epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
27. 7. 2018
ID: 107929upozornění pro uživatele

Prorogační doložka a soudní praxe

Prorogační doložka je dle § 89a o.s.ř. dohodou podnikatelů o místní příslušnosti soudu prvního stupně ve věcech vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. Prorogační doložka je také předmětem bohaté judikatury. Právě shrnutí této judikatury je záměrem tohoto článku.

 
Dvořák Hager & Partners
 
Úvodem nutno zmínit, že velká část judikatury se zabývá prorogační doložkou – dohodou o místní příslušnosti – ve vztahu ke spotřebitelům. Ovšem vzhledem k novelizaci příslušného ustanovení o.s.ř. k 1.1.2014, které takové doložky jednoznačně vylučuje, se v zájmu aktuálnosti článku touto problematikou, až na jednu výjimku, nebudeme zabývat.

Rozsah a důsledky prorogace

První okruh otázek, o kterých budeme pojednávat, jsou otázky působnosti prorogační doložky a důsledků jejího uplatnění. Na první pohled by zákonné znění ustanovení § 89a mohlo zavdávat otázce, zda musí být dohoda uzavřena jednotlivě ke každému vzniklému sporu. Judikatura je však již od devadesátých let ustálena v názoru, že prorogační dohoda se může týkat i eventuálních budoucích sporů vyplývajících z té které smlouvy. Tento výklad činí prorogaci znatelně užitečnějším institutem procesního práva než výklad opačný, neboť je zjevné, že pravděpodobnost dohody mezi stranami až po vzniku sporu je výrazně nižší.

V únoru letošního roku rozhodoval Nejvyšší soud v případu sp. zn. 30 Cdo 3215/2016 o tom, zda se prorogační doložka v rámcové smlouvě automaticky aplikuje také na realizační – kupní – smlouvy (pozn.: v daném případě šlo o prorogaci dle čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis; domníváme se však, že úvahy v rozhodnutí užité je možné aplikovat i na prorogaci dle § 89a o.s.ř.). Předmětná doložka v rámcové smlouvě dopadala na „spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní“. Nejvyšší soud pak dospěl k názoru, že smluvní strany musely s ohledem na konstrukci smlouvy a účel jejího uzavření rozumně předpokládat možnost vzniku sporu a že uzavření jednotlivých realizačních kupních smluv bylo v přímé souvislosti s plněním závazků vyplývajících ze smlouvy. Jinak řečeno, Nejvyšší soud rozhodl, že prorogační doložka v takovém znění obsažená v rámcové smlouvě dopadá i na realizační smlouvy.

V jiném případě rozhodl Nejvyšší soud, že prorogační doložka má ryze procesní účinky a její obsah není dotčen změnou v osobě věřitele.[1] Komentářová literatura pak uvádí, že postupník vstupuje do všech práv postupitele spojených s pohledávkou, a to včetně práva podat žalobu u dohodnutého soudu. [2] Dosud nevyřešena je však otázka, jaký bude osud prorogační doložky v případě, že se stranou původně podnikatelského vztahu stane spotřebitel, jenž účastníkem prorogační dohody být ze zákona nemůže. Ač výše zmíněný komentář uvádí, že postoupením se právní povaha závazku nemění a jedná se nadále o podnikatelský, nikoliv občanskoprávní vztah, a že důležitý je charakter smlouvy, z níž je původní pohledávka postupována, domníváme se, že výklad ustanovení §89a nedovoluje jiný závěr, než že v případě, kdy se účastníkem vztahu stane spotřebitel, pozbyde prorogační doložka účinnosti. Pokud by pak však naopak spotřebitel postoupil takovou pohledávku na podnikatele, doložka by nejspíše „obživla“. Uvědomujeme si však, že si lze představit i argumentaci pro závěr opačný – např. že dle našeho výkladu se v případě výlučné prorogační doložky se může věřitel této výlučnosti „vyhnout“ postoupením pohledávky na spotřebitele.

Další možnou situací je pak ručení, tedy otázka, zda se prorogační doložka uzavřená mezi věřitelem a dlužníkem bude vztahovat i na ručitele. Zde je však nutno rozlišit teoretické závěry a praktické řešení takové situace. Z pohledu teoretického je nutno si uvědomit, že v případě samostatného ručitelského vztahu je jeho obsahem závazek ručitele plnit věřiteli místo dlužníka, pokud dlužník neplní. Ručitel se však nestává smluvní stranou původní smlouvy, a doložky v ní obsažené tak nemohou mít na ručitele bezprostřední vliv – z tohoto hlediska se tak prorogační dohoda na ručitele nevztahuje, byť samozřejmě nic nebrání tomu, aby ručitel uzavřel s věřitelem prorogaci novou s totožným obsahem jako prorogace původní. Tolik teorie. V praxi jsou však ve velké většině případů žalováni dlužník a ručitel společně v rámci jednoho řízení. Za předpokladu, že je tak původní prorogační doložka platná, dojde k aplikaci § 11 odst. 2 o.s.ř. a žalobce – věřitel – si bude moci vybrat, u kterého z v úvahu přicházejících soudů (soud určený prorogací, obecný soud ručitele a případně i obecný soud dlužníka při nevýhradní doložce – k tomu viz níže) žalobu podá. Tento postup byl aprobován i Nejvyšším soudem v usnesení sp. zn. 4 Nd 241/2011. Jaký by ale byl postup v případě, kdy by dlužník žalován z jakéhokoliv důvodu nebyl a žalovaný by byl pouze ručitel? V takovém případě je bez dalšího nutno trvat na výlučné místní příslušnosti obecného soudu ručitele. V úvahu nepřipadá § 89 o.s.ř. stanovící, že soud, který je příslušný k řízení o určité věci, je příslušný k řízení o věcech s ní spojených. Nelze argumentovat, že pokud prorogační doložkou dána příslušnost určitého soudu, tak je takový soud příslušný i k řízení s ručitelem, protože takový vztah je s původním vztahem hmotněprávně „spojený“. „Spojení“ je v předmětném ustanovení třeba vykládat jako procesněprávní spojení ve smyslu § 112 o.s.ř.

Na tomto místě je vhodno zmínit dvě vlastnosti prorogační doložky, které nemusí být na první pohled zjevné a na něž upozorňuje literatura. Při sepisování prorogační doložky je nutné uvědomit si, že na rozdíl od doložky dle Brusel I bis není doložka výlučná[3]. Potenciálnímu žalobci se doložkou dává pouze příslušnost na výběr nad rámec zákonné úpravy. Je možno doložkou založit i místní příslušnost výlučnou, toto však musí být ze znění doložky zřejmé, příkladem lze uvést doložku v tomto znění: „Spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány výlučně u soudu podle sídla věřitele.“ Výše uvedený příklad nás přivádí k druhé avizované vlastnosti – příslušnost soudu se při takovémto znění doložky váže k okamžiku uzavření smlouvy a pozdější změny nemají na příslušnost vliv.[4] Pokud má dle výše uvedené doložky v době uzavření smlouvy věřitel sídlo v Praze, přičemž se později přesídlí do Českých Budějovic, výlučně příslušný bude bez dalšího i nadále (obvodní či Městský) pražský soud. Lze si však například sjednat, že příslušný bude soud dle místa sídla žalobce ke dni podání žaloby.

Forma a určitost

Druhým okruhem otázek je forma a určitost prorogační doložky. Formu stanoví zákon jednoznačně – doložka musí být písemná. Může být obsažena jak ve formě ustanovení smlouvy, tak jako samostatná dohoda, a to obecně na všechny potenciální spory stran, na všechny potenciální spory vyplývající z určité smlouvy a také na konkrétní spor. Jak bylo uvedeno výše, může být uzavřena pro futuro i ex post. Dohoda dokonce může být uzavřena i odkazem na obchodní podmínky umístěné na webových stránkách označených ve smlouvě uzavřené v písemné formě za podmínky, že obchodní podmínky byly stranám známy nebo k návrhu přiloženy, jak rozhodl Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 23 Cdo 240/2015. Co se určitosti týče, nemusí doložka označovat jediný konkrétní příslušný soud – ostatně u doložek pro futuro by to často ani nebylo možné, protože prorogací nelze změnit věcnou příslušnost a nelze předem vyloučit, že spor nebude spadat do kompetencí krajského soudu dle § 9 odst. 2 o.s.ř. Místní příslušnost sjednána podle místa prodávajícího je dostatečně určitá, což potvrdil Nejvyšší soud v rozhodnutí 23 Cdo 4828/2015 nebo 23 Cdo 4828/2016. Komentář k tomu pak uvádí, že „pro platnou prorogaci je pouze zásadní, aby soud byl objektivně určitelný jakoukoliv třetí osobou“. [5]

Závěr                    

Prorogační doložka je vhodný procesní nástroj, který stranám dodává právní jistotu ohledně místa konání potenciálních sporů. Vzhledem k poměrně bohaté judikatuře by stranám nemělo činit potíže uzavřít doložku platně a se zamýšlenými důsledky, přičemž doufáme, že tento článek upozorňuje na nejzásadnější právní problémy, které při sjednávání mohou nastat.



Mgr. Jan Krampera
Mgr. Jan Krampera,
partner


Vojtěch Faltus
Mgr. Vojtěch Faltus,
advokát

Lukáš Vacek
Lukáš Vacek,
právní asistent


Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8

Tel.:    +420 255 706 500
e-mail:    praha@dhplegal.com
_______________________________
[1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2134/2016 nebo sp. zn. 32 Cdo 5789/2016.
[2] JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář : podle stavu k 1.2.2016. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Wolters Kluwer, 2016-. ISBN 978-80-7552-034-0.
[3] HRÁDEK, Jiří in LAVICKÝ, Petr. Civilní proces. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Praktický komentář. ISBN 9788074789885.
[4] Viz op. cit. sub 2.
[5] Viz op. cit. sub 3.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Jan Krampera, Vojtěch Faltus, Lukáš Vacek (Dvořák Hager & Partners)
27. 7. 2018
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Hlasování per rollam ve společnosti s ručením omezeným
  • Nový zákon o odpadech: Přehled 10 vybraných změn
  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Mateřská dovolená: Ukládá zákoník práce pouze povinnost zaměstnavateli zaměstnankyni mateřskou dovolenou poskytnout, nebo také matce povinnost na mateřskou dovolenou nastoupit?
  • Náhrada škody dle krizového zákona a výklad v neprospěch poškozených provedený Ministerstvem vnitra
  • „Nešvary“ rekognice
  • Rozvod bez účasti manželů nikoliv pouze v době pandemie
  • Úhrada vyšetření na přítomnost antigenu viru SARS –CoV-2 v oblasti poskytování sociální péče
  • Zákon o whistleblowingu na dosah?
  • Lhůta k uplatnění práv z vadného plnění se při výměně spotřebního zboží nebo jeho součásti neobnovuje, ale pokračuje lhůta původní

Související produkty

Online kurzy

  • Přeměny obchodních společností v praxi
  • Výhody holdingového uspořádání, vytvoření holdingové struktury
  • SVĚŘENSKÉ FONDY (zajímavý nástroj ochrany majetku s velkým ALE)
  • Smluvní pokuta
  • Problematika bytového spoluvlastnictví
Lektoři kurzů
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Lukáš Sommer
Mgr. Lukáš Sommer
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Kristýna Faltýnková
JUDr. Kristýna Faltýnková
Kurzy lektora
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
JUDr. Katarina Maisnerová ml.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Na co se zaměřoval úřad pro ochranu osobních údajů při své kontrolní činnosti v roce 2020?
  • Hlasování per rollam ve společnosti s ručením omezeným
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Povinnost zdržet se určitého jednání prostřednictvím třetích osob ve světle recentní judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Ústavním soudcem pouze jednou. Opakování mandátu narušuje víru v nezávislost
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Telička do Vídně, možnost uzavření kapitoly životní prostředí
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Senátní výbory se neshodly, v jaké úpravě vrátit mediální zákon

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Péče řádného hospodáře (exkluzivně pro předplatitele)

Pro aplikaci § 68 odst. 1 z. o. k. je – z časového hlediska – rozhodné, zda za účinnosti tohoto ustanovení došlo k jednání člena (nebo bývalého člena) statutárního orgánu...

Předkupní právo (exkluzivně pro předplatitele)

Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité...

Insolvenční správce

Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014, je nutno vykládat tak, že návrh na zproštění insolvenčního správce funkce může podat (jen)...

Pojem „správní činnosti“ (exkluzivně pro předplatitele)

Pod „správní činnosti“ ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů je možno podřadit...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů