, k čemu je státní zástupce dobrý. Jsme příliš zvyklí hovořit spolu vlastním jazykem, kterému nikdo kromě nás nerozumí.“

Zdroj: Věra Nováková

eFocus

Věra Nováková je absolventkou pražské a olomoucké právnické fakulty. V roce 2004 nastoupila jako právní čekatelka na Okresním státním zastupitelství pro Prahu – západ, o tři roky později přešla na Okresní státní zastupitelství v Liberci, kam byla téhož roku jmenována do funkce státního zástupce. Dnes působí na Okresním státním zastupitelství v Jablonci nad Nisou, její specializací je trestná činnost mládeže a na mládeži a sociálně-právní ochrana dětí. Působí také jako poradce - dobrovolník v liberecké pobočce Bílého kruhu bezpečí.

Působíte na Okresním státním zastupitelství v Jablonci nad Nisou. Vaší specializací je trestná činnost mládeže a na mládeži a sociálně-právní ochrana dětí.  Jak jste se k takové specializaci dostala?
„Měla jsem štěstí, že se při mém nástupu právě tato specializace "uvolnila" odchodem kolegyně do důchodu. Vždy jsem si přála ji dělat a neměnila bych. Je to oblast, kde se naše práce asi nejvíce potkává s prevencí, s možností napravit sociální či rodinnou patologii, splnit výchovnou funkci trestního řízení. Nabízí též spolupráci v týmu odborníků z příbuzných oborů, vedle policie a soudu též se zástupci probační a mediační služby, sociálními pracovníky, městskou policií, učiteli, atd., se kterými se pravidelně scházíme a řešíme otázky týmové spolupráce i jednotlivé případy. Mám z naší spolupráce dobrý pocit, že v našem okrese máme v případě problémů mládeže co "nabídnout".“

Je pro Vás v této specializaci "výhodou" to, že jste žena?
„Tak to určitě ne, jak známo je právě sociálně-právní ochrana dětí, opatrovnické soudnictví a soudnictví pro mládež vykonáváno převážně ženami a já jsem v tomto zastáncem rovnosti. Stává se, že se při rozhodování sejdeme jen samé ženy, takovou   situaci   vnímám, že na účastníka, muže, nemusí působit vyrovnaně. Samozřejmě primární je kvalita práce, nicméně větší zastoupení mužů   bych při své práci uvítala.“

Co na své práci považujete za nejtěžší?
„Zvládat tlak, který na vás vyvíjí z jedné strany policejní orgán, z další soud, obhajoba, poškozený, probační a mediační služba, či orgán sociálně-právní ochrany dětí, zachovat si i tak vlastní chladnou hlavu a ustát své rozhodnutí. V době, kdy jsem začínala, bylo nejtěžší podobné kroky činit navzdory léta zažité praxi a někdy i proti názoru nadřízených. Ale leccos se mi podařilo a přes nelehké začátky jsem si snad jistou autoritu v místě svého působení vybudovala.“

Jaký případ z praxe Vám nejvíc utkvěl v paměti?
„Případ pedofila, který dával dětem prášky na spaní, aby je mohl osahávat. Dostal čtyři roky vězení a ústavní léčbu. Stát se to ovšem za účinnosti nového trestního zákoníku, čekal by ho patrně daleko přísnější trest, dnes je takové jednání kvalifikováno jako znásilnění.“

Působila jste na OSZ Praha - Západ. Je Jablonec klidnější?
„Tak to jste mne rozesmál. Severní Čechy jsou tradičně, snad desítky let, personálně poddimenzované oproti jiným krajům. Je v tom velká nespravedlnost, což je uvnitř justice přinejmenším paradoxní. Vůle po změně je, pokud vím, bohužel malá.“

Co osobně považujete za dnešní nejpalčivější problém státního zastupitelství?
„Naši pověst. Lidé nám nevěří a dost často ani netuší, k čemu je státní zástupce dobrý. Jsme příliš zvyklí hovořit spolu vlastním jazykem, kterému nikdo kromě nás nerozumí. To je ale na nás, abychom uměli komunikovat s veřejností, prezentovat a obhájit výsledky své práce. V této souvislosti si velmi cením důvěry, kterou se podařilo získat současnému nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi i oběma vrchním státním zástupcům, Lence Bradáčové a Ivo Ištvanovi, to je pro mne velká, dosud nevídaná hodnota.“

