Otázka, za jakých podmínek dochází k obnovení nájmu na dobu určitou u prostor sloužících podnikání, nebyla doposud v poměrech zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník řešena. Určité světlo do této problematiky vnáší rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 3821/2017, ze dne 14. 3. 2018, podrobněji rozebraný v tomto…
Před účinností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“ ) bylo u zaměstnavatelů běžnou praxí uvádění souhlasu se zpracováním osobním údajů v pracovní smlouvě (nebo dohodě o provedení práce či pracovní činnosti). Od účinnosti GDPR od této praxe někteří zaměstnavatelé upustili, někteří však vyžadují souhlas na oddělené…
Nejvyšší soud ČR vydal koncem roku 2017 poměrně přelomový rozsudek ve sp. zn. 25 Cdo 347/2016[1], který by rozhodně neměl uniknout pozornosti nikoho, kdo v České republice poskytuje právní služby podle zákona o advokacii. Konkrétně rozebírá, kam až může v praxi sahat poučovací povinnost v souvislosti s výkonem advokacie a jaké následky má její…
V rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může vyvstat potřeba účastníka zadávacího řízení (dále jen „uchazeč“) nahlédnout do správního spisu vedeného ve věci konkrétní veřejné zakázky.
Zatímco zákoník práce neklade na výpověď ze strany zaměstnance žádné zvláštní požadavky, u výpovědi dané zaměstnavatelem je tomu zcela odlišně. Zaměstnavatel je povinen podřadit výpovědní důvod pod některou z alternativ vypočtených v § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") a současně musí…
Dle ustanovení § 865 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, náleží rodičovská odpovědnost oběma rodičům, ledaže by jí byli zbaveni. Rodičovská odpovědnost dle ust. § 858 občanského zákoníku zahrnuje práva a povinnosti rodičů, které spočívají kromě jiného také v osobním styku s dítětem.
Dnes předkládaný nález Ústavního soudu není nijak průlomový. Naopak, spíše jen upozorňuje na skutečnost, že snaha vyhrát za každou cenu a odmítání smírného řešení mohou vyjít pěkně draho.
V rámci právní úpravy squeeze-outu ukotvené bývalým institutem práva výkupu účastnických cenných papírů ve smyslu ust. § 183i a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník („ObchZ“) či nabytím účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích („ZOK“), tedy institutem nuceného převodu účastnických cenných papírů v ust. § 375 a dále…
V aktuálním nálezu ze dne 11. 6. 2018 sp. zn. I. ÚS 4022/17 doplnil Ústavní soud judikaturu ve věci ochrany osobnosti. Ústavní soud navázal na již rozsáhle judikované rozdělení pojmů hodnotící soud a skutkové tvrzení a provedl další výklad a především aplikaci na další skutkový stav. Nález provádí standartní a přehlednou aplikaci právní úpravy a…
Zatím není přijatý adaptační zákon a mnozí novináři i redakce se dotazují, zda kvůli novým pravidlům ochrany osobních údajů hrozí omezování svobody tisku.
Řada z nás již letní dovolenou absolvovala, řada z nás ji má ještě před sebou. Většina z nás však ani nezaznamenala, že k 1. 7. 2018 nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, která významným způsobem mění ustanovení části čtvrté zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „občanský zákoník“), týkající se…
Podle ust. § 114b odst. 1 o.s.ř. „vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením…
Právní úprava projektové dokumentace ke stavbě (dále jen „dokumentace“) je obsažena ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb[1], ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Vyhláška naposledy doznala změn novelou stavebního zákona[2] provedenou zákonem č. 225/2017 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1.
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), dává zadavatelům možnost stanovit zadávací lhůtu, jejíž běh však není ovlivněn pouze zadavatelem stanoveným časovým úsekem. Na její skutečnou délku má vliv i doba, po kterou zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, neboť v této „blokační…
Konflikt zájmu představenstva na hladkém a rychlém průběhu valné hromady a zájmu akcionáře být informován, resp. „vědět maximum za každou cenu“ může dle okolností způsobit paralýzu valné hromady, zvýšené náklady, resp. soudní spory. Jak tomu předejít, řeší text níže.
V březnu 2018 byl zveřejněn návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany [2018/0044(COD)] (dále též „Návrh“), jehož účelem je posílení právní jistoty v přeshraničních transakcích s pohledávkami, zejména v otázce, které právo se bude vztahovat na účinky postoupení pohledávky…
Prorogační doložka je dle § 89a o.s.ř. dohodou podnikatelů o místní příslušnosti soudu prvního stupně ve věcech vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. Prorogační doložka je také předmětem bohaté judikatury. Právě shrnutí této judikatury je záměrem tohoto…
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) přiznává v ust. § 18b odst. 3 zaměstnancům Energetického regulačního úřadu (dále jen „Úřad“), případně další Úřadem pověřeným osobám oprávnění, jež zabezpečují dosažení efektivity prováděného…
Na počátku dubna 2018 byl Vládou projednán věcný záměr zákona o hromadných žalobách. Účelem zavedení tohoto zvláštního procesního nástroje v ČR má být zásadní úspora nákladů na straně žalobců i žalovaných a také na straně státu, který díky projednání v rámci hromadné žaloby odklidí všechny genericky totožné spory v rámci jednoho řízení. Věcný…
Počátek promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody způsobené advokátem opožděným přihlášením pohledávky věřitele (jeho klienta) do insolvenčního řízení vedeného...
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
