Ač je jméno a příjmení člověka jedním z nejdůležitějších prvků jeho identifikace a každý si nese své jméno a příjmení po celý život, nastávají situace, kdy je nutné, vhodné nebo jen obvyklé jméno či příjmení změnit. Otázkami změny jména či příjmení se v našem právní řádu zabývají zejména zákon č. 94/1963 Sb., o rodině a zákon č. 301/2000 Sb., o…
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity je jedním z typů plnění poskytovaným zaměstnanci v rámci náhrady za ztrátu na výdělku jako následek odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
České pracovní právo je ovládáno zásadou zákazu diskriminace. Je vyžadováno, aby bylo naplňováno právo na rovné zacházení ve vztahu zaměstnavatele ke svým zaměstnancům.
Povinnost poskytnout zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání náhradu za ztrátu na výdělku, ukládá zaměstnavateli zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve svém ustanovení § 193.
Jméno a příjmení je nezbytným rozlišovacím znakem každé osoby a každý má nejen právo, ale i povinnost užívat především v úředním styku takové jméno a příjmení, které je uvedeno v matričním dokladu vydaném z matriční knihy vedené příslušným matričním úřadem.
Lidské zdraví není bezporuchové a ať chceme nebo ne, občas nám stav našeho zdraví nedovolí, abychom vykonávali obvyklou práci, navštěvovali zaměstnání či chodili do školy. Není však možné, abychom sami konstatovali takovou nemožnost a do zaměstnání či do školy se nedostavili.
Pracovní úraz či nemoc z povolání je jistě nepříjemnou skutečností, a to bezesporu pro obě strany, tedy zaměstnance i zaměstnavatele. Pokud byla u zaměstnance zjištěna nemoc z povolání nebo utrpěl pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen mu v rozsahu, ve kterém odpovídá, poskytnout mimo jiné také náhradu za bolest a ztížení společenského…
Dočasná pracovní neschopnost jako právní pojem označující krátkodobý stav poruchy zdraví, která je způsobená nemocí nebo úrazem a jejímž následkem je dočasná neschopnost člověka pracovat, jak již vyplývá z jejího názvu, nemůže trvat dlouhodobě.
V pokračování minisérie článků zabývajících se krizovými situacemi v našem právním řádu se zaměříme zejména na tzv. krizový zákon, jeho působnost a povinnosti jednotlivých subjektů v případě vyhlášení stavu nebezpečí. Krizový zákon zavádí nový institut tzv. stav nebezpečí, což je krizový stav, který může být za stanovených podmínek vyhlášen pro…
V letech 2000 až 2001 bylo odstraněno legislativní vakuum existující v oblasti krizového řízení státu a byla přijata celá řada právních předpisů, jež upravují tuto oblast práva tzv. krizová legislativa. Tvorba právních předpisů upravujících krizové stavy vyplynula zejména ze záplav v roce 1997, jež zasáhly více jak 30% našeho území. V následujícím…
Změna kvalifikace nebo-li rekvalifikace je nástrojem, který zlepšuje postavení zaměstnance na trhu práce a při splnění určitých zásad podstatně zvyšuje jeho šance na získání zaměstnaní. Rekvalifikace, respektive právo na ni vzniká v okamžiku, kdy úřad práce nezprostředkuje uchazeči o zaměstnání vhodné zaměstnání.
Svátky lze z hlediska pracovního práva považovat za doby odpočinku. To, že se v tyto dny nepracuje, respektive mohou být zaměstnancům nařízeny jen některé vymezené práce je výrazem významu těchto dnů pro českou společnost.
Jak vyplývá z ustanovení zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, pracovní poměr může vzniknout pouze na základě jedné ze tří taxativně vymezených právních skutečností. Vedle obecné právní skutečnosti, která je pracovní smlouva, se pracovní poměr zakládá volbou a jmenováním.
Obecní úřad je orgánem obce, který plní úkoly jak v oblasti samostatné působnosti, tak i v oblasti působnosti přenesené a rozhoduje o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Obecní úřad též přispívá k činnosti ostatních orgánů obce z hlediska administrativního a…
Zaměstnavatelé by měli usilovat, aby pro své zaměstnance vytvořili optimální podmínky pro výkon jejich práce. Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, dále jsou povinni odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy…
V praxi se lze setkat s tím, že dochází k zaměňování dvou pracovněprávních institutů - odchodného a odstupného. Přestože uchu laika znějí velmi podobně, jde o instituty rozdílné a není možné je zaměňovat.
S pojmem manažerská smlouva se lze v současnosti poměrně často setkat v souvislosti s vedoucími zaměstnanci. V zákoně č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ani v žádném z dalších pracovněprávních předpisů však výraz manažerská smlouva nenalezneme.
Jednou ze základních povinností zaměstnance vyplývající z pracovního poměru je, ač není tak často zdůrazňována, povinnost soustavně si prohlubovat, udržovat a obnovovat kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.
Průměrný výdělek je poměrně důležitým institutem pracovního práva. V ustanoveních zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce se lze s tímto pojmem velmi často setkat. Velká řada nároků zaměstnance se odvíjí právě z průměrného výdělku.
SMS Info kanál pro zákazníky sítě T-MOBILE přinášející aktuální informace o dění v oblasti práva včetně informací o nových zákonech a novelizacích.
K pravidelnému odběru zpráv se můžete přihlásit zasláním SMS ve tvaru +ZAKON na číslo 4616. Po přihlášení obdržíte potvrzující SMS a zároveň naposledy publikovanou…
O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení...
Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím...
Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§...
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