V 10ti otázkách píšete, že s sebou funkce státního zástupce nezbytně přináší velká omezení v soukromém životě. Jaká konkrétně?
„Zmíněná omezení jsou obsažena v zákoně o státním zastupitelství a také v etickém kodexu, který sestavila Unie státních zástupců, k nahlédnutí je >>> zde. Mne osobně se v poslední době asi nejvíce dotýká diskuze o přípustnosti účasti státních zástupců v nejrůznějších organizacích, které podle mého názoru mohou být ponejvíce projevem občanské angažovanosti či zájmové činnosti toho kterého státního zástupce. Já osobně si angažovaných kolegů s širším okruhem zájmů nesmírně vážím a považuji je za přínos našemu rezortu, opačný přístup bych považovala za krok špatným směrem.“

Dosah pro neodkladné úkony je jistě "zpestřením" práce státního zástupce? Máme si to představovat jako "velmi akční den"?
„Na velkých okresech nepochybně ano, u nás je to spíš otázka nočních telefonátů a několika hodin na pracovišti o víkendu či ve svátek. Ale už jsem také uprostřed noci psala návrh na domovní prohlídku nebo měla jednu hodinu na podání návrhu na vzetí do vazby čtyř osob. Dosah logicky přináší stres, zároveň jsou to chvíle, kdy mě má práce baví nejvíc.“

Vaším "ideálem" je Milada Horáková. Proč?
„Žila v nejpohnutějších dobách minulého století a za každých okolností, v každé době, včetně nacistické okupace a komunistického režimu, konala podle svého nejhlubšího přesvědčení. A neustoupila, za cenu věznění, mučení a nakonec i vlastního života. To je pro nás v dnešní době, vyznávající především materiální hodnoty, něco nepředstavitelného.“

K práci na OSZ ještě působíte v libereckém Bílém kruhu bezpečí. Co je náplní Vaší práce?
„Působím v týmu dobrovolníků jako právní poradce pro oběti trestných činů, v poradně poskytujeme konzultace vždy ve dvojici s psychologem, za pomoci asistenta, který klienty přijímá. Obsahem konzultací je v mém případě zejména podání základních informací o průběhu trestního řízení a právech poškozených. Svůj úkol vnímám jako splacení alespoň části dluhu, který vůči obětem trestní řízení stále má.“

A jak byste přesvědčila kolegy právníky, aby se do podobných projektů zapojili?
„Práce v naší pobočce je pro mne nesmírně obohacující, přináší mi mimo jiné zpětnou vazbu, jak naše působení, coby orgánů činných v trestním řízení, vnímají druzí, mám možnost vidět práci psychologa s obětí a lecčemu se přiučit. Zároveň mám další příležitost, jak využít své znalosti a zkušenosti pro dobrou věc. Naštěstí je kolem mne stále dost kolegů s neodolatelnou potřebou páchat dobro (smích).“

V internetovém hlasování o "Nejlepších 10 otázek roku 2012" jste skončila těsně druhá a hlasovala pro Vás stovka lidí. Jak si takový úspěch vysvětlujete?
„To je jednoduché, hlasování probíhalo především na Facebooku, kde mám hodně známých. Mé odpovědi v „Otázkách“ se jim buď líbily nebo zkrátka vědí, co dělám a fandí mi v tom. O anketě jsem je informovala a kdo chtěl, tak se zapojil, či anketu poslal dál. Vyhrát jsem pochopitelně chtěla, neboť rozhovor s vítězem jsem vnímala jako možnost, jak popularizovat státního zástupce a jeho práci. Takových příležitostí moc nebývá, takže za ni mnohokrát děkuji.“

Děkujeme za rozhovor.

Pozn.:      
10 otázek pro… Věru Novákovou - k dispozici >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz