epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    27. 7. 2018
    ID: 107929upozornění pro uživatele

    Prorogační doložka a soudní praxe

    Prorogační doložka je dle § 89a o.s.ř. dohodou podnikatelů o místní příslušnosti soudu prvního stupně ve věcech vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. Prorogační doložka je také předmětem bohaté judikatury. Právě shrnutí této judikatury je záměrem tohoto článku.

     
    Dvořák Hager & Partners
     
    Úvodem nutno zmínit, že velká část judikatury se zabývá prorogační doložkou – dohodou o místní příslušnosti – ve vztahu ke spotřebitelům. Ovšem vzhledem k novelizaci příslušného ustanovení o.s.ř. k 1.1.2014, které takové doložky jednoznačně vylučuje, se v zájmu aktuálnosti článku touto problematikou, až na jednu výjimku, nebudeme zabývat.

    Rozsah a důsledky prorogace

    První okruh otázek, o kterých budeme pojednávat, jsou otázky působnosti prorogační doložky a důsledků jejího uplatnění. Na první pohled by zákonné znění ustanovení § 89a mohlo zavdávat otázce, zda musí být dohoda uzavřena jednotlivě ke každému vzniklému sporu. Judikatura je však již od devadesátých let ustálena v názoru, že prorogační dohoda se může týkat i eventuálních budoucích sporů vyplývajících z té které smlouvy. Tento výklad činí prorogaci znatelně užitečnějším institutem procesního práva než výklad opačný, neboť je zjevné, že pravděpodobnost dohody mezi stranami až po vzniku sporu je výrazně nižší.

    V únoru letošního roku rozhodoval Nejvyšší soud v případu sp. zn. 30 Cdo 3215/2016 o tom, zda se prorogační doložka v rámcové smlouvě automaticky aplikuje také na realizační – kupní – smlouvy (pozn.: v daném případě šlo o prorogaci dle čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis; domníváme se však, že úvahy v rozhodnutí užité je možné aplikovat i na prorogaci dle § 89a o.s.ř.). Předmětná doložka v rámcové smlouvě dopadala na „spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní“. Nejvyšší soud pak dospěl k názoru, že smluvní strany musely s ohledem na konstrukci smlouvy a účel jejího uzavření rozumně předpokládat možnost vzniku sporu a že uzavření jednotlivých realizačních kupních smluv bylo v přímé souvislosti s plněním závazků vyplývajících ze smlouvy. Jinak řečeno, Nejvyšší soud rozhodl, že prorogační doložka v takovém znění obsažená v rámcové smlouvě dopadá i na realizační smlouvy.

    V jiném případě rozhodl Nejvyšší soud, že prorogační doložka má ryze procesní účinky a její obsah není dotčen změnou v osobě věřitele.[1] Komentářová literatura pak uvádí, že postupník vstupuje do všech práv postupitele spojených s pohledávkou, a to včetně práva podat žalobu u dohodnutého soudu. [2] Dosud nevyřešena je však otázka, jaký bude osud prorogační doložky v případě, že se stranou původně podnikatelského vztahu stane spotřebitel, jenž účastníkem prorogační dohody být ze zákona nemůže. Ač výše zmíněný komentář uvádí, že postoupením se právní povaha závazku nemění a jedná se nadále o podnikatelský, nikoliv občanskoprávní vztah, a že důležitý je charakter smlouvy, z níž je původní pohledávka postupována, domníváme se, že výklad ustanovení §89a nedovoluje jiný závěr, než že v případě, kdy se účastníkem vztahu stane spotřebitel, pozbyde prorogační doložka účinnosti. Pokud by pak však naopak spotřebitel postoupil takovou pohledávku na podnikatele, doložka by nejspíše „obživla“. Uvědomujeme si však, že si lze představit i argumentaci pro závěr opačný – např. že dle našeho výkladu se v případě výlučné prorogační doložky se může věřitel této výlučnosti „vyhnout“ postoupením pohledávky na spotřebitele.

    Další možnou situací je pak ručení, tedy otázka, zda se prorogační doložka uzavřená mezi věřitelem a dlužníkem bude vztahovat i na ručitele. Zde je však nutno rozlišit teoretické závěry a praktické řešení takové situace. Z pohledu teoretického je nutno si uvědomit, že v případě samostatného ručitelského vztahu je jeho obsahem závazek ručitele plnit věřiteli místo dlužníka, pokud dlužník neplní. Ručitel se však nestává smluvní stranou původní smlouvy, a doložky v ní obsažené tak nemohou mít na ručitele bezprostřední vliv – z tohoto hlediska se tak prorogační dohoda na ručitele nevztahuje, byť samozřejmě nic nebrání tomu, aby ručitel uzavřel s věřitelem prorogaci novou s totožným obsahem jako prorogace původní. Tolik teorie. V praxi jsou však ve velké většině případů žalováni dlužník a ručitel společně v rámci jednoho řízení. Za předpokladu, že je tak původní prorogační doložka platná, dojde k aplikaci § 11 odst. 2 o.s.ř. a žalobce – věřitel – si bude moci vybrat, u kterého z v úvahu přicházejících soudů (soud určený prorogací, obecný soud ručitele a případně i obecný soud dlužníka při nevýhradní doložce – k tomu viz níže) žalobu podá. Tento postup byl aprobován i Nejvyšším soudem v usnesení sp. zn. 4 Nd 241/2011. Jaký by ale byl postup v případě, kdy by dlužník žalován z jakéhokoliv důvodu nebyl a žalovaný by byl pouze ručitel? V takovém případě je bez dalšího nutno trvat na výlučné místní příslušnosti obecného soudu ručitele. V úvahu nepřipadá § 89 o.s.ř. stanovící, že soud, který je příslušný k řízení o určité věci, je příslušný k řízení o věcech s ní spojených. Nelze argumentovat, že pokud prorogační doložkou dána příslušnost určitého soudu, tak je takový soud příslušný i k řízení s ručitelem, protože takový vztah je s původním vztahem hmotněprávně „spojený“. „Spojení“ je v předmětném ustanovení třeba vykládat jako procesněprávní spojení ve smyslu § 112 o.s.ř.

    Na tomto místě je vhodno zmínit dvě vlastnosti prorogační doložky, které nemusí být na první pohled zjevné a na něž upozorňuje literatura. Při sepisování prorogační doložky je nutné uvědomit si, že na rozdíl od doložky dle Brusel I bis není doložka výlučná[3]. Potenciálnímu žalobci se doložkou dává pouze příslušnost na výběr nad rámec zákonné úpravy. Je možno doložkou založit i místní příslušnost výlučnou, toto však musí být ze znění doložky zřejmé, příkladem lze uvést doložku v tomto znění: „Spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány výlučně u soudu podle sídla věřitele.“ Výše uvedený příklad nás přivádí k druhé avizované vlastnosti – příslušnost soudu se při takovémto znění doložky váže k okamžiku uzavření smlouvy a pozdější změny nemají na příslušnost vliv.[4] Pokud má dle výše uvedené doložky v době uzavření smlouvy věřitel sídlo v Praze, přičemž se později přesídlí do Českých Budějovic, výlučně příslušný bude bez dalšího i nadále (obvodní či Městský) pražský soud. Lze si však například sjednat, že příslušný bude soud dle místa sídla žalobce ke dni podání žaloby.

