epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    31. 7. 2018
    ID: 107959upozornění pro uživatele

    Běh zadávací lhůty a její konec

    Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), dává zadavatelům možnost stanovit zadávací lhůtu, jejíž běh však není ovlivněn pouze zadavatelem stanoveným časovým úsekem. Na její skutečnou délku má vliv i doba, po kterou zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, neboť v této „blokační lhůtě“ zadávací lhůta neběží. Jakkoliv se může zdát stavění jedné lhůty po dobu plynutí jiné na první pohled bezproblémovým, mohou v praxi nastat případy, ve kterých díky odlišnému primárnímu účelu těchto lhůt nastávají komplikace s naplněním povinností spjatých s plynutím a koncem zadávací lhůty.

     
    MT Legal 
     
    Ambicí autorů tohoto článku je poukázat pouze na některé z možných komplikací a poskytnout tak východiska pro další úvahy při zvažování využití zadávací lhůty v konkrétním zadávacím řízení. V situaci, kdy otázka běhu zadávací lhůty podle § 40 ZZVZ ještě nebyla věcně vyřešena komplexní ustálenou rozhodovací praxí, je nutné se zaměřit na text relevantních ustanovení ZZVZ a jejich vazby.

    Podle § 40 odst. 1 ZZVZ může zadavatel stanovit „zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit“. K zajištění této povinnosti může navíc podle § 41 odst. 1 ZZVZ požadovat po účastnících poskytnutí jistoty.

    Podle § 40 odst. 2 ZZVZ „Zadávací lhůta neběží po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246.“

    Podle § 246 odst. 1 ZZVZ „Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem 

    a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, o výběru dodavatele nebo proti úkonu dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu, 

    b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány,

    c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud podané námitky odmítl, 

    d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci "

    a obdobně, jako v případě písm. d), je tomu podle § 246 odst. 2 ZZVZ i při zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední, které však není ve srovnání s návrhovými řízeními tak časté.

    Tento článek není primárně zaměřen na vyjasnění okamžiku, kdy zadavatel ještě nemůže podle § 246 uzavřít smlouvu. V souvislosti s tématem tohoto článku však nelze odhlédnout od sporných situací, o kterých probíhá diskuze v odborných kruzích.

    Ustanovení o počátku blokační lhůty podle § 246 ZZVZ může v kombinaci s ustanoveními o možnosti podat námitky (§ 242, § 245 odst. 3 a 4 ZZVZ) a posléze návrh (§ 251 ZZVZ), které ji „spouští“, vyvolat v praxi v některých případech nejistotu na straně zadavatele. Může tomu tak být v případě návrhu účastníka, kterému předcházely opožděně podané námitky, jež zadavatel z tohoto důvodu odmítl. Na jednu stranu je možno usoudit, že blokační lhůta skončila marným uplynutím námitkové lhůty z důvodu nežádoucího řetězení případných opravných prostředků dodavatelů s účinky oddálení podpisu smlouvy, proti tomu však stojí výslovná dikce § 246 odst. 1 písm. c) ZZVZ, dle kterého trvá po dobu lhůty pro podání návrhu na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) i blokační lhůta podle tohoto ustanovení. Prozatím lze spíše doporučit z procesní opatrnosti vyčkat na výsledek řízení o prvním takovém návrhu z řady případně řetězících se námitek a návrhů.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Na plynutí blokační lhůty, respektive na jasném určení jejího počátku a konce, však, mimo jiné, závisí i plynutí – stavění - zadávací lhůty. S plynutím zadávací lhůty jsou pak spojeny další povinnosti, především pak následující dva okruhy.

    A) Primárně se jedná o povinnost zadavatele oznámit výběr dodavatele, jejíž nesplnění je sankcionováno zejména ukončením zadávacího řízení ze zákona (a úhrada případných nákladů účastníků plynoucích z jejich účasti v zadávacím řízení).

    B) Druhý okruh povinností zadavatele nastupuje v případě, kdy se zadavatel rozhodne požadovat po účastnících zadávacího řízení složení jistoty podle § 41 ZZVZ.

    A) 
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Povinnost oznámit výběr dodavatele do konce zadávací lhůty

    Podle § 40 odst. 3 ZZVZ „Zadavatel odešle v zadávací lhůtě oznámení o výběru dodavatele, pokud

    a) se s účastníky zadávacího řízení nedohodne jinak, nebo
    b) nedošlo k ukončení zadávacího řízení před uplynutím zadávací lhůty."

    Podle § 40 odst. 4 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno, pokud „zadavatel v rozporu s odstavcem 3 neodešle oznámení o výběru dodavatele v zadávací lhůtě“. K ukončení zadávacího řízení tedy dochází ze zákona marným uplynutím zadávací lhůty.

    Mohlo by se zdát, že rozhodnutím o výběru, respektive oznámením o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, je povinnost zadavatele podle § 40 odst. 3 ZZVZ splněna bez dalšího, a sankce podle § 40 odst. 4 ZZVZ je zažehnána. Po oznámení o výběru dodavatele však následuje lhůta pro podání námitek a po nich případně návrhu k Úřadu, přičemž v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může dojít k tomu, že oznámení o výběru dodavatele bude zrušeno, a to až několik měsíců po jeho odeslání.

    V tomto případě by se měla příznivě projevit vazba zadávací lhůty na blokační lhůtu.

    Zpochybněním oznámení o výběru dodavatele námitkami a následně návrhem totiž dochází ke spuštění blokační lhůty, a tedy i „stavění“ zadávací lhůty. I když však stavění lhůty trvá ještě 60 dní od podání návrhu (či zahájení řízení z moci úřední dle § 246 odst. 2 ZZVZ), je možné, že Úřad zakáže podepsat smlouvu na veřejnou zakázku (§ 263 odst. 8 ZZVZ), či dokonce zakáže zadavateli další postup v zadávacím řízení předběžným opatřením[1], a to až do pravomocného ukončení správního řízení v dané věci před Úřadem. Taková skutečnost však již stavění zadávací lhůty nevyvolá, neboť v § 40 odst. 2 ZZVZ je výslovně odkázáno pouze na § 246 ZZVZ.

    Dochází tedy k situaci, kdy zadávací lhůta běží dále počínaje 61. dnem po zahájení řízení o návrhu, a může uplynout ještě před tím, než bude pravomocně zrušeno oznámení o výběru dodavatele, čímž zanikne úkon, kterým zadavatel měl splnit svoji povinnost podle § 40 odst. 3 ZZVZ.

    Otevírá se tak diskuse na téma, jaké oznámení o výběru lze považovat za relevantní ve vztahu k sankci sledované § 40 odst. 4 ZZVZ, kdy autoři tohoto článku se spíše přiklánějí k tomu, že musí jít o oznámení řádně učiněného rozhodnutí o výběru, tj. rozhodnutí, které není stiženo vadou, pro které by bylo posléze zrušeno. V opačném případě by dle našeho mínění postrádalo předmětné ustanovení jakoukoliv efektivitu.  

    B) Povinnost účastníků spojená s jistotou a její vrácení

    Je zřejmé, že stanovení zadávací lhůty je zpravidla motivováno možností zadavatele vyžadovat od účastníků složení jistoty, bez níž by vázanost účastníků nabídkou postrádala náležitou váhu. Z tohoto ustanovení je možno blíže poukázat zejména na § 41 odst. 5 a 6 ZZVZ.

    „(5) Je-li jistota poskytnuta formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, je účastník zadávacího řízení povinen zajistit její platnost po celou dobu trvání zadávací lhůty.

    (6) Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele

    a) po uplynutí zadávací lhůty, nebo
    b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty.“

    S povinností účastníka zadávacího řízení pak souvisí i kogentní ustanovení § 48 odst. 3 ZZVZ, podle kterého „[z]adavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.“

    O kogentní povaze tohoto ustanovení, a tedy povinnosti, nikoliv možnosti, vyloučení, svědčí především formulace ustanovení dalších odstavců § 48. Z pečlivého střádání výrazů „může vyloučit“ a „vyloučí“ je i bez znalosti teorie práva a základních legislativních technik dostatečně patrný úmysl zákonodárce ponechat vyloučení účastníka v některých případech na vůli (nikoliv libovůli) zadavatele a v jiných případech mu vyloučení účastníka „vnutit“.

    Důležité je navíc upozornit, že § 41 odst. 5 ZZVZ stanovuje při poskytnutí jistoty formou bankovní záruky nebo pojištění záruky (společně dále jen „záruky“) povinnost zajistit její platnost po celou dobu „trvání“ zadávací lhůty.

    Vzhledem k důsledkům blokační lhůty vyvstává nejasnost, zda je možno do „trvání“ zadávací lhůty započíst i dobu, po kterou se zadávací lhůta „staví“, nebo zda je nutno tento pojem vkládat jako „běh“ zadávací lhůty, tedy jakési „aktivní trvání“.

    Pokud by trvání mělo být vykládáno pouze jako běh zadávací lhůty, bylo by možné, aby se účastník v době stavění zadávací lhůty vyhnul závazku z nabídky a nákladům na držení záruky v „kontinuální“ platnosti. V podstatě by pozastavil svoji účast v zadávacím řízení do doby, než se bude jevit jako pravděpodobné, že zadávací řízení bude pokračovat. Podle aktuálních skutečností (kapacity, vývoj cen, pořadí zbylých účastníků) by se pak mohl rozhodnout, zda svoji účast obnoví a před koncem blokační lhůty zajistí platnost záruky, respektive prokáže, že svoji povinnost splňuje i nadále, některým ze způsobů podle § 41 odst. 4 ZZVZ, kterými je tato skutečnost prokazována při podání nabídky. Takovému názoru však dle našeho názoru vůbec nesvědčí princip zadávací lhůty jako takový, tzn. že po dobu jejího trvání nelze odstoupit ze zadávacího řízení, což by při tomto výkladu bylo zásadně prolomeno a de facto jednoduchým podáním námitek (byť následně odmítnutých) by se účastník, resp. všichni účastníci daného zadávacího řízení dostali do situace, kdy mohou „beztrestně“ ukončit svou účast v zadávacím řízení, a to i přes stanovenou zadávací lhůtu.

    Vyžadování platnosti záruky (zajištění jistoty) i po dobu blokační lhůty svědčí dle názoru autorů zásada zachování rovnosti podle § 6 ZZVZ s účastníky, kteří „složili“ jistotu na účet zadavatele. Její zohlednění při výkladu pojmu „trvání zadávací lhůty“ vede spíše k závěru, který autoři tohoto článku sdílejí, že na povinnost zajištění platnosti záruky podle § 41 odst. 5 ZZVZ je nutno nahlížet jako na povinnost působící od počátku zadávací lhůty do jejího skutečného konce, tj. bez ohledu na stavění lhůty. Tomuto závěru ostatně odpovídá i nově se rodící rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k této otázce, jak vyplývá např. z bodu 98 odůvodnění rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0131/2017/VZ-15395/2017/531/ESt ze dne 18. 5. 2017.

    V praxi tedy autoři doporučují dodavatelům, kteří si zvolí formu poskytnutí jistoty zárukou, zajistit její platnost „kontinuálně“ s prokázáním této skutečnosti (prodloužení záruky) nejpozději k poslednímu dni platnosti stávající záruky (či jejího prodloužení), čímž se vyhnou riziku vyloučení podle § 48 odst. 3 ZZVZ.

    Zadavatelům pak autoři mohou jenom doporučit, aby v případě stavění zadávací lhůty informovali účastníky svých zadávacích řízení o jejich průběhu, či alespoň aktivaci blokační lhůty přinejmenším od okamžiku podání námitek podle § 246 odst. 1 písm. b) ZZVZ (stavění zadávací lhůty po dobu námitkové lhůty v případě úkonů zadavatele specificky vyjmenovaných v písm. a) téhož ustanovení mohou účastníci znát, neboť vyplývá přímo ze ZZVZ). Taková informace je vhodná zejména v situaci, kdy by stavění zadávací lhůty mělo nastat těsně před koncem zadavatelem stanovené zadávací lhůty.

    S koncem zadávací lhůty před uplynutím časového úseku na základě ukončení zadávacího řízení pak souvisí i povinnost vrátit účastníkům jistotu. Byť to není v § 47 ZZVZ výslovně stanoveno, ukončením zadávacího řízení z podstaty zaniká účast všem jeho účastníkům a odpadá právní důvod poskytnutí jistoty podle § 41 odst. 1 a 5 ZZVZ. Zadavatel je tedy povinen podle § 41 odst. 6 ZZVZ vrátit všem účastníkům jistotu podle chybějícího ustanovení písm. c) i „poté, co je zadávací řízení ukončeno“.

    Závěr:

    Přesné určení počátku a konce zadávací lhůty závisí na schopnosti zadavatele jasně a přesně určit počátek a konec blokační lhůty. Rozhodovací praxe spojená s plynutím blokační lhůty bude s největší pravděpodobností do budoucna předurčovat i plynutí zadávací lhůty v souvislosti s jejím stavěním.

    Schopnost zadavatelů správně určit rozhodující okamžiky v rámci plynutí zadávací lhůty je nezbytná i pro dodržení povinností spjatých s jistotou podle § 41, ať už se jedná o její vrácení účastníkům zadávacího řízení, nebo o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 3 ZZVZ za to, že „nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty“.

    Pro praxi je možno doporučit dodavatelům v případě poskytnutí jistoty formou záruk jejich udržování v platnosti tak, aby na sebe navazovaly a aby o tom byl zadavateli doložen důkaz (příslušný dokument). Zadavatelům lze pak doporučit, aby účastníky zadávacího řízení informovali o případném stavění zadávací lhůty, zejména před jejím předpokládaným koncem, kdy kromě případného stěžovatele nemusí být ostatním známo, že nedošlo k jejímu marnému uplynutí.


    Milan Ondryáš
    Mgr. Milan Ondryáš

    Mgr. Milan Šebesta, LL. M.
    Mgr. Milan Šebesta, LL.M.

    Mgr. David Dvořák , LL.M., Ph.D.
    Mgr. David Dvořák, LL.M., Ph.D.


    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 

    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2

    Tel.: +420 222 866 555  
    Fax:  +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com

    Jakubská 121/1
    602 00 Brno 2

    Tel.: +420 542 210 351  
    Fax:  +420 542 212 518
    e-mail: info@mt-legal.com

    Bukovanského 1345/30
    710 00  Ostrava – Slezská Ostrava

    Tel.: +420 596 629 503
    Fax:  +420 596 629 508
    e-mail: info@mt-legal.com
     ______________________
    [1] I když v ZZVZ chybí speciální úprava předběžného opatření, jako tomu bylo v § 117 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, Úřad může stále nařídit předběžné opatření podle § 61 zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, což také v některých případech činí.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Milan Ondryáš, Mgr. Milan Šebesta, LL.M., Mgr. David Dvořák, LL.M., Ph.D. (MT Legal)
    31. 7. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace
    • Rozvod manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu rozvodu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.