    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Forma a určitost

    Druhým okruhem otázek je forma a určitost prorogační doložky. Formu stanoví zákon jednoznačně – doložka musí být písemná. Může být obsažena jak ve formě ustanovení smlouvy, tak jako samostatná dohoda, a to obecně na všechny potenciální spory stran, na všechny potenciální spory vyplývající z určité smlouvy a také na konkrétní spor. Jak bylo uvedeno výše, může být uzavřena pro futuro i ex post. Dohoda dokonce může být uzavřena i odkazem na obchodní podmínky umístěné na webových stránkách označených ve smlouvě uzavřené v písemné formě za podmínky, že obchodní podmínky byly stranám známy nebo k návrhu přiloženy, jak rozhodl Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 23 Cdo 240/2015. Co se určitosti týče, nemusí doložka označovat jediný konkrétní příslušný soud – ostatně u doložek pro futuro by to často ani nebylo možné, protože prorogací nelze změnit věcnou příslušnost a nelze předem vyloučit, že spor nebude spadat do kompetencí krajského soudu dle § 9 odst. 2 o.s.ř. Místní příslušnost sjednána podle místa prodávajícího je dostatečně určitá, což potvrdil Nejvyšší soud v rozhodnutí 23 Cdo 4828/2015 nebo 23 Cdo 4828/2016. Komentář k tomu pak uvádí, že „pro platnou prorogaci je pouze zásadní, aby soud byl objektivně určitelný jakoukoliv třetí osobou“. [5]

    Závěr                    

    Prorogační doložka je vhodný procesní nástroj, který stranám dodává právní jistotu ohledně místa konání potenciálních sporů. Vzhledem k poměrně bohaté judikatuře by stranám nemělo činit potíže uzavřít doložku platně a se zamýšlenými důsledky, přičemž doufáme, že tento článek upozorňuje na nejzásadnější právní problémy, které při sjednávání mohou nastat.



    Mgr. Jan Krampera
    Mgr. Jan Krampera,
    partner


    Vojtěch Faltus
    Mgr. Vojtěch Faltus,
    advokát

    Lukáš Vacek
    Lukáš Vacek,
    právní asistent


    Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

    Oasis Florenc
    Pobřežní 394/12
    186 00 Praha 8

    Tel.:    +420 255 706 500
    e-mail:    praha@dhplegal.com
    _______________________________
    [1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2134/2016 nebo sp. zn. 32 Cdo 5789/2016.
    [2] JIRSA, Jaromír. Občanské soudní řízení: soudcovský komentář : podle stavu k 1.2.2016. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Wolters Kluwer, 2016-. ISBN 978-80-7552-034-0.
    [3] HRÁDEK, Jiří in LAVICKÝ, Petr. Civilní proces. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Praktický komentář. ISBN 9788074789885.
    [4] Viz op. cit. sub 2.
    [5] Viz op. cit. sub 3.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jan Krampera, Vojtěch Faltus, Lukáš Vacek (Dvořák Hager & Partners)
    27. 7. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Využití FIDIC smluv v ČR - I. část
    • Procesní nástupce není povinen doplácet soudní poplatek v případě, že se na původního žalobce vztahovalo zákonné osobní osvobození
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • K novele zákona o státní službě
    • Obecné ještě neznamená neurčité – k určitosti usnesení valné hromady
    • Sousedské spory, jablka a paragrafy
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování

    Související produkty

    Online kurzy

    • Daňové novinky pro rok 2023 - Daň z přidané hodnoty 2022–2023
    • Daňové novinky pro rok 2023 - Daň z příjmů právnických osob
    • Daňové novinky pro rok 2023 - Daň z příjmů fyzických osob 2023
    • Trestní právo daňové - Přechod trestní odpovědnosti u právnických osob podle § 10 TOPO
    • Trestní právo daňové - Odlišnosti v pohledu na daňové podvody ve správním a trestním právu z pohledu advokáta 
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
    doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Vegetativní stav – náklady na výživu
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Nadbytečnost zaměstnance jako důvod k výpovědi zaměstnance
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu

    Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z., výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného...

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Okolnosti vylučující protiprávnost činu

    Za situace, že soud dospěje ke skutkovému závěru, že provedené dokazování neumožňuje učinění závěru, že obviněný v rozsahu celého skutku, který je mu kladen obžalobou za vinu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.